Máme za sebou velkou noc, kdy podle tradice došlo ke Kristovu vzkříšení. Velikonoce jsou na svém vrcholu. A přesto, že toho v souvislosti s tímto svátkem bylo napsáno mnoho, troufneme si tvrdit, že některé věci a zajímavosti vás překvapí.
Pro člověka moderního jde o svátky spojené s delším volnem, dobrým jídlem, pomlázkou a zdobením vajíček. Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem, slaví vzkříšení Ježíše Krista, který podle křesťanské víry zemřel na kříži a po třech dnech byl vzkříšen z mrtvých. Ale již pohanské kultury v tomto období slavily jarní rovnodennost, návrat života, úrodu, plodnost. A vězte, že symboly jako vejce, zaječí motivy či voda se objevují napříč Evropou už ve starověkých kulturách.
„Tyto svátky byly tradičně spojeny s velkou řadou různých rituálů, které se však pomaličku vyprazdňují. Tím se z nich stává trochu obtěžující tradice, kterou člověk dodržuje jen proto, aby se nelišil,“ poukázala například doktorka Kateřina Cajthamlová v podcastu Mudrování na typický český zvyk pomlazování žen vrbovými proutky.
Co jste nevěděli o velikonočních vejcích
Jeden z nejvýraznějších velikonočních symbolů je bezesporu vejce. Už ve starověkém Egyptě bylo vnímáno jako symbol znovuzrození, což z něj tedy činí ideální metaforu pro jaro a nové začátky. Věděli jste ale, že v křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, tedy jako symbol nesmrtelnosti?
- Proč se vejce barví a rozdávají koledníkům? Čtyřicetidenní půst, který by měl tradičně Velikonocům předcházet, bylo období, kdy se nejedlo nejen maso a mléčné výrobky, ale ani vejce. Jenže to se slepicím těžko vysvětlovalo a ty tak snášely klidně dál... Aby vejce vydržela a nebylo je třeba vyhazovat, začali je lidé vařit, vařená od syrových označovat barvou a nakonec i rozdávat, protože jich zkrátka měli moc. Nejprve barvili na červeno, ale brzy přidali další barvy a těm přisoudili význam – tudíž koledník snadno poznal, „jak na tom je“. Červené vejce dostal milovaný muž, žlutým se naopak dalo najevo odmítnutí. Takové dnešní „unfollow“.
- Červená dala název i samotné kraslici. Ve staroslovanském jazyce je červený totiž krasnyj.
- Vyfouknutá vejce jsou moderní novinka. „Vejce v minulosti muselo být plné a živé – to byla ta funkce, ten zárodek, ze kterého se vylíhlo kuře. A předjaří je obdobím, kdy slepice začínají snášet. Hospodyně si často tato vejce schovávaly, nakládaly je do vápenné vody, aby jim vydržela v syrovém stavu,“ řekl etnolog a etnograf Martin Šimša pro Rozhlas Plus a dodal, že až s 1. světovou válkou se vejce, která se vyráběla pro městský trh, začala zdobit teprve po vyfouknutí. „A vyfouknuté vejce přitom vždy bylo symbolem smrti, prázdná skořápka bez života.“
Zajímavosti spojené s velikonočními pokrmy
- Mazanec: Pojídání mazanců údajně pochází z pohanských dob. Svým tvarem připomíná slunce, kterého bude v následujících dnech víc a víc. Vršek bývá často rozříznutý do kříže, což připomíná ukřižování Krista. A kynuté těsto, ze kterého se mazanec tradičně peče, mívalo své unikátní postavení: svou kouzelnou mocí nabýt na objemu mazanec symbolizuje život, plodnost, hojnost a vzkvétání.
- Beránek se vžil až na konci 19. století, nejdříve zejména v městských domácnostech. „Pekl se v litinových nebo keramických formách a nahrazoval starý zvyk pojídat skutečného beránka na Boží hod velikonoční,“ jak se uvádí na webu Stoplusjednicka.cz. U nás se beránek rozšířil díky křesťanství, v němž představuje symbol spasitele, Ježíš měl totiž umírat v okamžik, kdy v chrámu podle zvyku docházelo k zabíjení velikonočních beránků. On sám ho údajně měl jako chod při poslední večeři se svými apoštoly. Sladké pečivo nahradilo jehněčí maso zejména proto, že bylo finančně dosažitelné.
Proč nemají pevné datum a jak souvisí s palmami?
- Proč jsou Velikonoce pohyblivý svátek? Připadají totiž na první neděli po jarním úplňku, tedy na období mezi 22. březnem a 25. dubnem. „Pohyblivý termín křesťanských svátků stanovuje velmi staré pravidlo, které bylo schválené v roce 325 našeho letopočtu takzvaným nikajským koncilem. Z křesťanského hlediska je tento den, kdy ukřižovaný Kristus vstal z mrtvých, významnějším svátkem než oslava jeho narození o Vánocích,“ připomíná jihočeská astronomka Jana Tichá pro Rozhlas Budějovice.
- Palmy a Velikonoce: Křesťané si v neděli připomínají slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma. A protože ho lidé tehdy vítali palmovými větvemi, neděli se někdy říká i Palmová. Je však známá spíše jako Květná, protože u nás palmy nerostou a kostely se zdobí květy. Zvyk zdobení palem na Květnou neděli stále přetrvává např. v polském příhraničí.
Zdroje: Apetit, Mujrozhlas.cz, Budejovice.rozhlas.cz, Avcr.cz, Aranys.cz, Stoplusjednicka.cz, Ireceptar.cz, Vitalia.cz, Radiozurnal.rozhlas.cz, Patriotmagazin.cz
