Tato exotická kráska je pro každého pěstitele tak trochu dobrodružstvím. Na první pohled možná působí jako obyčejný strom, ale jakmile jeho plody dozrají, získáte vlastní „indiánský banán“. Toto ovoce pochází ze Severní Ameriky. Přestože vypadá jako z tropů, bez problémů zvládá i české zimy. Často se mu přezdívá banán severu, protože v sobě kombinuje to nejlepší z dalekých krajin s odolností, kterou naše klima vyžaduje.
Plody muďoulu (latinsky Asimina) připomínají protáhlou hrušku nebo menší, mírně zakřivené mango. Obvykle dorůstají délky kolem deseti až patnácti centimetrů. Jejich slupka zůstává dlouho zelená, ale v době zralosti měkne a mění barvu do nažloutlých či světle hnědých odstínů. To pravé překvapení se však skrývá uvnitř. Pod slupkou najdete měkkou, krémovou dužinu s konzistencí připomínající pudink, ve které jsou úhledně seřazená velká hnědá semena. Chuťový zážitek je unikátní – jde o intenzivní směs banánu, manga a také ananasu, v níž někteří objevují i jemné tóny jahod.
Z hlediska výživy patří muďoul mezi poklady
Dužina je doslova nabitá vitaminem C, vlákninou a minerálními látkami, jako jsou draslík, hořčík, vápník či železo. Najdeme v ní i vitamin A a stopové prvky typu mědi a také manganu. Velkým bonusem je vysoký obsah antioxidantů, které posilují imunitu a chrání tělo před volnými radikály. Oproti běžnému ovoci vyniká muďoul také vyšším podílem bílkovin. Rostlina obsahuje i zajímavé bioaktivní látky zvané acetogeniny, které jsou předmětem vědeckého zkoumání v souvislosti s léčbou rakoviny. Je však důležité mít na paměti, že tyto látky dělají ze semen nejedlou a jedovatou část plodu, kterou je nutné před konzumací odstranit.
Ačkoliv působí velmi cizokrajně, muďoul je doma v mírném pásmu Severní Ameriky, tedy od Kanady až po Floridu. Díky tomu si mnohé odrůdy poradí s mrazy klesajícími až k −20 °C. Strom je opadavý a zdobí ho velké listy, které se na podzim vybarvují do krásné zlatožluté barvy. Velmi specifické jsou jeho masité, tmavě purpurové květy. Ty vydávají jemný zápach připomínající maso, čímž do zahrady lákají své přirozené opylovače – mouchy a brouky.
Pěstování muďoulu není složité
Ideální je slunné a chráněné stanoviště, například v závětří u zdi domu. Půda by měla být mírně kyselá, bohatá na živiny a dobře propustná. Zatímco mladé stromky uvítají lehký polostín, dospělé rostliny tohoto exotického jedince vyžadují plné slunce, aby bohatě plodily. Pro dobrou úrodu je nejlepší vysadit alespoň dva různé kultivary, které se navzájem opylují. Velkou výhodou je, že muďoul u nás prakticky netrpí na škůdce ani choroby, protože si díky obranným látkám v listech dokáže poradit sám.
V kuchyni se muďoul neztratí
Nejlépe si muďoul vychutnáte v čerstvém stavu. Stačí plod rozkrojit a lžičkou vydlabat krémovou dužinu, přičemž semena jednoduše odsunete stranou. Díky této konzistenci slouží muďoul sám o sobě jako vynikající přírodní dezert. Dužina se skvěle hodí do smoothies nebo koktejlů, kde vytvoří zajímavou dvojici s jablky, hruškami či švestkami. Pokud rádi experimentujete s kořením, zkuste přidat špetku kardamomu, skořice nebo badyánu – tyto vůně tropický charakter ovoce ještě více zvýrazní.
Pyré z plodů dodá vláčnost bábovkám, dortům i sladkým chlebíčkům. Výborně funguje jako náplň do koláčů z lineckého těsta, kde nahradí klasické marmelády. Z plodů lze vařit i džemy a želé, často v kombinaci s naším tradičním ovocem. Pokud máte rádi mražené pochoutky, stačí dužinu vmíchat do smetanového základu a vytvořit domácí zmrzlinu nebo semifredo. Jen je třeba pamatovat na to, že zralé plody mají krátkou trvanlivost a v lednici vydrží jen několik dní.
Často se setkáváme se záměnou, ale muďoul rozhodně není papája. Zatímco papája je čistě tropická rostlina, která u nás vyžaduje vytápěný skleník, muďoul je plně mrazuvzdorný strom, který se stane trvalou součástí vaší zahrady. Nabízí podobně krémovou texturu a exotický nádech, ale bez složité péče o tropickou flóru. Je to ideální volba pro každého, kdo chce mít na podzim po boku jablek a hrušek i něco skutečně výjimečného, co promění obyčejnou sklizeň v nevšední gastronomický zážitek.
Zdroje: Apetitonline, Naše krásná zahrada, Netradiční ovoce, iZahrádkář
