Hlavní město za první republiky žilo vůní kávy, módou i uměním, bylo centrem luxusních restaurací i kaváren a užívalo si zaslouženou demokracii. Byla to zkrátka éra noblesy, elegance a formování kulturního i politického života.
Za první republiky se Praha proměnila v jedno z nejživějších kavárenských center střední Evropy. Káva se tu nepila jen pro povzbuzení – kavárny byly společenským, intelektuálním i uměleckým epicentrem. Od ranních hodin až do noci v nich posedávali novináři, básníci, právníci, politici i obyčejní štamgasti. Kavárna byla institucí – místem, kde se psaly fejetony i dějiny.
Kavárna Slavia: Útočiště vlastenců i umělců
Některé kavárny se staly doslova legendami. Jednou z nejikoničtějších byla Slavia nacházející se naproti Národnímu divadlu. Kavárna byla otevřena v roce 1884 v paláci, který nechal postavit hrabě Leopold Lažanský. Kavárnu Lažanský otevřel zřejmě proto, že na nábřeží proudily davy lidí, které zajímalo položení základního kamene Národního divadla i jeho stavba. Název Slavia pak odkazoval na národní hrdost Slovanů.
Interiér Slavie i výhled na Hradčany inspiroval generace umělců a intelektuálů – včetně výtvarníka a překladatele Karla Teigeho, básníka Vítězslava Nezvala, fejetonisty, dramatika a prozaika Karla Čapka, malíře a spisovatele Josefa Čapka, básníka a držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta nebo později i dramatika a prezidenta Václava Havla. Slavia měla blízko k levicové inteligenci a českému vlasteneckému duchu.
-
Zajímavost: Kavárna funguje dodnes, byť se od té prvorepublikové liší.
Café Louvre: Noblesa, skvělá káva, víno a kulečník
Jinou klientelu si našla nedaleká kavárna Café Louvre na Národní třídě. Kavárna vznikla na počátku 20. století, přesněji v roce 1902. Café Louvre byla noblesní, ale zároveň přístupná širší veřejnosti. Kromě jiného zde byly i herny, kulečníkový sál, vinárna, klubovny pro speciální hosty apod. Vyhlášenou delikatesou byla pařížská káva Louvre vařená ze zrn pražírny Aloise Pelze, která sídlila na Platýzu.
V roce 1917 kavárnu převzal Jan Náprstek, zkušený kavárník, který udělal ze svého podniku místo pro smetánku. Chodíval sem například malíř a grafik František Kupka, prozaik Franz Kafka i fyzik a držitel Nobelovy ceny Albert Einstein, který v Praze krátce působil.
-
Zajímavost: Po roce 1948 byla kavárna uzavřena, pro tehdejší režim totiž představovala vyzývavý symbol buržoazie. Nyní však opět funguje a je z ní cítit nádech krásné první republiky.
Kavárna Arco: Pražské kulturní centrum
Dalším významným místem byla kavárna Arco v Hybernské ulici. Se silnou intelektuální atmosférou, v níž vznikala i umělecká kritika či nové literární směry, patřila mezi pražská kulturní centra. Otevřena byla v roce 1907 a patřila ostřílenému kavárníkovi Josefu Suchánkovi. Koncese, kterou Suchánek získal, mu umožňovala prodávat kromě kávy, čaje a dalších nápojů také pečivo, zákusky, studenou kuchyni, dokonce i párky.
Arco byla spojená především s německy píšícími autory – chodil sem například prozaik a překladatel Max Brod nebo prozaik a dramatik Franz Werfel.
Kavárna jako životní styl
Kavárenská kultura prvorepublikové Prahy nebyla jen o místě – byla to forma každodenní existence. Šlo o prostor, kde se vedly dlouhé rozhovory u kávy a zákusku, často celé hodiny beze spěchu. Obsluha byla diskrétní, host si mohl číst noviny, psát nebo jen přemýšlet.
Kavárny měly často i vlastní tisk – tištěné menu, noviny, někdy i fejetony. Byly centry jazzu i poezie, stylu i společenského dění. Zrodil se tak kult kavárenského hosta jako člověka, který do kavárny přichází tvořit, diskutovat, být „u toho“.
Co zůstalo dodnes?
Mnohé podniky, které tvořily ducha první republiky, přežily i těžké časy – válku, minulý režim i porevoluční proměny. Dnes tak můžeme posedět v autentických prostorách kavárny Slavie, Café Louvre nebo kavárny Arco – byť často s novým interiérem a jinými nabídkami.
Kouzlo těchto míst nezmizelo. Stále připomínají dobu, kdy se v kavárnách tvořila identita mladého demokratického státu, diskutovalo se, tvořilo a třeba se i hrál kulečník a popíjela káva či víno.
Zdroj informací: poznatsvet, seznam, blondontheroad
