Možná vypadá jako pizza, ale nenechte se zmást – křupavý okraj, uvnitř nadýchaná jako obláček a s chutí, která vás přenese do uliček Říma. Při každém soustu se rozplývá na jazyku a jakmile ji ochutnáte, možná už se ke klasické pizze nebudete chtít vrátit. Jak si ji připravit doma?
Pinsu bychom mohli nazvat prapředkem pizzy – možná to zní trochu krkolomně, ale je to tak! Její kořeny sahají až do starověkého Říma, kde se pekly jednoduché placky z vody a obilné mouky.
Moderní verze pinsy, jak ji známe dnes, se ale zrodila až o mnoho let později. Na začátku 21. století se skupina římských pekařů rozhodla vrátit k tradičním recepturám a přizpůsobit je současným chutím. Místo původních obilovin zkombinovali pšeničnou, rýžovou a sójovou mouku, přidali dlouhou fermentaci a vytvořili těsto, které je lehčí, nadýchanější a přitom krásně křupavé.
- Pinsa si tak našla cestu nejen do římských pekáren, ale i na talíře po celém světě jako zajímavá a stravitelnější alternativa k tradiční pizze.
Pinsa vs. pizza: Jaké jsou hlavní rozdíly?
Pinsa a pizza – dvě italské pochoutky, které sice na první pohled vypadají podobně, ale liší se jak složením těsta, tak i chutí.
- Zatímco pizza se připravuje výhradně z pšeničné mouky, pinsa kombinuje mouku pšeničnou, rýžovou a sójovou – to jí dodává lehkost. Vyšší podíl vody v těstě pak zajišťuje nadýchanější strukturu.
- Dalším rozdílem je doba kynutí – pizza obvykle potřebuje 24 hodin, zatímco pinsa odpočívá až 72 hodin, což ji činí lépe stravitelnou.
- Dalším rozeznávacím znakem je tvar – pizza je tradičně kulatá, kdežto pinsa má spíše oválný tvar a na povrchu je křupavá, uvnitř pak měkká.
Recept na autentickou římskou pinsu
Chcete upéct pravou pinsu doma? Základem je správně připravené těsto. Dlouhá fermentace mu dodá lehkost a budete si tak moci užít každé křupnutí, které u klasické pizzy nenajdete.
- Suroviny na těsto (2 větší pinsy): 300 g pšeničné mouky typu 00, 100 g rýžové mouky, 100 g sójové mouky, 350 ml studené vody, 3 g sušeného droždí, 10 g soli, 10 ml olivového oleje
Postup:
- Ve velké míse smíchejte všechny druhy mouky a sušené droždí. Postupně přilévejte vodu a míchejte, dokud se těsto nespojí. Přidejte sůl a olivový olej a hněťte alespoň 10 minut, dokud není těsto hladké a pružné.
- Těsto přesuňte do mísy, zakryjte utěrkou a nechte kynout v lednici alespoň 48, ideálně 72 hodin. Tento dlouhý proces vám zaručí, že pinsa bude nadýchaná.
- Po vykynutí těsto vyndejte z lednice a nechte ho 2 hodiny odpočinout při pokojové teplotě. Poté jej rozdělte na dvě části a jemně roztáhněte do oválného tvaru (nikdy neválejte válečkem, těsto by ztratilo vzdušnost). Přendejte na plech vyložený pečicím papírem a předehřejte troubu na 250 °C.
- Těsto předpečte na plechu asi 5 minut, dokud lehce nezezlátne.
- Obložte podle chuti – rajčatovou omáčkou, mozzarellou, olivami, parmskou šunkou nebo jinými surovinami. Vraťte do trouby a pečte dalších 5–7 minut, dokud se sýr nerozpustí a těsto nebude krásně křupavé.
Čím pinsu obložit?
Pinsa nabízí nekonečné možnosti kombinací, ale držte se pravidla „méně je více“. Tradičně se pinsa připravuje s jednoduchými a kvalitními surovinami:
- Pinsa Rossa – připravuje se pouze s rajčatovou omáčkou, kvalitním olivovým olejem a voňavými bylinkami, jako je oregano nebo bazalka.
- Pinsa Bianca – skvělá alternativa pro milovníky sýrů! Místo rajčat se na těsto nanáší ricotta, mozzarella nebo gorgonzola, případně jejich kombinace.
- Pinsa Prosciutto e Rucola – tenké plátky parmské šunky, čerstvá rukola a hoblinky parmazánu.
- Pinsa Vegetariana – grilovaná zelenina (například cuketa, paprika, lilek nebo cherry rajčátka) se doplňuje s čerstvou bazalkou a krémovou burratou.
- Pinsa Tonno e Cipolla – tuňák, kapary a červená cibule – jednoduché, ale překvapivě lahodné spojení. Díky kaparům získá pinsa jemně slanou, ale vyváženou chuť.
Pokud chcete ochutnat pinsu, ale nechcete se pouštět do složité přípravy těsta, máme pro vás skvělou zprávu – hotové korpusy na pinsu dnes už snadno seženete v obchodech! Najdete je v některých italských delikatesách nebo online.
Pinsa možná vypadá jako pizza, ale je to úplně jiný chuťový zážitek. Pokud jste ji ještě neochutnali, měli byste to napravit – pinsa totiž dokazuje, že italská kuchyně má stále čím překvapit.
Zdroje: recept: fooby.ch, další zdroje: allroadspinseria.com, pinsaromana.org, pinsaromana.info, Apetit
