V šedesátých letech byla gastronomie v Československu ve znamení rychlovek. Aby ženy zvládaly efektivně skloubit starost o domácnost s prací, objevovaly se v kuchařkách recepty do 30 minut. Chybět nesměly české klasiky ani recepty inspirované francouzskou kuchyní.
Kapustová se sýrem, z rajčatové šťávy nebo cibulová. V socialistických kuchařkách se objevovalo nepřeberné množství různých polévek. Některé, jako třeba dršťková nebo gulášová, se drží v hospodských nabídkách stále, jiné už upadly v zapomnění. A možná je to dobře. Názvy jako polévka ze syrovátky či polévka z kyselých okurek neznějí příliš lákavě.
Nejen o nich píše oblíbená československá kuchařka Juliana Anna Fialová v České kuchařce vydané roku 1969. Nešlo o její první kuchařku. Na kontě už měla tou dobou Kuchařku pro zaměstnané ženy, Vaříme rychle a dobře, Rychlé pokrmy a další tituly. Právě z jejích kuchařek ale i z dalších, které v 60. letech vyšly, jsme si vzali inspiraci pro sestavení našich retro tipů.
Předkrmům vládla vejce a sardele
Myslíte si, že hospodyně neměly tenkrát na výběr nic jiného než české suroviny? V Tuzexu a ve specializovaných prodejnách (například na Václavském náměstí byla prodejna francouzských potravin), šlo sehnat například kapary nebo dijonskou hořčici.
Právě kapary hrají roli v mnoha socialistických receptech. Když se tedy poštěstilo, mohla žena překvapit rodinu receptem na Nepravé mušle z telecího mozečku, vajec, sardelí a kapar.
- Předpokládáme, že tento recept z kuchařky Juliany A. Fialové příliš oblíbený nebyl, zato Vejce plněná krémem ze sardinek s kapary určitě ano. Plněná vejce byla po vzoru Ruska oblíbenou šedesátkovou pochoutkou.
K populárním předkrmům patřily i plněné žampiony, plněná rajčata, špenátové rolády, slané palačinky, matjesy ve smetanové omáčce, uzené makrely a jestli nějaká ryba hrála tehdy prim, pak to byla sardel neboli ančovička. Ať ve formě pasty, ze kterých se připravovala pomazánka, nebo v konzervě.
Omáčky, chlouba české kuchyně
Omáčky jsou českou klasickou, která snad nikdy nevyjde z módy. V kuchařkách z 60. let nechybí svíčková, která se často připravovala z levnějšího vepřového masa.
- Oblíbené byly v té době znojemská, rajská, ale i játrová, která už dnes tak populární není. Z masa převládá vepřové, hovězí, telecí a skopové. Kuřecí prsa se v kuchařkách objevují zřídkakdy, receptů na celé kuře je v nich však požehnaně.
Oproti dnešním kuchařkám ty z 60. let překypují recepty s vnitřnostmi. Nejčastěji se jedla játra, ledvinky nebo jazyk, který najdeme v České kuchařce jak jinak než se sardelemi.
Doba masová
Vegetariánských receptů příliš nebylo. Když už, tak šlo o různé placičky – bramborové, květákové, smaženky a další. Co recept, to nějaký kus masa. Když zeleninová polévka, tak s klobásou. Našli jsme ale například zeleninový kaviár z lilku nebo zeleninový nákyp s fazolemi.
Takový klasický guláš je v kuchařkách na různé způsoby, od karlovarského po segedínský. Jedním z těch netradičních je ten s makarony a sýrem.
K sofisitkovanějším receptům patří hovězí pečeně na zelenině s vínem či recept na biftek Tournedos Rossini, pojmenovaný podle skladatele 19. století Gioachina Rossiniho. Ten byl oblíbený ve Francii, stejně jako u nás. Skládá se z filetu mignon, lanýžů a foie gras, my jsme spokojili se sádlem a žampiony.
Oblíbené byly i kuličky z mletého masa, kterým se říkalo čufty. Mleté maso se obalilo v hladké mouce, osmažilo na másle a servírovalo s makarony nebo rýží. Dále pak čevapčiči či tatarák.
Masa se konzumovalo poměrně dost, kuchařky ale nezapomínaly ani na saláty. Ty však neměly podobu těch dnešních moderních (rukola, cherry rajčátka, olivový olej), šlo spíše o malé salátky z jednoho typu zeleniny – okurkový, mrkvový, celerový.
Sladké mámení
Sladkému vládla mramorová bábovka a různé piškotové dorty. Když bylo hodně jablek, skončila v županu nebo ve štrůdlu!
Velkou roli hrálo, jestli člověk bydlel na vesnici či ve městě. Na vesnicích se lidé těžko dostali ke kaparům a vařilo se ze surovin, které si sami vypěstovali. Kuchařka Juliany Anny Fialové byla určena spíše lidem žijícím ve městech, pro obyvatele vesnic byl zásadní titul Kuchařka naší vesnice od Marie Hrubé a Františka Rabocha, kde v předmluvě dokonce najdeme označení – učebnice pro zemědělské ženy.
Zdroje informací: Juliana Anna Fialová - Česká kuchařka, časopis Apetit
