Muďoul trojlaločný, známý také jako asimina, vypadá na první pohled jako návštěvník z hlubokých tropů. Nenechte se však zmást jeho exotickým vzhledem. Tento strom sice pochází ze Severní Ameriky, ale při správné péči se mu skvěle daří i v českých podmínkách. Pokud hledáte něco neotřelého, co spojuje krásu okrasné dřeviny s chutí banánu, manga a ananasu, je muďoul ideálním kandidátem. Navíc má i řadu benefitů.
V zahradnických kruzích se mu často přezdívá „indiánský banán“. Ačkoliv se jeho anglický název pawpaw plete s papájou, botanicky s ní nemá nic společného. Jde o opadavý strom s velkými, svěže zelenými listy, které se na podzim vybarvují do zářivě žluté. Velkou výhodou pro české pěstitele je, že raší poměrně pozdě, takže ho jen málokdy ohrozí nečekané jarní mrazíky.
Největším trumfem muďoulu je jeho odolnost
Jakmile stromek dobře zakoření, bez problémů zvládne i mrazivé středoevropské zimy. Nejvíce mu svědčí teplejší nížiny a slunná místa na jižní Moravě, ale se správně zvolenou ranou odrůdou ho můžete zkusit pěstovat i ve vyšších polohách. Na rozdíl od běžných jabloní nebo broskvoní ho navíc téměř netrápí škůdci ani typické ovocné choroby, což z něj dělá velmi vděčného nájemníka zahrady.
Roste sice pomaleji a na první úrodu si pár let počkáte, ale výsledek stojí za to. Pokud sáhnete po roubované sazenici, plody se objeví mnohem dříve než u rostlin vypěstovaných ze semen. Důležité je pamatovat na to, že muďoul obvykle potřebuje partnera. Aby se květy dobře opylily a strom byl obsypaný ovocem, je nejlepší vysadit alespoň dvě různé odrůdy vedle sebe.
Při výběru místa hledejte teplý a chráněný kout, ideálně u jižní stěny domu, kde nefouká prudký vítr. Mladé stromky jsou zpočátku trochu citlivé, proto jim v prvních dvou letech prospěje lehké přistínění před ostrým poledním sluncem. Co se týče půdy, muďoul je labužník. Vyžaduje hlubokou, výživnou a mírně kyselou zeminu, která dokáže udržet vlhkost, ale zároveň není přemokřená. Těžký jíl mu nesvědčí, takže pokud máte na zahradě hutnou půdu, raději ji při výsadbě spojte s kompostem a kvalitním substrátem.
Kdy je nejlepší čas na sázení muďoulu
Sázet můžete buď na jaře, což dává rostlině dostatek času na zakořenění před zimou, nebo na začátku podzimu.
Důležité je neutopit kořenový bal příliš hluboko a po výsadbě dopřát stromku bohatou zálivku. Vrstva mulče kolem kmene pak pomůže udržet stabilní vlhkost a ochrání kořeny před teplotními výkyvy.
Zatímco starší stromy si s krátkým suchem poradí, mladé muďouly potřebují pravidelnou dodávku vody. Půda by neměla úplně vyschnout, ale strom nesmí stát v louži. Na jaře ho můžete povzbudit trochou kompostu nebo organického hnojiva, s dusíkem to ale nepřehánějte, aby výhony stihly před zimou dostatečně zdřevnatět. S řezem si hlavu lámat nemusíte, stačí jen občas odstranit suché nebo překážející větve, aby si strom udržel svůj přirozený tvar.
Fascinující kapitolou jsou květy. Mají temně purpurovou barvu, která zkrášlí zahradu. Jejich vůně však není omamně sladká, spíše připomíná maso, čímž lákají mouchy a brouky místo včel. Pokud se vám zdá, že hmyz o květy nejeví zájem, můžete přírodě trochu pomoci a opylit je ručně pomocí jemného štětečku.
Proč je muďoul opravdový poklad
Dužina muďoulu nabízí pestrou směs živin. Obsahuje značné množství vitaminu C a také vlákniny, nechybí ani minerální látky, například draslík, hořčík, vápník a železo. Zajímavý je také obsah antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před působením volných radikálů a podporují správné fungování imunitního systému. Ve srovnání s řadou běžně konzumovaných druhů ovoce má muďoul navíc poměrně zajímavý podíl bílkovin.
Ta pravá radost z muďoulu přichází v září a říjnu
Zralý plod poznáte podle toho, že při jemném stlačení mírně povolí, podobně jako zralé avokádo. Dužina je neuvěřitelně krémová a skrývá několik velkých černých semen, která se ale nejedí. Nejlepší způsob, jak si muďoul vychutnat, je rozkrojit ho napůl a vydlabat lžičkou. Je to v podstatě hotový dezert přímo ze stromu.
Protože čerstvé plody nevydrží dlouho, je nejlepší sníst je hned po utržení. V kuchyni se však muďoul neztratí. Skvěle chutná v ranních kaších, jogurtech nebo rozmixovaný v osvěžujícím smoothie. Díky své konzistenci se báječně hodí do domácích zmrzlin, sorbetů, krémových dezertů i nepečených cheesecaků. Pokud máte úrodu větší, dužinu klidně zamrazte, v zimě jako byste našli kousek exotického léta.
Muďoul je zkrátka ideální volbou pro každého, kdo chce zkusit pěstovat něco výjimečného bez nutnosti vlastnit vyhřívaný skleník. Odmění se vám nejen svou odolností a krásným vzhledem, ale především chutí, kterou v žádném běžném obchodě jen tak nenajdete.
Zdroje: Apetitonline, Naše krásná zahrada, iReceptář, Český rozhlas, iDNES
