Sírovec žlutooranžový, známý také jako lesní kuře, je oranžová houba s chutí a texturou připomínající drůbeží maso. Že jste ho ještě neviděli? Roste na listnatých stromech již od května a jeho mladé plodnice jsou ideální pro kulinářské využití jako náhrada masa v různých pokrmech.
Sírovec je v přírodě doslova nepřehlédnutelný. Jeho plodnice tvoří mohutné vějířovité trsy, které mohou vážit i několik kilogramů. Má sytě žlutou až oranžovou barvu, která však postupem času bledne až do krémova.
Pokud na něj narazíte, je naprosto klíčové sbírat pouze mladé a šťavnaté kusy. Starší plodnice totiž rychle dřevnatí, ztrácejí svou skvělou chuť a mohou být hůře stravitelné. Správně vybraný sírovec by měl být na dotek měkký, pružný a při nakrojení by z něj měla vytékat mírně nažloutlá tekutina.
Houba, která nemá konkurenci
Unikátnost sírovce spočívá v tom, že roste v době, kdy většina ostatních hub ještě spí. Jeho hlavní sezona začíná už v květnu a trvá přibližně do začátku léta, nicméně občas ho najdete i na začátku podzimu.
Na rozdíl od hřibů ho nehledejte v jehličí, ale dívejte se nahoru na kmeny listnatých stromů. Nejčastěji se objevuje na dubech, vrbách nebo akátech. Velmi často ho najdete i v zahradách na starých třešních či jiných ovocných stromech. Lokalita nálezu má navíc vliv na výslednou chuť. Houby z ovocných stromů bývají jemnější, zatímco ty z akátů mohou mít lehce nahořklý tón, kterého se však snadno zbavíte správnou přípravou.
Gurmánské srdce plesá, o zahrádkáře se pokoušejí mdloby
Sírovec patří do skupiny takzvaných chorošů (nazývá se také chorošovec sírový či choroš sírový) a jedná se o parazita dřevin. Jeho výskyt na stromech vyvolává hnilobu dřeva a může vést až k úhynu stromu.
- Zajímavost: Rekordmanem, který si vysloužil zápis v Guinnessově knize rekordů, je sírovec, který našli 15. října 1990 ve Velké Británii (New Forest, Hampshire) – vážil 45 kg.
Jakmile si úlovek přinesete domů, čeká vás v kuchyni malé kouzlo. Sírovec má totiž po tepelné úpravě konzistenci velmi podobnou drůbežímu masu, čehož se dá skvěle využít.
Naprostou klasikou jsou řízky v trojobalu, které jsou od těch pravých kuřecích takřka k nerozeznání. Výborně chutná také v podobě houbového guláše, indického kari nebo nakrájený na nudličky v čínské pánvi.
Před samotným vařením či smažením se doporučuje houbu krátce povařit v osolené vodě nebo mléce. Tím se textura krásně zjemní a zvýrazní se její přirozené aroma.
Zdroje: sumavskahoubicka, ireceptar.cz, myko.cz, pardubice.rozhlas.cz
