Mont Blanc: Malý kopeček s bílou čepicí, který si objednáte ke kávě a po prvním soustu přestanete řešit všechno ostatní. Z obyčejných kaštanů se stal zákusek, který z podzimní ulice přeskočil rovnou do vitrín francouzských i italských cukráren. Jemný kaštanový krém, nadýchaná šlehačka a křehký základ spolu hrají tak dobře, že o jeho místě mezi cukrářskou elitou není pochyb.
Mont Blanc dostal jméno podle nejvyšší hory Alp. A když ho uvidíte ve vitríně, hned víte proč. Na talíři před vámi stojí malý zasněžený kopeček. Jemné kaštanové prameny obepínají krémový střed, nahoře se drží nadýchaná šlehačka a lehký poprašek cukru, který připomíná čerstvý sníh. Působí slavnostně, skoro až nedotknutelně. A přitom je celý postavený na surovině, kterou si většina z nás spojí spíš s podzimní ulicí: teplými kaštany v papírovém kornoutu.
Kaštany nejsou ořechy. A chutnají jinak, než čekáte
Kaštany mají málo tuku, jsou lehce nasládlé a po uvaření získají krémovou konzistenci. Nejsou tak těžké na žaludek jako ořechy, proto se s nimi dá pracovat i ve větších porcích. Ve Francii nebo Švýcarsku z nich dělají pyré, krémy nebo náplně do dezertů. Kandované kaštany (marrons glacés) zde patří mezi vánoční pochoutky, a právě z kaštanového pyré vznikl i Mont Blanc.
Od jednoduchého pyré k hvězdě z cukráren
První zmínky o dezertu se objevují v 19. století. Tehdy šlo o kaštanové pyré vytlačené do tenkých vláken. Postupně se přidala šlehačka, později pusinkový základ. Slávu mu dala pařížská cukrárna Angelina, která z něj udělala svou cukrářskou chloubu. Od té doby se mění jen detaily. Někdo přidá rum, jiný vanilku. Někdo vymění pusinku za máslový korpus. Ale princip zůstává vesměs stejný.
Jak chutná Mont Blanc?
Mont Blanc nepatří mezi extrémně přeslazené dezerty. Kaštanový krém má jemně zemitou, lehce nasládlou chuť, kterou šlehačka krásně zjemní, a pusinka dodá potřebné křupnutí. V každém soustu se potká hladké s nadýchaným a křehké s krémovým. Právě tahle hra kontrastů z něj dělá víc než jen hezký zákusek z cukrárny. Je to dezert, který si zaslouží pozornost – a vy si zasloužíte jej vychutnat.
Mont Blanc ve světě
Italové mají svou verzi Monte Bianco. Často do krému přidávají trochu kakaa nebo alkoholu. Podávají ho někdy ve sklenici jako vrstvený dezert.
V Japonsku si Mont Blanc taky zamilovali. Tamní cukráři ho postavili na lehký piškot a často ho zdobí žlutým kandovaným kaštanem. Japonci milují jemné dezerty a kaštany jim chutnají, takže si tenhle francouzský vrchol upravili po svém. A právě to je na Mont Blancu zajímavé, mění se podle místa, ale pořád ho (víceméně) poznáte.
Zvládnete ho upéct doma?
Ano a není to technicky složitý dezert. Základ je jednoduchý, jen si dejte záležet na kvalitě surovin. Dobrá smetana a opravdu poctivé kaštanové pyré udělají víc než složité postupy. Stačí:
- křehká pusinka (nebo jiný základ),
- dobře vychlazená smetana na šlehání,
- kvalitní kaštanové pyré.
Na pusinku nastříkejte šlehačku a pak vezměte zdobicí sáček s tenkou špičkou. Kaštanový krém protlačte tak, aby vznikla jemná vlákna. Ovinujte je kolem šlehačky, dokud nevznikne malý vrchol. Posypte moučkovým cukrem a máte vlastní Mont Blanc.
Mont Blanc zřejmě nebude dezert, který budete dělat každý týden. A právě proto má smysl si ho dopřát: Když chcete něco hezkého, když chcete něco jiného než čokoládový dort nebo když máte chuť na podzim i uprostřed jara.
Zdroj: Pastry Maestra, Food Republic, Apetit
