Den žen si u nás mnozí spojují s karafiátem, chlebíčkem a sklenkou vína v kulturáku. A víte co? Možná je čas si z téhle tradice vzít to nejlepší a pojmout ji po svém. Připravte retro menu, které voní vzpomínkami, chutná současně a obejde se bez přehnané okázalosti. Stačí prostřít stůl a dát si záležet na tom, co na něj položíte. Takhle oslava vás bude bavit!
Den žen dnes bereme po svém. Ne jako povinnost, ale jako důvod potkat se. Prostě večer, kdy prostřete stůl o něco slavnostněji než obvykle a dáte si záležet, co nabídnete hostům.
Okénko do historie: Karafiát, chlebíček a kulturní dům plný žen
Mezinárodní den žen má u nás zvláštní pachuť. Kdo prožil kus života před rokem 1989, vybaví si kulturní dům, pionýry s básničkou a povinný karafiát. MDŽ se v tehdejším Československu slavil se vší parádou. V práci, ve škole i doma. Byla to událost, na kterou se chystali muži i ženy.
- Než se ponoříme do vzpomínek na chlebíčky a bonboniéry, krátká připomínka: svátek nevznikl u nás. Jeho kořeny sahají do 19. století, kdy americké švadleny protestovaly za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Oficiálně ho uznala Organizace spojených národů v roce 1975 a každoročně připadá na 8. března. U nás je od roku 2004 mezi významnými dny.
Za socialismu měl ale úplně jiný rozměr. Ve školách se zdobily nástěnky, děti nacvičovaly besídky a v kulturácích se připravoval program. Typické byly i dárky od zaměstnavatele. Karafiát byl téměř povinnost. K tomu poukázka od ROH, někdy ručník, utěrky nebo sada skleniček. V lepším případě bonboniéra. Třeba Orient dezert, který mizel rychleji než přípitek Pražským sklepmistrem.
Dnes už MDŽ takovou pompéznost nemá. Možná je to dobře. Možná si z něj můžeme vzít to hezké – důvod sejít se, připít si a dát si něco dobrého. Karafiát vyměňte za tulipány a od chlebíčku se letos klidně odpíchněte.
Začněte klasikou, která nikdy nezklame
Obložené chlebíčky jsou jistota. Nejlepší část totiž není jen samotné jídlo, ale příprava. Sejdete se u stolu, vybalíte sýry, salámy, domácí pomazánky, nakrájíte veku a pustíte se do obkládání. Někdo maže, někdo krájí, někdo už ochutnává… Atmosféra se uvolní dřív, než otevřete víno.
Přesný recept neexistuje. Každá rodina má svůj „ten správný“. Přesto jde o český vynález, který na konci 19. století proslavil lahůdkář Jan Paukert – a od té doby patří na oslavy všeho druhu.
Retro hlavní chod, který má říz
Jestli chcete dál jet na retro vlně, ale nechcete sklouznout k unavené klasice, uvařte křenovou omáčku. Je to jídlo, na kterém ukážete svůj kuchařský um, a zároveň vrátíte ke stolu chuť oblíbenou v dětství.
Recept máme od šéfkuchaře Marka Janoucha z pražské restaurace Kuchyň na Pražském hradě (dříve šéfoval Lokálu v Dlouhé). Základem je poctivý vývar a čerstvě nastrouhaný syrový křen. Právě jeho síla rozhodne o výsledku. Křen nesmí být mdlý. Musí štípnout, ale nepřebít jinak jemnou chuť omáčky.
Dezert, který znáte z dětství: BeBe střecha s banánem
Jestli má mít vaše večeře skutečně retro tečku, pak je to BeBe střecha. Dezert, který znáte z rodinných oslav i nedělních návštěv. Stačí balíček oblíbených máslových sušenek, tvarohovo-máslový krém, pár banánů a čokoládová poleva. Skládáte, promazáváte, přelijete čokoládou a necháte ztuhnout.
Je to přesně ten moučník, který mnohé domácnosti berou jako rodinné stříbro. Suroviny pravděpodobně najdete doma. A i kdyby ne, nákup i přípravu zvládnete rychleji než pečení klasického dortu.
Menu je důležité, ale není to všechno. Vytáhněte ubrus, který běžně necháváte složený ve skříni. Zapalte svíčku. Pusťte hudbu, která vám zlepší náladu. Otevřete láhev vína, kterou si schováváte „na lepší příležitost“, protože tou příležitostí může být právě tenhle večer.
Zároveň si ale připomeňte, že Den žen není soutěž o dokonalou hostitelku ani o nejhezčí pugét. Klidně menu upravte podle sebe. Přidejte oblíbený salát, vyměňte dezert, zapojte partnera do vaření nebo nechte děti prostřít stůl.
Zdroj: Top recepty, Apetit
