Archeologické a archeobotanické nálezy v oblasti Mikulčic odhalily úžasné tajemství. Staří Slované na území Velké Moravy měli skutečně velmi pestrý jídelníček – a to včetně vína, ovoce a řady dalších překvapivých surovin. Do jakého pokrmu se přidával popel a jaký to mělo význam?
Na stará historická období často pohlížíme s představou, že lidé žili chudě, trpěli nedostatkem a živořili. Strava starých Slovanů na Velké Moravě ale tuto představu naprosto vyvrací! Neomezovali se jen na prosnou kaši, případně luštěniny, jak byste možná čekali.
Úrodná půda a velmi přívětivé podnebí dovolily Slovanům věnovat se zemědělství. Intenzivní zemědělská činnost se zaměřovala na pěstování obilí, zejména prosa a pšenice, ale dařilo se také žitu, ječmenu a ovsu.
Co Slované pěstovali a jedli: Překvapivé nálezy v Mikulčicích
Archeobotanické nálezy (archeobotanika se zabývá rostlinnými zbytky) v Mikulčicích odhalily, že na Velké Moravě Slované pěstovali 27 druhů plodin, z nichž 5 druhů tvořilo obilí, 5 luštěniny a zbytek ovocné stromy, zelenina a vláknodárné rostliny. Vědci získali 37 tisíc semen a pecek. Některé z nich patří mezi opravdu vzácné nálezy.
Zajímavý je nález velkého množství pecek vinné révy. Víno bylo důležitou součástí života na Velké Moravě – a to zejména v souvislosti s křesťanskými obřady.
Kaše a chléb: Co se jedlo každý den
Strava Slovanů se opírala o základní potraviny – pšenici, žito, oves, ale také proso, které bylo základem kaší. Archeobotanické výzkumy objevily také čočku a hrách. Součástí pestrého jídelníčku byly i méně známé luštěniny, jako jsou vikev čočkovitá, koňský bob (podobný fazolím) a hrachor, které máme dnes spojené se středomořskou oblastí. U nás se již nepěstují. Z luštěnin se připravovaly syté kaše, které často sloužily jako hlavní jídlo.
-
Obilné kaše se konzumovaly zejména nasladko s ovocem a medem, kaše z luštěnin naslano – především se zeleninou, případně kouskem masa.
-
Základem jídelníčku byla prosná kaše, kterou jedly i děti, protože v ní na rozdíl od kaše obilné nebyly kameny. Obilí se mlelo na jednoduchých ručních mlýncích mezi dvěma kameny, což často vedlo k tomu, že se do mouky dostaly drobné kamenné úlomky.
Běžnou součástí každodenní stravy byl také chléb. Zajímavostí je, že obilný chléb se připravoval nejen z mouky a vody, ale také z popela ovocných stromů, který má slanou chuť, a tak sloužil jako přirozená náhražka soli. Sůl byla vzácná a v našich končinách obtížněji dostupná.
Ovoce a zelenina: Zdravé zpestření hlavních chodů
Asi nikoho nepřekvapí, že staří Slované pěstovali mrkev a petržel. Oblíbený byl také kopr, který jídlu dodával specifickou a příjemně svěží chuť i vůni, takže se k dochucování používal poměrně běžně. Možná vás překvapí, že si velkomoravští Slované pochutnávali i na okurkách.
Z ovoce se pěstovala zejména jablka, ale hojné zastoupení měly také hrušky a broskve. Oblíbenou plodinou byly ořechy, které se přidávaly i do kaší. Z technických plodin se pěstovaly len, mák a také konopí.
Ovce a kozy: Stabilní zdroj obživy
Stabilním zdrojem obživy bylo zvířectvo, které dávalo mléko i maso. Z mléka vyráběli tvaroh i různé sýry. Na zimu ale většinu zvířectva poráželi. Postupem času se začala chovat i prasata a později také slepice a husy. Maso Slované jedli občas, pokud si ho dopřáli, snažili se lovit v lese – na jídelníčku tedy byla zvěřina i lesní ptáci. Pokud někdo bydlel blízko řeky či potoka, měl k dispozici také ryby, na kterých si pochutnával často. Maso tvořilo asi 30 % jídelníčku.
Vinařství: K Moravě patří téměř neodmyslitelně
Co se týče alkoholu, Velkomoravská říše ještě neznala destiláty, avšak víno patřilo mezi běžné nápoje. Kromě toho se vařilo pivo a připravovala se medovina. Víno se k nám dostalo již se starověkými Římany, ale dnes už víme, že si velkomoravští Slované pěstovali i vlastní vinnou révu. První vinohrady na našem území jsou spojeny právě s oblastí Mikulčic.
Zdroj informací: moravskynarod, idnes, slovacky.denik
