Křupavé zvenku, nadýchané uvnitř a ideálně ještě horké – sfenj možná připomínají americké donuty, ale mají mnohem bohatší historii. Jejich kořeny sahají až do středověku a dodnes jsou oblíbenou pochoutkou nejen v Maroku, ale i za jeho hranicemi. Chcete si tuto orientální lahůdku vychutnat i doma? Přidejte k nim sklenici mátového čaje a přeneste se do sluncem zalitého Maghrebu!
Sfenj (v překladu houba), jsou jednou z nejoblíbenějších sladkostí Maghrebu. Jejich historie sahá až do Al-Andalusu v Maurském Španělsku, odkud podle legendy pocházejí. A jak vznikly? Zcela náhodou! Pekař údajně upustil kousek těsta do horkého oleje a na světě byl první sfenj – křupavý zvenku, nadýchaný uvnitř. Ostatně podobnou náhodou vzniklo mnoho dnes oblíbených jídel, vzpomínáte na chimichangu?
Od té doby si sfenj našly cestu na stoly v Maroku, Alžírsku, Tunisku i Libyi. Často se podávají jako snídaně nebo odpolední svačina, nejlépe ve spojení s tradičním mátovým čajem.
Jak se sfenj liší od klasických koblih?
-
Zatímco evropské koblihy často obsahují mléko, máslo nebo vejce, sfenj se připravují pouze z mouky, droždí, vody, cukru a špetky soli. Právě díky tomu jsou pružné, nadýchané a neuvěřitelně lehké.
- Těsto na sfenj je mnohem volnější a lepkavější než na klasické koblihy. Nedá se tudíž předem vykrajovat nebo tvarovat – kroužky vznikají až těsně před smažením. Ručně tvarované prstence se pak rovnou vhazují do horkého oleje, což sfenj dodává jejich typický rustikální vzhled.
- Sfenj si můžete vychutnat na několik způsobů. Tradičně se podávají bez sladidel, jen tak, jak byly usmažené. Ale často se sfenj posypou cukrem, namočí do medu nebo se doladí exotickými chutěmi, jako je kardamom, šafrán nebo pomerančový květ.
Jak si připravit sfenj doma?
„Sfenj chutná nejlépe čerstvý,“ říkají Maročané. A není divu – jakmile totiž vychladne, ztrácí svou typickou křupavost a nadýchanost. Proto je nejlepší si ho vychutnat hned po usmažení, ideálně ještě horký. Pokud ale přece jen něco zbude, rychlé ohřátí v troubě vrátí sfenj zpět k životu.
Suroviny: 2 lžičky sušeného droždí, 300 ml vlažné vody, 400 g hladké mouky, 1 lžička soli, rostlinný olej na smažení, moučkový cukr nebo med na servírování
Postup:
- Rozpusťte droždí v části vlažné vody a nechte vzejít kvásek (cca 10 minut). Mezitím smíchejte mouku se solí. Přidejte kvásek a zbytek vody a důkladně promíchejte. Nelekejte se, vznikne lepkavé těsto. Zakryjte utěrkou a nechte kynout 3–4 hodiny.
- Těsto rozdělte na menší části (asi o velikosti švestky). Namočte si ruce ve vodě, z těsta vytvarujte kroužek a opatrně ho vložte do rozpáleného oleje.
- Smažte sfenj při střední teplotě dozlatova, zhruba 2–3 minuty z každé strany. Hotové koblihy přendejte na papírové ubrousky, aby se odsál přebytečný tuk.
- Podávejte horké – posypané moučkovým cukrem, nebo namočené v medu. Pokud se chcete cítit jako na marockém trhu, zapomeňte na talíř a servírujte je stylově – zavěšené na špejli a s mátovým čajem v ruce.
Zajímavosti o sfenj: Více než jen smažené těsto
- Když v Maroku řeknete „sfenj“, hned všichni vědí, o čem je řeč. Překročíte-li hranice, potkáte se s nimi taky: v Tunisku si pochutnáte na bambalouni, v Libyi na vás čeká sfinz. Pod různými názvy se ale vždy skrývá totéž: jednoduché těsto smažené v horkém oleji, které si vás získá na první křupnutí.
- Možná vás překvapí, že slavné francouzské beignety, které si mnozí spojují s New Orleans, našly inspiraci právě v marockých sfenj. Ano, přesně tak! I Francouzi se nechali okouzlit tímto maghrebským pečivem a vytvořili svou vlastní verzi smaženého dezertu.
- Kočovní Berbeři měli rádi věci jednoduché a efektivní – sfenj proto hrály roli ideální svačiny na cestu.
- Jejich sláva nekončí v Maghrebu – Pro marocké Židy jsou sfenj nejen lahůdkou, ale také symbolem jejich tradice – připravují je během Chanuky jako připomínku zázraku oleje.
Zdroj receptu: thespruceeats.com, ostatní zdroje: nyshuk.com, Wikipedia, Atlas Obscura, Apetit