Jahody lze nalézt snad v každé české zahradě a v poslední době zdobí také nejeden balkón. Nejlépe jistě chutná domácí čerstvě utržená jahoda, své kouzlo ovšem mají také jahodové džemy, zavařeniny a kompoty. Jejich příprava není vůbec složitá a vždy potřebujete minimum surovin, většinu z nich máte dokonce běžně doma.
V našich zeměpisných šířkách patří jahody mezi jeden z nejoblíbenějších a nejhojněji pěstovaných druhů ovoce. Pro své vlastnosti si získaly nenahraditelné místo v kuchyni, protože si dokonale rozumí v podstatě s každým těstem.
Džem a dezerty – dokonalé spojení
Džem z voňavých jahod patří mezi nejoblíbenější dochucovadla nejen na palačinky, s nimiž tvoří perfektní dvojku. Chutnat vám bude jistě také na vánočce s máslem, nadýchaných lívancích a čerstvém pečivu.
- Jahodový džem se výtečně hodí jako náplň do různých zákusků, dezertů, řezů, piškotových rolád atd.
- Lahodnost jahod si zajisté zamilujete v kombinaci s křehkým máslovým těstem, vyšlehanou smetanou, ale i jako součást punčových řezů či tradičních koblih.
- Jste-li milovníci ovesných kaší, zkuste přidat lžíci jahodového džemu, který vám ji osladí i ochutí.
- Jahodový džem je výborný i do jogurtů, smoothie bowl a jogurtových nápojů.
- Možná vás překvapí, že se jahodový džem používá i jako sladká omáčka k sýrům, zkuste ho třeba v kombinaci s kozím sýrem.
Pokud nechcete, aby se vám džem znehodnotil, je nezbytné dbát na správné hygienické postupy, díky nim vydrží dlouho. Doporučujeme tedy sklenice na džem nejen umýt, ale i vyvařit a nechat vyschnout. Rovněž je důležité zvolit zdravé a správně zralé plody, které musíte zbavit stonků i lístků a pečlivě omýt i očistit.
K přípravě džemu vám na 1 kg čerstvých jahod stačí 800 g cukru krupice, ale receptů na jahodový džem existuje skutečně mnoho. Cukr se používá také jako konzervant, který v džemu vytvoří prostředí nevhodné pro mikroorganismy.
- Místo cukru lze použít agávový sirup, popř. med.
- Pro tužší verzi se používá ještě pektin, který přirozeně obsahují například citrusy, rybíz či nezralá jablka, můžete jej koupit i samostatně a kombinovat s cukrem, nebo bývá součástí želírovacích prostředků (např. Gelfix).
- Aby džem vydržel déle, lze použít konzervační látku (sorban draselný, kyselina sorbová apod. – většinou jsou již součástí želírovacích prostředků pro přípravu džemů).
- Chuť džemu můžete ozvláštnit i kořením, hodí se vanilka, hřebíček, skořice atd. Některé recepty přidávají také chia semínka, která jsou zdrojem cenných antioxidantů.
Sirup v létě osvěží, v zimě potěší v čaji
Domácí jahodový sirup je osvěžující, hodí se nejen do vody, ale i do čaje. Skvěle doplní některé míchané nápoje a jako přeliv ozdobí dezerty, wafle, palačinky či lívance. Pokud sirup uděláte hustší (např. pomocí kukuřičného škrobu), můžete jej využít jako topping na zmrzlinu, ovocné poháry aj.
Příprava nezabere příliš času. Uchovávat lze buď v lednici (kratší dobu), nebo jej můžete zavařit a použít třeba až po několika měsících. Opět dbejte na hygienická pravidla.
Na přípravu sirupu budete potřebovat určitě jahody a vodu. Na 1 kg jahod se používá 0,5 l vlažné vody. Důležitý je také cukr (recepty často uvádějí, že se na 1 l šťávy spotřebuje 1 kg cukru). Pro svěží a lehce nakyslou chuť se jako další ingredience doporučuje kyselina citronová nebo citronová šťáva (můžete použít i kombinaci obojího). Příjemnou chuť skvěle podtrhne celá skořice, která zároveň dodá sirupu vůni.
- Dávejte pozor, abyste směs s přidaným cukrem nepřevařili, mohli byste místo sirupu připravit džem.
- Prodloužení trvanlivosti zajistí sterilování.
- Pro zpestření chuti můžete použít mátu, bazalku, meduňku, rozmarýn apod. Bylinky ve směsi nevařte, jen je nechejte louhovat v horkém sirupu a po vychladnutí ho přeceďte.
Sirup je možné vyrobit dvěma způsoby, oba mají určité klady i zápory. Sirup, který se připravuje vařením, neobsahuje tolik vitamínů jako sirup chystaný za studena, na druhou stranu se varem zničí nežádoucí mikroorganismy a také vydrží déle než studená varianta. Za studena připravovaný sirup je vhodné skladovat na temném a chladném místě, kde vydrží zhruba 14 dní, v lednici až měsíc.
Kompot – nejen chutné mlsání
Příprava kompotu je jednoduchá. Kompotované jahody se pak dají vhodně využít nejen na mlsání, ale i do řezů, piškotových rolád, nepečených dortů, knedlíků s tvarohem apod.
Na kompot vám stačí jahody a cukr, na 1 kg čerstvých jahod se dává 300 g cukru. Jahody vybírejte určitě dostatečně zralé a zdravé. Doporučuje se je před kompotováním prosypat cukrem a nechat 12 hodin odležet, krásně pustí šťávu.
Jahodový kompot se dobře kombinuje i s dalším ovocem, sladkost jahod výborně doplní nakyslé třešně, červený rybíz, angrešt apod.
- Na výrobu kompotu se hodí spíše pevné a nepřezrálé jahody, z rozměklých a přezrálých bude vynikající marmeláda.
- Při plnění kompotu dávejte pozor, abyste sklenice nepřelili, naplněné by měly být lehce pod okraj.
- Na povrch kompotu můžete stříknout trochu alkoholu rozprašovačem, tím zabráníte vzniku plísní. Alkohol (vodku, rum apod.) můžete použít i tak, že jím před plněním kompotem vypláchnete čisté sklenice.
- Chcete-li docílit výraznější červené barvy, můžete do nálevu přidat pár kapek červené řepy.
Jahody v historii
Jahody patří mezi drobnější ovoce a je vysoce pravděpodobné, že jej na svůj jídelníček řadil již pravěký člověk (konzumaci potvrzují archeologické nálezy), oblíbené byly ve starověkém Římě, ale ve velkém se začaly konzumovat až v pozdním středověku (sadili je zejména mniši), nicméně u nás se začaly běžně pěstovat až během 19. století. Nejoblíbenější sázenou formou jahodníku je tzv. jahodník velkoplodý, který pochází z 18. století z Francie.
Zdroje: Toprecepty, časopis Apetit, jahodovyweb, jaktak
