Gastronomický portál Taste Atlas opět rozvířil vody svým seznamem stovky nejhůře hodnocených jídel světa. V žebříčku, který vzniká na základě uživatelských recenzí z celého světa, se to jen hemží exotickými vnitřnostmi, fermentovanými bizarnostmi a výraznými chutěmi, které běžný strávník jen těžko rozdýchává. Zatímco absolutní vrchol, nebo v tomto případě spíše dno, opanovala skandinávská kuchyně, svá nelichotivá místa si v seznamu vybojovalo i Česko.
Na konci roku 2025 zveřejnil on-line průvodce světovou gastronomií tasteatlas.com seznam sta pokrmů, které uživatelé hodnotili nejhůře. Pořadí vzniklo na základě recenzí lidí z různých koutů světa. Mezi deseti nejméně oblíbenými jídly převažují evropské speciality, ale i Česká republika má v tomto žebříčku mezi stovkou hned trojnásobné zastoupení.
První místo v nelichotivém hodnocení získala švédská pizza Vulkanen, další dvě příčky obsadil Island – tamní tradiční jídla Svið a Thorramatur jsou zkrátka jen pro silné povahy. V první desítce se objevily také pokrmy typické pro Španělsko, Švédsko či Izrael nebo Chile.
Tvůrci tasteatlas.com ale zdůrazňují, že cílem seznamu není jídla zesměšnit, nýbrž vzbudit zvědavost a zájem o méně obvyklé gastronomické tradice po celém světě.
Palačinky z krve i vařená ovčí hlava
Prvenství získala pizza Vulkanen, pochází ze Švédska a zaujme hlavně svým netradičním vzhledem. Okraje tvoří kapsy s různými náplněmi, jako je sýr, šunka, salám nebo hovězí maso. Uprostřed pizzy je navršená hromada hranolek, často doplněná omáčkou béarnaise a salátem, což má připomínat vybuchující sopku (jak napovídá i název pokrmu).
Na prvních příčkách se usadily i speciality, ze kterých slabším povahám tuhne krev v žilách. Doslova. Sedmé místo totiž obsadily švédské krvavé palačinky Blodplättar (připravují se jako klasické palačinky, jen doplněné zvířecí krví, proto jsou hnědé), které zdatně sekundují finským knedlíkům z žitné mouky a krve známým jako Blodpalt – ty si vybojovaly 5. příčku.
Pokud by vám krevní dieta nestačila, Island nabízí vařenou ovčí hlavu Svið, kterou najdete na 2. místě, nebo směs tradičních lahůdek Thorramatur (3. místo v žebříčku), které jsou proslulé svým specifickým zápachem a náročnou přípravou, součástí Thorramatur je i fermentovaný žralok (tzv. hákarl), stlačená a naložená beraní varlata nebo již zmíněná ovčí hlava.
V elitní desítce nejméně populárních pokrmů se ale neobjevuje jen sever Evropy. Najdete tu i jeruzalémský kugel (6. místo), který se připravuje z vařených tenkých nudlí smíchaných s olejem, vejci a cukrem rozpuštěným do tmavého karamelu. Mezi nejhoršími skončilo španělské jídlo známé jako Truchas a la Navarra (4. místo), což jsou vyfiletovaní pstruzi se šunkou, a do desítky se vešly i bramborové placky z Chile (8. místo) známé jako milcao.
Česká stopa: Chleba ve vodě a „máslo“, co není máslo
Ani česká kuchyně nevyšla z hodnocení bez šrámů a v první stovce má hned tři zástupce.
Nejhůře dopadla tradiční chlebová polévka (umístila se na 51. místě). Pokrm, který kdysi pomáhal hospodyňkám zužitkovat staré pečivo a šetřit v chudších časech, dnes u zahraničních turistů příliš neboduje.
Podobně je na tom karlovarský suchar (61. místo). Jeho tvrdost a dietní charakter, který v lázeňství dává smysl, cizince spíše odrazuje a považují ho za nezajímavý.
Třetím do party je naše legendární pomazánkové máslo (82. místo), dnes kvůli unijním pravidlům oficiálně nazývané jako tradiční pomazánkové. Ačkoliv na něj nedáme dopustit a je pevnou součástí českých svačin, světoví labužníci kroutí hlavou nad jeho texturou a specifickým složením ze zakysané smetany a podmáslí. Pro někoho, kdo očekává klasické máslo, je tato varianta zkrátka nepochopitelná.
Průzkum jasně ukazuje, jak moc je vnímání chuti subjektivní a úzce spojené s kulturou, ve které vyrůstáme. To, co Islanďané považují za národní poklad a delikatesu – jako například fermentovaného žraloka hákarl – může pro ostatní představovat kulinární výzvu hraničící se sebezapřením a naprostým odporem.
Zdroj: tasteatlas.com
