Zapomeňte na sushi, japonská kuchyně má další eso v rukávu! Tato japonská specialita je někdy nazývána „japonskou pizzou“ nebo „japonskou palačinkou“, ale ve skutečnosti jde o jedinečnou kombinaci omelety, palačinky a zapečené směsi, kterou si můžete dochutit podle své chuti. Název okonomiyaki totiž v překladu znamená „upeč si, co máš rád“, a přesně to je podstatou celé této dobroty!
Okonomiyaki je dokonalá ukázka toho, jak kreativní dokáže japonská kuchyně být. Sytá omeleta nadupaná zelím, křupavou slaninou, krevetami a sýrem se podává s omáčkou, japonskou majonézou a sušenými vločkami tuňáka, které se na horkém povrchu magicky vlní. Kde ale začíná její příběh?
Jídlo, které zachránilo hladové žaludky
Přestože první zmínky o okonomiyaki sahají do období před druhou světovou válkou, jeho skutečná popularita přišla až v době válečných přídělů. Ve chvíli, kdy byl nedostatek rýže, začali Japonci experimentovat s dostupnější pšeničnou moukou. Ukázalo se, že směs mouky, vajec, vody a zelí může vytvořit skvělý základ pro rychlé a výživné jídlo.
Pak už jen stačilo přidat další suroviny, které byly k dispozici – zeleninu, maso, nebo dokonce mořské plody – a na rozpálené pánvi vzniklo jídlo, které s každou další připravenou porcí nabíralo na věhlasu.
Po válce si Japonci okonomiyaki zamilovali natolik, že se stalo nejen pouličním jídlem, ale i hitem v domácnostech. Dnes najdete v Japonsku restaurace zaměřené pouze okonomiyaki, kde si hosté sami míchají těsto a smaží své vlastní verze přímo na stolním grilu. A to zní jako dobrý nápad na uspořádání párty v japonském stylu, co říkáte?
Dvě varianty okonomiyaki: Jaké dáte přednost?
Dnešní okonomiyaki se podává v různých obměnách podle regionu, odkud pochází. Při servírování však nesmí chybět okonomiyaki omáčka (sladko-slaná hnědá omáčka podobná worcesterské), japonská majonéza, sušené mořské řasy a bonito vločky, které se na horké omeletě krásně vlní.
- Hirošimský styl vrství ingredience podobně jako lasagne: Těstíčko, zelí, maso, nudle (ano, přidávají se i nudle!), vejce a omáčka se skládají postupně a pečou na rozpálené plotně. Výsledkem je sytější a hutnější verze této japonské omelety.
- Ósacký styl se vyznačuje tím, že se všechny ingredience promíchají dohromady a smaží jako jedna velká palačinka. Tohle je klasika, kterou si snadno připravíte i doma. Má nadýchanější a jemnější strukturu a je dokonale šťavnaté.
Recept na domácí okonomiyaki
Ačkoliv restaurace zaměřené jen na okonomiyaki mimo Japonsko nejsou běžné, v některých tradičních japonských podnicích ho najdete. Pokud si ho ale chcete vychutnat se vším všudy, nejlepší zážitek je připravit si ho doma: se surovinami si hlavu lámat nemusíte, většinu jich najdete běžně v obchodě.
Suroviny (na 5 porcí)
- Na těsto: 6 vajec, 120 g hladké pšeničné mouky, 10 g prášku dashi, 12 g soli, 12 g cukru, 1 malá hlávka bílého zelí (nakrouhaná najemno)
- Na dokončení: slunečnicový olej (na opékání), 250 g malých krevet, 150 g čedaru (na silnější plátky), 250 g anglické slaniny (plátky), omáčka okonomiyaki (viz tipy níže), japonská majonéza, nakládaný růžový zázvor, sušené krevety, řasa nori (nakrájená na tenké proužky), vločky ze sušeného tuňáka (bonito flakes)
Postup:
- Všechny ingredience na těsto důkladně promíchejte. Nebojte se množství zelí – je to základní surovina a dodá omeletě lehkost a šťavnatost.
- Rozehřejte pánev (ideálně o průměru 20 cm) a přidejte 2 lžíce slunečnicového oleje. Nalijte na ni přibližně 1/5 připraveného těsta a rovnoměrně rozetřete.
- Na těsto rozprostřete 12 krevet, 30 g čedaru (zhruba 2 plátky) a 50 g slaniny. Snižte teplotu a nechte omeletu opékat asi 5 minut.
- Pomocí dvou lopatek omeletu opatrně otočte. Zvyšte teplotu a opékejte ji z druhé strany, dokud slanina nebude krásně křupavá.
- Přendejte omeletu na talíř a finálně ji dochuťte: Celý povrch potřete okonomiyaki omáčkou a pocákejte japonskou majonézou křížem krážem. Přidejte lžičku nakládaného zázvoru, posypte sušenými krevetami a kousky nori řasy. Na závěr přidejte vločky sušeného tuňáka.
Tipy a triky
-
Kde sehnat suroviny? Omáčku okonomiyaki, japonskou majonézu i sušené tuňákové vločky koupíte ve specializovaných prodejnách s asijskými potravinami nebo online.
- Japonská majonéza: Na rozdíl od evropské obsahuje rýžový ocet a je jemnější a sladší. Pokud ji nemáte, můžete do klasické majonézy přidat trochu rýžového octa a špetku cukru.
- Tančící vločky tuňáka: Bonito flakes nejsou nejlevnější, ale rozhodně stojí za to! Na horkém povrchu omelety vytváří hypnotický efekt vlnění.
- Variace s mořskými plody: Pokud máte rádi seafood, přidejte ke krevetám i další mořské plody – například sépie nebo malé mušle.
Zdroje: Atlas Obscura, Japafoods, Wikipedia, Apetit
