Když se v Česku objevil fast food, všichni byli jako u vytržení. Tyhle doby ale dávno pominuly a poslední dekádu se i u nás prosazuje trend opačný: slow food a s ním spajatý slow living. Zpomalte a vychutnávejte i vy. Léto je ideální období pro hledání inspirace v sadech, na trzích i na vlastních balkonech!
Ráno do sebe rychle hodit snídani, oběd si dát z krabičky u počítače a večeři si koupit cestou z práce v některém z fast foodů? Žijeme rychle a rychle i jíme. Na což reagoval trend fast foodů, který změnil tradiční pojetí jídla, na první pohled nám usnadnil život a zdál se jako výhra. Má ale prokazatelně negativní vliv na naše zdraví a ničí kulturu stolování. A tak se zase pomalu vracíme k pomalejšímu jídlu, přemýšlení o tom, co jíme a z čeho vaříme. Zpátky ke kořenům, fast food nahrazuje slow food.
„Myšlenky filozofie slow food se zrodily v hlavě italského novináře a gastronoma Carla Petriniho v 80. letech 20. století. Samotný pojem pak vzniknul v roce 1989. Petrini chtěl v reakci na společenské a hospodářské změny v Itálii připomenout význam kultury stolování, potřebu lokální výroby, využívání sezónních a regionálních potravin a v neposlední řadě toužil poukázat na krásu a radostný požitek z jídla. Slow food od začátku vnímal jako správný způsob stravování a nový životní styl,“ píše se na webu Proti šedi. Filozofie hnutí „slow food“ je vymezena třemi navzájem propojenými principy: dobré, čisté a poctivé jídlo pro všechny.
- Dobré jídlo je čerstvé a chutné. Jeho konzumace je smyslovým prožitkem.
- Čisté jídlo je pěstované s ohledem k životnímu prostředí. Výroba potravinářských produktů nesmí poškozovat lidské zdraví a musí se obejít bez chemických náhražek.
- Poctivé jídlo vzniká ze férových podmínek pro výrobce, kteří ho spotřebitelům poskytují za dostupnou cenu.
V Česku si hnutí Slow fodd jde asi těžko představit bez jména Anny Grosmanové z blogu foodpioneer.cz, které do českého prostředí myšlenku slow food před lety přinesla a nejen jako lektorka Záhonky pro školky myšlenky udržitelnosti šíří dál, třeba i na stránkách časopisu Apetit.
Fast food vs. slow food
- Fast food je postaven na ultra zpracovaných potravinách, které se rychle „smíchají“ dohromady a vytvoří se tak jídlo, které lze vzít do ruky a sníst rychle po cestě, v běhu, v autě za jízdy. Kdekoli po světě pak dostanete to stejné menu...
- Slow food naopak preferuje nezpracované potraviny, ideálně z místních zdrojů, které se připravují autentickým způsobem a výsledkem je zdravé jídlo, které si sníte v klidu a vychutnáte, sami nebo s blízkými. Je zde snaha bojovat proti bezmyšlenkovité konzumaci jídla a povzbudit lidi, aby vařili zdravá jídla, aby zachovávali místní kulturu a rozmanitost.
Kde načerpat slow food inspiraci?
- Na cestách: Jestli si někdo umí jídlo skutečně vychutnávat, jsou to jižní národy. V Itálii má slow food kořeny a tato země je inspirací v tom, jak se zde v kuchyni dbá na využití lokálních produktů, jak se dodržují tradiční recepty a řemeslné zpracování. Sezónnost tu není prázdný pojem! A ve Francii zase okoukejte, jak má vypadat skutečné vychutnávání: neváhají si vzít oběd do parku, vychutnávat si večeři s přáteli i mnoho hodin.
- Prázdninové návraty do minulosti: Pamatujete, jak jste v létě u babičky jedli jablka přímo ze stromu, pomáhali jí válet ovocné knedlíky nebo jak si vás poslala na záhon pro bylinky a rovnou jimi ovoněla polévku? Pravděpodobně dodnes cítíte na jazyku tu chuť léta. Využijte blížící se letní měsíce a zavzpomínejte.
- Festivaly jídla a farmářské trhy: Kde jinde se potkat s farmáři a místními zemědělci, kde jinde načerpat během cooking show inspiraci na přípravu sezónních produktů? Food festivaly a farmářské trhy jsou ideální místo pro všechny vyznavače slow food. Mimochodem, Apetit piknik (14. června v parku Grébovka) už v diáři poznamenaný máte?
Jak si užít pravý slow food
- Agroturistika: Plánujete dovolenou? Pokud byste ji rádi letos pojali trochu jinak, trochu slow, tak zkuste agroturistiku – je to skvělý způsob, jak na chvíli utéct z města, být ve spojení s přírodou a zároveň se naučit něco nového, zjistit víc o pěstování plodin, chovu zvířat apod.
- Zahrádkaření (komunitní, balkonové): Žijete ve městě a máte pocit, že to není pro slow food ideální prostředí? Omyl! Stačí malý balkon či parapet a máte rázem doma skromnou zahrádku, na které se ale můžou dít velké věci. Vysaďte do truhlíků rajčata, bylinky, hrášek nebo saláty. A poptejte se po komunitních zahrádkách, kde to můžete rozjet ve velkém a s dalšími městskými zahradníky se vzájemně inspirovat.
- Samosběr a domácí zavařování: Milujete marmelády a džemy? Pak je ideální čas začít se rozhlížet po samosběrech jahod a zjišťovat, kde ve vašem okolí se dobře sbírají borůvky. Následně zavolejte babičce a poproste ji o rodinný recept na marmeládu. A když už budete u toho sbírání a využívání přírodních zdrojů, nastudujte si tzv. foraging – zjistíte totiž, že vám přímo pod nosem rostou přírodní suroviny na sirupy, pesta apod.
Zdroje: Slowlivingldn.com, Bhs-tabletop.com, Asianews.network, Slowfood.cz, Protisedi.cz, Radynacestu.cz
