Velikonoce našich předků byly syté, poctivé a plné symboliky. Místo dlouhých nákupních seznamů vystačili s tím, co bylo doma. Přesto (nebo právě proto) si dokázali pochutnat. Vyzkoušejte staročeské speciality jako šumajstr s fazolemi, pečenou horáckou drštičku nebo klobásníky, které tak neodolatelně voní. A možná přijdete na to, že na tom starém je vlastně něco nového.
Na svátky saháme po rodinných receptech častěji než jindy. Nejde jen o tradici – ale i o vzpomínky, chutě dětství a nápady, které obstály i v časech, kdy se neplýtvalo. Pojďme se podívat, jak naši předkové dokázali připravit slavnostní jídlo z mála. A jaké symboly se skrývají za tradičními velikonočními jídly.
Když jídlo něco znamenalo
Naši předkové nevařili „jen tak“. Téměř každé velikonoční jídlo mělo svůj význam – něco připomínalo, něco symbolizovalo. Mazanec jako slunce, beránek jako nevinnost a oběť, mladé bylinky jako návrat síly a zdraví. Po dlouhé zimě se jídlo měnilo. Těžké pokrmy střídala lehčí, svěžejší jídla a vše se připravovalo z dostupných surovin – mouky, vajec, mléka, másla a zeleniny.
Na co se nesmělo zapomenout?
Velikonoční tabule nebyla jen o dobrém jídle, ale i o symbolice. Každý kousek na stole měl svůj význam – od tvaru až po ingredience. Co rozhodně nesmělo chybět?
- Beránek: Ať už opravdový, nebo z formy upečený z nadýchaného těsta. Beránek symbolizoval čistotu, nevinnost a nový začátek a jeho původ hledejte v tradici židovského „svátku jara“ – Pesachu. Asi vás nepřekvapí, že je také symbolem Božího stáda.
- Mazanec: Kulatý bochník z kynutého těsta, posypaný mandlemi. Jeho tvar měl připomínat slunce – tedy návrat světla a naděje po temné zimě. Mazanec byl slavnostní chléb, který otevíral velikonoční hodování a dříve se připravoval spíše na slano – ze strouhaného sýra a vajec.
- Polévky z jarních bylinek: Kopřivy, šťovík, sedmikrásky nebo mladý špenát. Jarní polévky sloužily nejen jako chutný začátek svátečního jídla, ale také jako „vnitřní úklid“ – očista po zimě, kdy tělo potřebovalo nastartovat.
- Pečivo s křížem: Na velikonočním pečivu býval vykrojený nebo moukou posypaný kříž. Měl připomínat duchovní rovinu svátků – tedy Velký pátek, ukřižování a následné vzkříšení. Dnes ho známe třeba jako „hot cross buns“ z Anglie, ale kříž můžete najít i na našem tradičním českém mazanci.
- Jidáše: Svým tvarem připomínají svinutý provaz nebo hada – symbol zrady, která se pojí s příběhem Ježíše a Jidáše. Tradičně se jedí na Zelený čtvrtek, ještě teplé a pomazané medem, který má přinést zdraví a ochranu – zkuste je letos upéct doma.
Doba se mění – ale chuť a nápady našich předků rozhodně stojí za připomenutí. Není třeba držet se přesně všech zvyklostí, ale když si uděláte čas, sáhnete po poctivém receptu a zapojíte i děti, možná zjistíte, že „domácí“ Velikonoce chutnají mnohem lépe než ty „z obchodu“. Následující recepty vycházejí z tradice – občas jsme je trochu upravili, aby odpovídaly dnešnímu tempu i chuti. Ale věříme, že jim to na kouzlu ani chuti neubralo. Právě naopak.
Šumajstr: Luštěninový poklad ze Slovácka
Šumajstr je specialita krajové kuchyně Slovácka a Záhoří. Tenhle pokrm je do jisté míry varianta známého „kočičího tance“, ale místo čočky se používají červené fazole a velké kroupy. A my jsme ho ještě vylepšili – přidali jsme kořenovou zeleninu a škvarky. A když do něj přihodíte i pár čerstvých rajčat a trochu bazalky, nebudete litovat.
Tip Apetitu: Šumajstr skvěle chutná i druhý den – lehce prohřátý, třeba s rukolou nebo jarní cibulkou navrch.
Horácká drštička: Bramborák pečený v troubě
Méně práce, víc radosti. Tohle je ne tak křupavá, zato o to jednodušší verze bramboráků, kterou zvládnete připravit bez vyčkávání u pánve. Brambory se nastrouhají, ochutí česnekem, majoránkou, a uzeným a pak se pečou v pekáčku dozlatova.
Podává se s osvěžujícím salátem z kysaného zelí, červené řepy, jablka a cibulky. Výsledkem je lehký, ale vyvážený pokrm, který potěší i ty, kteří by jinak po bramboráku nesáhli.
Horácká drštička se salátem z kysaného zelí a červené řepy
Klobásníky: Slaný bochánek, kterému neodolá žádný koledník
Jedna z nejslavnějších specialit moravských Velikonoc. Nadýchané kynuté těsto plněné směsí z masa, vajec, rohlíků, česneku a bylinek. Těsto se balí buď do jednotlivých kuliček, nebo jako závin – podle toho, co vám víc sedne nebo kolik máte času.
Tip Apetitu: Klobásníky chutnají skvěle teplé i studené – a pokud vám nějaké zbydou, můžete je nabídnout třeba koledníkům.
Oslavte svátky po staročesku
Zkuste letos na velikonoční stůl přidat něco tradičního! Šumajstr s fazolemi, pečená horácká drštička nebo klobásníky s česnekem a majoránkou jsou jídla, která mají styl, chuť a historii. A kdo ví – třeba si u vás doma najdou místo i napřesrok.
Zdroj: Apetit
