Nová registrace Zapomenuté heslo

Svatá Lucie přináší světlo a naději: Od švédských Lussekatter po českou pučálku – jaká jídla a tradice jsou spojené s jejím svátkem?

11. 12. 2024
Svatá Lucie
Shutterstock

Svatá Lucie podle legend přináší nejen naději a světlo do nejtemnějších zimních dnů, ale i chutná tradiční jídla. Ve Švédsku se pečou šafránové Lussekatter, na Sicílii voní sladký chléb Pane di Santa Lucia, a dokonce i u nás se kdysi připravovalo jídlo spojené se svátkem svaté Lucie – jednoduchá pučálka z naklíčeného hrachu. 

Každý rok 13. prosince vstupuje do našich životů svatá Lucie jako nositelka světla. Její jméno pochází z latinského lux – světlo, což symbolizuje naději a nový začátek. Tradice oslav svaté Lucie má hluboké kořeny v křesťanství, ale zároveň je provází pohanské zvyky, které si stále drží své místo zejména v severských zemích.

  • Lucie je nejen ochránkyní světla v čase zimního slunovratu, ale také patronkou slepých.

Kdo byla svatá Lucie

Lucie, historicky doložená postava opředená legendami, se narodila kolem roku 284 a svůj život tragicky zakončila v roce 304. Pocházela z bohaté rodiny, ale svůj majetek i věno rozdala chudým a oddala se křesťanské víře a pomoci lidem.

V době pronásledování křesťanů odmítla sňatek s pohanským šlechticem, což vyústilo v dramatický střet. Před soudem správce Syrakus prohlásil, že šlechtice okouzlily její oči. Lucie se proto rozhodla k neuvěřitelnému činu – vyloupla si je a nechala je předat svému nápadníkovi. Podle legendy se však stal zázrak: do druhého dne se jí oči uzdravily a byly krásnější než předtím. Šlechtice to rozzuřilo natolik, že měla být odvedena do nevěstince, ale nepohnul s ní ani pár volů, a tak se vojáci uchýlili k mučení.

  • Před smrtí Lucie údajně prorokovala pád císaře Diokleciána a povolení křesťanství. Její slova se naplnila: císař skutečně do roka ztratil moc a v roce 313 vydal Konstantin I. Veliký Edikt milánský, kterým křesťanství legalizoval.

  • Svatá Lucie se stala patronkou sicilských Syrakus, kde její příběh tak tragicky skončil.

Voňavé švédské Lussekatter aneb Luciiny kočičky

V mrazivém Švédsku provází svátek svaté Lucie tradiční Lussekatter, šafránové pečivo zdobené rozinkami a tvarované do spirál připomínajících kočičí ocas či kočku stočenou do klubíčka. Zářivě žlutá barva těsta symbolizuje světlo, zatímco jemná vůně šafránu má vnášet klid a pohodu do chladných zimních večerů. Tradičně se podává s horkým kořeněným vínem nebo kávou během oslav, kdy Lucie prochází ulicemi s korunkou ze svíček.

  • Zajímavost: V některých rodinách se pečou Lussekatter již večer 12. prosince. Zpravidla je členům rodiny servíruje jedna z dcer převlečená za Lucii.

Luciiny kočičky (Lussekatter)

< 30 min
4.3(36x)
Přečíst recept

Pane di Santa Lucia ze Sicílie

Na Sicílii je svatá Lucie uctívána jako patronka Syrakus, kde její svátek provází procesí, modlitby a příprava speciálního chlebaPane di Santa Lucia (česky chléb svaté Lucie). Tento sladký chléb se zdobí rozinkami, kandovaným ovocem a ořechy. Jeho chuť odráží radost z hojnosti.

  • Zajímavost: Sladké pečivo připomíná dobrý skutek svaté Lucie, která během hladomoru zachránila město tím, že rozdávala obilí.

Česká pučálka – zapomenutý pokrm z hrachu

I u nás měly zimní tradice spojené s Lucií své kouzlo. Přestože je dnes její svátek spíš pozapomenutý, dříve se v tento den připravovala pučálka – jednoduchý pokrm z naklíčeného a opraženého hrachu. Pučálka symbolizovala skromnost, ale také přání hojnosti a zdraví. V některých regionech byla pučálka dokonce podávána jako součást adventní stravy, která měla zklidnit tělo i mysl. Pučálka se připravovala jak naslano – osolená a opepřená, tak nasladko – ochucená medem, často s rozinkami či jiným sušeným ovocem.

  • Zajímavost: S trochou nadsázky by se dalo říci, že pučálka byla prvním českým fast foodovým jídlem – prodávaly ji totiž báby pučálnice na ulici kolemjdoucím. O Velikonocích se pak podávala pučálka ženichům, kteří si přišli říct o nevěstu.

Pučálka

Pučálka

< 30 min
5(5x)
Přečíst recept

Zajímavosti o Lucii

  • Lucie trestající lenost: V českých tradicích je svatá Lucie považována za ochránkyni pořádku a čistoty. Lidé věřili, že na svůj svátek chodí Lucie dům od domu, kontroluje pořádek a straší ty, kteří lenošili nebo neuklízeli. Především dívky se měly mít na pozoru, aby nezanedbávaly své povinnosti.

  • Luciiny průvody: V severských zemích je typickým zvykem průvod svaté Lucie. Dívka představující Lucii nosí bílý šat symbolizující čistotu a na hlavě má korunu ze zapálených svíček. Průvod představuje příchod světla do temnoty a bývá doprovázen zpěvem tradičních písní.

  • Tajemství starého kalendáře: Před reformou juliánského kalendáře připadal 13. prosinec, tedy svátek svaté Lucie, na den zimního slunovratu, proto je Lucie považována za světici přinášející světlo do nejtemnější noci v roce, ačkoliv dnes slunovrat připadá až na 21. nebo 22. prosince.

  • Věštění budoucnosti: Na svatou Lucii se dříve věštila budoucnost. V některých krajích si dívky psaly 12 lístků s mužskými jmény a každý den až do Vánoc jeden spálily. Jméno, které zůstalo na posledním lístku, mělo patřit jejich budoucímu manželovi.

Zdroje informací: Apetit, swedishfoodscordoceskatelevize, SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.

Sdílet článek

Historie Tradiční jídla

Související články