Jeden talíř, tisíc názorů. Pokrmy, které doma bereme jako samozřejmost, ba dokonce lahůdku, dokážou za hranicemi vyvolat pozdvižené obočí i upřímné rozpaky. Mezinárodní hodnocení ukazuje, že sladké tradice střední Evropy mají pro svět výrazně odlišnou chuťovou stopu, než bychom čekali. Některé klasiky se tak ocitly na nelichotivém seznamu, který bourá představu, že nostalgie a zvyklost automaticky znamenají úspěch. A mezi nejhoršími zaujímá stupně vítězů i česká klasika!
Svět jídla je plný překvapení. Co pro jednoho znamená lahodnou vzpomínku na dětství, může být pro druhého hořkosladkým zklamáním. Máte rádi pudink a nákypy? Gastronomický portál Taste Atlas, který sbírá recenze od tisíců lidí z celého světa, sestavil žebříček nejhůře hodnocených pudinků ze střední Evropy. A my jsme se jim podívali na strukturu.
Herrencreme: Německý „gentlemanův“ pudink
Herrencreme neboli krém pro muže asi opravdu není pro každého, skončil totiž jako vítěz tohoto nelichotivého žebříčku. Tento německý dezert vzniká z vanilkového pudinku, šlehačky a hořké čokolády a často se dochucuje rumem či koňakem, případně whisky. V praxi se jedná o hutnou kombinaci alkoholu a krému, která ale mezinárodní publikum příliš nezaujala, ba naopak. Servíruje se vychlazený v misce či skleničce a zdobí se čokoládovými hoblinami nebo ovocem. Místo na stole má zejména během slavnostních dní, jako jsou svatby, křtiny, ale i Vánoce.
Rýžový nákyp: Česká klasika, která nechutnala
Rýžový nákyp bývá v Česku i na Slovensku nostalgickou vzpomínkou na dětství. Vařená rýže s mlékem, máslem, cukrem, žloutky a vyšlehaným bílkovým sněhem se následně peče do pevné struktury. Obvykle ho doplňuje ještě vanilka a ovoce, tedy broskve, meruňky, ale i švestky apod. Ačkoli může působit jako dezert, běžně se jí jako druhý chod po polévce. Přestože u nás patří mezi poměrně oblíbené pokrmy, na některé konzumenty působil příliš hutně a sladce, a tak získal 2. místo.
Kutia: Sváteční maková směs
Kutia je obilný dezert, který najdeme zejména v Polsku, ale připravuje se i v Litvě, na Ukrajině, v Bělorusku či Rusku. V Polsku je jedním ze 12 chodů štědrovečerní večeře. Připravuje se především z pšenice, lesních plodů, medu či cukru, ořechů, rozinek a také máku. Mezi nejhoršími pudinky v tomto žebříčku však obsadil 3. příčku.
- Zajímavost: Na Štědrý den se prý miska tohoto dezertu dává ven a má sloužit jako jakýsi „úplatek“ pro Dědu Mráze.
Frankfurtský pudink: Přes bohatost k rozpolceným pocitům
Frankfurtský pudink je tradiční sladký pokrm. Ačkoli se po celé zemi připravuje mnoho variant horkého čokoládového pudinku, právě verze z Frankfurtu patří k nejvyhlášenějším a nejlahodnějším. Mezi nejhoršími pudinky střední Evropy však získal 4. místo. Vyniká plnou, výraznou chutí a jemnou konzistencí. Základ tvoří strouhanka, vejce, máslo, cukr, mleté mandle, čokoláda a ochucení v podobě rumu nebo silné kávy. Hotová směs se přelije do vymazané formy a připravuje se ve vodní lázni, dokud neztuhne. Po krátkém odležení se pudink vyklopí na talíř a nejčastěji se podává s teplou vanilkovou omáčkou.
Griesmeelpudding: Nizozemská klasika, která se nesetkala s ovacemi
Griesmeelpudding je pudink připravený ze semoliny, mléka, vanilky, cukru a špetky soli, obvykle doplněný ovocným přelivem, případně dušenými švestkami. Tradičně se nechává ztuhnout a poté se vyklopí na talíř. Přestože je to pohodový dezert, jeho jednoduchost (či pro někoho naopak jednotvárnost) mu v očích mezinárodních recenzentů neudělala velkou službu: dostal se tak mezi nejhůře hodnocené středoevropské pudinky, kde obsadil 5. místo.
Další pudinky, které nezaujaly
Ani na nižších příčkách žebříčku nechybí dezerty s dlouhou tradicí a silným regionálním zázemím. Často jde o jednoduché, syté nebo výrazně kořeněné recepty, které fungují hlavně v kontextu místních zvyků – mimo ně ale už tolik neoslovují. Které pudinky skončily těsně za „nejhorší pětkou“?
- Rozata (6. místo): Chorvatský pudink z Dubrovníku, který se ochucuje růžovým likérem Rozalin, se zapéká a polévá karamelem. Kořeny má už ve středověku.
- Ofenschlupfer (7. místo): Německý pudink ze starého chleba a jablek pochází ze Švábska. Často je doplněn rozinkami a mandlovými lupínky. Po upečení se posype moučkovým cukrem.
- Kirschenmichel (8. místo): Další německý chlebový pudink, tentokrát máslový. Obvykle ho doplňují třešně. Ochucen bývá skořicí, hřebíčkem, vanilkovým i mandlovým extraktem a likérem Kirsch. Servíruje se teplý i vychlazený, s vanilkovým krémem, šlehačkou či zmrzlinou.
- Mákos guba (9. místo): Maďarská vánoční pochoutka s mákem se připravuje z namočeného bílého chleba. Dnes si tento dezert můžete dopřát celoročně v různých variantách – například s ořechy, jablky či sušeným ovocem.
- Grießbrei (10. místo): Základem tohoto německého dezertu je mléko, krupice a cukr, ale dochucuje se vanilkou a skořicí.
- Budyń (11. místo): Nejlépe v tomto negativním hodnocení dopadl polský pudink, který se běžně připravuje ze slazeného mléka a kukuřičného škrobu či želatiny. Najdete ho v různých příchutích, oblíbená je například čokoládová, vanilková, ale i ovocné.
Pokud vás láká ochutnat nějaký „kontroverzní“ dezert podle tohoto žebříčku, zkuste si je připravit doma. Často totiž mohou výsledky chutnat úplně jinak, než naznačují statistiky.
Zdroje: Apetit, tasteatlas.com
