Sacharidy mají často pověst hlavního viníka všech dietních nezdarů. Přitom jde o jednu z nejdůležitějších živin, bez které naše tělo ani mozek nedokážou správně fungovat. Sacharidy samy o sobě nejsou „dobré“ nebo „špatné“. Rozhodující je především to, jaké druhy si vybíráme, kolik jich sníme a co dalšího se v našem jídelníčku objevuje.
Když se řekne sacharidy, většina z nás si představí bílý cukr, rohlík nebo sladký dort. Ve skutečnosti jde ale o velmi pestrou skupinu látek, od úplně jednoduché glukózy až po složitou vlákninu. Jednoduché cukry se do krve vstřebávají bleskově a dodají okamžitou energii, což se hodí málokdy. Naopak komplexní sacharidy, které najdeme v celozrnném pečivu, luštěninách, bramborách nebo zelenině, se tráví pomaleji. Díky tomu nás zasytí na mnohem delší dobu a udržují hladinu krevního cukru v rovnováze.
Veškerá věda spočívá v kalorickém deficitu
Jeden z největších mýtů tvrdí, že po sacharidech se automaticky přibírá. Pravda je však mnohem prostší. Váha roste ve chvíli, kdy dlouhodobě přijímáme více kalorií, než kolik naše tělo stihne spálit. Je přitom jedno, jestli tyto kalorie pocházejí z tuků, nebo cukrů. Pokud se přejídáme bílým pečivem a pijeme sladké limonády, snadno se dostaneme do kalorického nadbytku a tělo si začne ukládat zásoby. Není to ale chyba sacharidů jako takových, spíše jejich nevhodné podoby a přehnaného množství. Kvalitní přílohy v rozumné porci nám naopak pomáhají udržet energii i chutě pod kontrolou.
Házet do jednoho pytle jablko, brambory a sladkou limonádu je stejné jako srovnávat rajčatový salát s krémovým dortem. Právě v kvalitě se láme chleba. Komplexní sacharidy plné vlákniny nám zajišťují stabilní energii a pocit sytosti. Takové potraviny navíc chrání tělo před záněty a metabolickými potížemi. Naproti tomu rafinované cukry a bílá mouka tělu nedodají téměř žádné živiny, ale způsobí rychlé výkyvy krevního cukru, které vedou k návalům hladu a přejídání.
Bez sacharidů to nepůjde
Občas se doslechneme, že sacharidy k životu vlastně nepotřebujeme a stačí je prostě škrtnout. Tělo si sice krátkodobě poradí a začne brát energii z tuků, ale glukóza zůstává přirozeným a hlavním palivem pro náš mozek. Bez ní se hůře soustředíme a můžeme se cítit emočně nevyrovnaní. Složitější sacharidy navíc obsahují vlákninu, která je naprosto klíčová pro naše střevní bakterie. Právě zdravý střevní mikrobiom má zásadní vliv na naši imunitu i na celkové zdraví.
Další mýtus, který v naší společnosti přežívá, straší jídlem ve večerních hodinách. Sacharidy k večeři prý zaručeně skončí v tukových polštářích. Výzkumy ale potvrzují, že rozhoduje celkový denní příjem energie, nikoliv čas na hodinkách. Pokud se vejdete do svého energetického rámce, tělu je jedno, jestli si dáte rýži v osm ráno, nebo v osm večer. Mírná porce sacharidů před spaním může dokonce pomoci s regenerací a podpořit kvalitnější spánek.
Zapomeňte na předsudky!
Sacharidy by měly mít v našem jídelníčku své pevné místo, a to bez zbytečných výčitek. Jsou základním zdrojem energie a ve své přirozené podobě nám přinášejí i spoustu cenných látek. Stačí se držet jednoduchého pravidla: vybírejte si chytře. Dávejte přednost celozrnným potravinám, luštěninám a zelenině před ultrazpracovanými výrobky a sladkostmi. Pak se ze sacharidů stane váš spolehlivý spojenec pro zdravé tělo i jasnou mysl.
Zdroje: Apetitonline, NZIP, Bez hladovění, Novinky, Bezpečnost potravin
