Každý rok se řada z nás těsí na masopustní průvod a zabijačku. Ne všichni účastníci veselí však vědí, co vlastně masopust je, jak vznikl, jaké tradice (včetně masek) jsou s ním spojené a jak ho slavili naši předkové. Podle našeho článku masopust snadno vysvětlíte i dětem. Na závěr jsme si pro vás připravili pár zajímavostí, které jste o masopustu možná nevěděli.
Slovo masopust vzniklo spojením slov maso a půst, což navádí k představě, že v období masopustu se nejí maso. Opak je však pravdou. Masopust je období bujarých oslav a hodování mezi dvěma postními dobami, a to vánoční a velikonoční.
- Začíná po Tříkrálovém svátku a končí na Popeleční středu.
- Zatímco začátek masopustu připadá každý rok na stejné datum (7. ledna), Popeleční středa je závislá na datu Velikonoc, které je pohyblivé, proto se i trvání masopustu každý rok liší.
Ačkoliv tradice se drží už více než 700 let, není dodnes jasné, jaký má původ. Konání masopustu se sice řídí dle křesťanského kalendáře, má ale spíše světský charakter. Jako důvody pro hodování se nejčastěji uvádí příprava na jaro a na postní období.
Dnes máme masopust spojený především s maškarním průvodem, který se nejvíce dodržuje na malých městech a vesnicích. Předešlé generace si však toto období užívaly na plné obrátky. Jak se masopust slavil dřív?
Masopust, fašank, šibřinky
Pravé masopustní veselí začínalo na Tučný čtvrtek. V tento den se mělo jíst co nejvíce tučného a pít co nejvíce kořalky a piva, aby byl po celý rok člověk plný síly. Lidé tak tradičně pořádali vepřové hody, stoly byly plné klobás, jitrnic, slaniny, škvarků a nesmělo chybět ani sladké v podobě božích milostí a koblih smažených na másle.
- Nejznámějším a nejbujařejším obdobím masopustu byly jeho poslední tři dny – neděle, pondělí a úterý – v různých koutech země nazývané jako ostatky, fašank, voračky, končiny či šibřinky.
- Na Taneční neděli se tradičně konala taneční zábava.
- Hned po obědě se na návsi před hospodou sešli hudebníci a svým vyhráváním zvali lidi k tanci a hodování, které často trvalo až do ranních hodin.
- Na Masopustní pondělí taneční zábava pokračovala, ale už nebyla pro každého.
- Konal se takzvaný „mužovský bál“, který byl určený jen pro sezdané páry. Svobodní chasníci tak měli smůlu.
- Masopustní úterý bylo svátečním dnem, kdy se pořádal maškarní průvod.
- Tehdy se lidé nejčastěji převlékali za žebráky, cikány, kominíky, báby s nůší, židy, smrťáky, kobyly, medvědy a šašky.
- Na cestu maškarnímu průvodu vyhrávala kapela.
- Maškary se vždy zastavily u stavení, kde kapela zahrála pár písniček, a domácí všechny odměnili koblihami, uzeným, obilím, vejci, kořalkou nebo penězi.
Masopust skončil vždy o úterní půlnoci troubením hlásného. Muzika přestala hrát, lidé tancovat, a přešlo se na závěrečný rituál, takzvané pochování basy, které symbolizovalo konec tance a hraní na následujících čtyřicet dnů.
Pár zajímavostí o masopustu
- Slova masopust a karneval znamenají vlastně to samé. Slovo masopust vzniklo překladem z románského jazyka a znamená opustit maso. Slovo karneval je převzato z italského carnevale, přičemž carne je italsky maso a levare odstranit. Význam slov je tedy stejný.
- Nejdůležitější maskou průvodu byl šašek s bičem, jehož úkolem bylo odhánět lidi bez masky.
- Období masopustu bylo charakteristické pořádáním svateb. Když se zrovna žádná nekonala, mluvilo se o „prašivém masopustu“.
- Kromě hostiny, hudby, tance a průvodu se na masopust pořádaly různé hry, jako třeba nahánění kohouta se zavázanýma očima nebo válení se v bahně vypuštěného rybníku.
- Lidé ukončení hostiny o půlnoci striktně dodržovali, protože se věřilo, že kdyby tancovali přes půlnoc, objevil by se mezi nimi ďábel v podobě cizince v zeleném kabátě.
- Letos připadá Popeleční středa na 17. února.
- S masopustem jsou spojené také některé pranostiky:
„Masopust na slunci – pomlázka u kamen.“
„Krátký masopust – dlouhá zima.“
„Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.“
„Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.“
„Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.“
Zdroj: Česká Televize, Apetit
