Natě kořenové zeleniny často končí v odpadu, ale to je velká škoda. Už naši moudří předkové věděli, že třeba ta mrkvová, řepová nebo celerová jsou plné vitamínů a výjimečné chuti. O tom, jak natě zpracovat, uchovat na zimu a zároveň proměnit v chutnou a zdravou součást našeho jídelníčku, jsme si povídali s Dianou Mozolákovou, autorkou blogu Divoká strava.
Podzim je tradičně obdobím sklizně kořenové zeleniny, jako je mrkev, červená řepa, petržel, celer nebo třeba ředkve a ředkvičky. Tyto druhy zeleniny jsou oblíbené pro svou sladkou a výživnou chuť, ale při sklizni se často zaměřujeme pouze na to, co roste pod zemí, a zapomínáme na jejich bohaté zelené natě. Přitom právě ony mohou být často výživnější než samotné kořeny! Své o tom ví Diana Mozoláková, autorka blogu divokastrava.sk, která na svém webu i sociálních sítí učí lidi, jak pomocí divokých léčivých bylinek podpořit své zdraví.
Podzimní natě – které využít a co obsahují?
„Mrkvová nať je bohatá na vitamín K, který v kořenech mrkve téměř nenajdete. Je plná chlorofylu a antioxidantů, které podporují imunitu. Podobně řepová nať obsahuje více vitamínů A a C než samotná řepa. Petrželová nať je skvělým zdrojem železa a kyseliny listové, zatímco celerová nať obsahuje více vitamínu C a vápníku než celerový kořen. Tyto natě tedy představují nejen kulinářský, ale i nutriční poklad, který lze využít mnoha způsoby,“ vysvětluje Diana a zároveň upozorňuje, že zelené natě je nutné sbírat ještě před příchodem prvních mrazů, dokud jsou ještě svěží a plné života. Jejich intenzivní aroma a chuť dokážou ozvláštnit pokrmy a proměnit je v opravdové vitamínové bomby.
Jak připravit pesto z natí?
Na přípravu pesta se hodí natě s výraznou chutí, jako je mrkvová, petrželová a třeba i koriandr nebo kopr. „Smíchejte je s olivovým olejem, česnekem, ořechy (např. vlašskými nebo piniovými), citronovou šťávou a solí a mixujte, dokud nevznikne hladká pasta,“ radí autorka blogu Divoká strava. „Výsledné pesto můžete použít jako pomazánku, přísadu do těstovin nebo marinádu. Kromě pesta se natě hodí i do různých smoothie, bylinkových másel, polévek nebo na dochucení pečených pokrmů.“
Sušení natí pro zimní zásoby
Sušení je ideálním způsobem, jak uchovat natě s výraznou chutí a vůní po celý zbytek roku. Vhodné jsou celerová, petrželová nebo fenyklová nať. „Při sušení se ujistěte, že jsou natě dobře omyté a osušené. Zavěste je na suché a dobře větrané místo, kde je nechte zcela vyschnout. Poté je můžete skladovat ve skleněných nádobách a používat během zimních měsíců jako dochucovadlo do polévek, omáček a pečených pokrmů.“ Diana dodává, že se hodí také na výrobu bylinkové soli.
Které natě lze zamrazit?
Výhodou mražení je, že si natě zachovají svou svěží barvu a chuť. Podle Diany se dají zmrazit všechny natě, například mrkvová, petrželová, celerová, ale třeba také řepová. I v tomto případě je nutné natě před zmrazením důkladně omýt, osušit a následně nakrájet na menší kousky. Můžete je uložit do uzavíratelných sáčků, plastových krabiček nebo tvořítek na led a uložit do mrazáku. „Výhodou je, že po rozmrazení si natě uchovávají většinu živin a snadno se přidávají do vařených pokrmů.“
Natě v salátech: Čerstvá síla a chuť
„Většinu natí doporučuji použít za syrova především proto, že si tak zachovají nejvíce vitamínů, a to je jako součást zdravých salátů rozhodně žádoucí. Řepová, ředkvičková a mrkvová nať mají jemnou a šťavnatou strukturu. Nakrájené nadrobno přidávají salátu barvu, chuť, ale také křupavost,“ upřesňuje Diana a dále dodává, že je můžete smíchat se zelenými salátovými listy, přidat ořechy, sýr a lehký dresink na bázi olivového oleje a citronové šťávy. Ta totiž tlumí jemnou hořkost bylinek nebo natí.
Proč se vyplatí nati věnovat větší pozornost?
Autorka blogu Divoká strava má jasno v tom, že „natě zeleniny jsou nejen výživné, ale také velmi univerzální. Díky různým způsobům zpracování a uchovávání si můžeme vychutnat jejich chuť a přínosy po celý rok. Místo toho, abyste je vyhazovali na kompost nebo ještě hůře do koše, proměňte je v lahodná jídla, zdravé přísady nebo domácí dochucovadla. Tímto způsobem můžete využít každý kousek přírody a přispět k udržitelnému způsobu života.“
Při sběru natí je důležité volit zeleninu v bio kvalitě a dbát na její zdroj. Nať totiž absorbuje z prostředí více látek než samotný kořen, proto je čistota a kvalita pěstování klíčová. „Ideálně volte zeleninu z vlastní zahrady nebo od ověřených pěstitelů, kteří dbají na ekologické metody pěstování. Tímto způsobem si zajistíte, že nať bude nejen chutná, ale i zdravá,“ dodává Diana Mozoláková.
Zdroj informací: Diana Mozoláková, Divokastrava.sk
