Smaltované nádobí je víc než jen retro v kuchyni. Je to fascinující spojení technické preciznosti a hřejivé nostalgie. Možná si vybavíte bílý hrnec s modrými puntíky, květinové vzory nebo sytě červený pekáč po babičce. Ať už visí na stěně staré chalupy, nebo zdobí moderní kuchyň v městském bytě, smalt má v dnešní gastronomii stále co nabídnout.
Základem smaltovaného nádobí je nejčastěji poctivý ocelový plech nebo masivní litina. Na tento kovový základ se nanáší smalt, což je v podstatě sklovitá vrstva, která se za extrémně vysokých teplot vypaluje. Během tohoto procesu se sklo doslova přitaví ke kovu a vytvoří neuvěřitelně tvrdý, hladký a lesklý povrch.
Smaltovaná tradice, která dává smysl
Kov dodává nádobí pevnost a schopnost vést teplo, zatímco smalt ho chrání. Výsledkem je povrch, který nerezaví, nepohlcuje pachy ani chutě a je naprosto imunní vůči chemickým reakcím. To oceníte hlavně při vaření z kyselých surovin, jako jsou rajčata, víno nebo ovoce, protože jídlo si zachová svou čistou chuť bez kovové pachuti.
Proč v nás pohled na smaltovaný hrnek vyvolává tolik vzpomínek? Možná proto, že smalt byl po desetiletí symbolem českých kuchyní. Od puntíkatých hrnků na kakao přes oválné pekáče na sváteční kachnu až po modré lavory plné voňavých jahod. Bylo to nádobí, které vydrželo téměř cokoli – pád na zem, nešetrné zacházení i žár starých kamen na dřevo.
Dnes se tato nostalgie vrací v plné síle. Smalt už není jen „retro“ doplňkem, ale plnohodnotným moderním pomocníkem. Kvalitní kusy si bez problému rozumí se sklokeramikou, ale také s indukcí a v moderním interiéru působí jako stylový designový prvek, který propojuje funkční minulost s designovou přítomností.
Jak se smalt chová na plotně?
Je důležité si uvědomit, že smalt je jen povrchová úprava. To, jak se vám v hrnci bude vařit, určuje materiál pod ním. Lehčí nádobí z ocelového plechu se zahřeje velmi rychle, ale teplo nerozvádí tak rovnoměrně, takže u něj musíte víc hlídat plamen, aby se vám jídlo nepřichytilo. Naproti tomu smaltovaná litina je těžká váha. Trvá jí déle, než se rozpálí, ale jakmile se tak stane, drží teplo jako akumulační kamna. Je to absolutní vítěz pro dlouhé dušení, pomalé pečení nebo přípravu hutných gulášů.
Samotný smaltovaný povrch je krásně hladký, ale nečekejte od něj vlastnosti teflonu. Sice brání nejhoršímu připalování, ale u citlivých jídel, jako jsou vajíčka nebo ryby, se bez trochy oleje a správného nahřátí neobejdete. Odměnou vám však bude povrch odolný proti poškrábání, který je zdravotně zcela nezávadný.
Proč si ho v kuchyni zamilujete?
Hlavním argumentem pro smalt je jeho čistota. Jelikož jde v podstatě o sklo, neobsahuje žádný nikl a neuvolňuje do jídla žádné látky. Můžete v něm zavařovat sirupy, vařit povidla nebo nechat přes noc marinovat maso v lednici, aniž byste se báli o změnu chuti.
Dalším plusem je univerzálnost. Většina smaltovaných hrnců a pekáčů může putovat přímo ze sporáku do trouby. Údržba je přitom překvapivě snadná. Smalt je neporézní, takže se na něm nedrží nečistoty ani pachy. Stačí mu běžná houbička a trocha saponátu. A i když ho dnes mnoho výrobců dovoluje mýt v myčce, ruční mytí mu zajistí, že jeho barvy a lesk zůstanou zářivé i po letech.
Na co si dát pozor, aby smalt vydržel
Přestože je smalt velmi odolný, má svou „achillovu patu“ – je křehký. Pokud vám hrnec upadne na dlažbu nebo jím silně udeříte o dřez, může se kousek smaltu odštípnout. Tam, kde se odhalí kov, může začít pracovat rez. Stejně tak smaltu nedělají dobře teplotní šoky. Když rozpálený pekáč zalijete ledovou vodou, riskujete vznik mikroprasklin.
Pokud hledáte nádobí na smažení bez tuku, smalt vás pravděpodobně zklame. Vyžaduje totiž trpělivost a trochu mastnoty. U litinových kousků pak musíte počítat s jejich značnou váhou. Plný litinový hrnec už vyžaduje trochu síly, na což je dobré myslet hlavně při manipulaci u trouby.
Kdo vyhraje souboj materiálů?
V porovnání s nerezovou ocelí nabízí smalt, zejména ten na litině, mnohem lepší udržení tepla, což z něj dělá krále pomalých pokrmů. Nerez je sice odolnější proti mechanickému poškození, ale smalt má v sobě víc „charakteru“ a lépe vypadá při servírování přímo na stůl.
Oproti moderním nepřilnavým pánvím má smalt navrch v životnosti. Teflonové povrchy se časem opotřebují a začnou se loupat, zatímco smaltovaný hrnec může při dobrém zacházení sloužit generacím. A pokud ho srovnáme se surovou, „nahou“ litinou? Smalt ocení ti, kteří chtějí skvělé tepelné vlastnosti litiny, ale nechtějí trávit čas jejím pravidelným vypalováním a olejováním.
Kdy vytáhnout smalt ze skříně?
Plechové hrnce jsou ideální na každodenní vaření těstovin, brambor, polévek nebo ohřívání mléka. Smaltovaná litina pak kraluje o víkendech, kdy se v kuchyni chystá svíčková, hovězí na víně nebo domácí chléb s křupavou kůrkou. Smaltované pekáče jsou zase nepřekonatelné na pečenou zeleninu nebo klasické kynuté buchty, které se z nich krásně vyklápějí.
Smaltované nádobí je jako starý přítel. Není dokonalé, neodpustí vám hrubé zacházení a vyžaduje kousek tuku navíc. Odmění se vám ale spolehlivostí, pocitem poctivosti a tím zvláštním kouzlem domova, které z nerezového hrnce zkrátka nikdy nepocítíte.
Zdroje: Apetitonline, Instagram, Poznat svět, Vše na vaření, Smaltum
