Co stojí za tím, že oslavy svatého Martina získaly mezi českými tradicemi tak výjimečné postavení? Zatímco mnoho jiných posvícení se slaví pouze lokálně nebo úplně upadlo v zapomnění, svatý Martin se i v moderní podobě udržel napříč generacemi – od pečené husy po sklenku prvního mladého vína. Co dělá tento podzimní svátek tak výjimečným?
Posvícení, někdy nazývané hody nebo krmáš, představovalo významnou událost v životě českých vesnic a měst. Tento svátek připomínal vysvěcení místního kostela, který často nesl jméno konkrétního světce nebo náboženské události. Vysvěcení bylo slavnostním obřadem, který si lidé každoročně připomínali velkolepou hostinou. I když světců je celá řada a každý dohlíží nad nějakou kapličkou, kostelíkem nebo chrámem, ne každý má tak slavné posvícení, jako svatý Martin. Jak se o takový věhlas zasloužil a proč právě Svatomartinské posvícení zažívá takový boom?
1. Postava svatého Martina
Svatý Martin z Tours byl významnou postavou v evropské křesťanské tradici, a to díky jeho dobročinnosti a skromnosti. Legenda o tom, jak se podělil o svůj plášť s chudým žebrákem, oslovila lidi napříč různými sociálními vrstvami a zároveň je inspirovala k solidaritě a štědrosti. Silné náboženské a symbolické spojení s myšlenkou pomoci potřebným zásadně přispělo k popularitě svatého Martina po celé Evropě, čímž mu zajistilo patřičný věhlas. Oproti tomu jiní svatí, třeba svatý Bartoloměj nebo Michal, jsou spíše regionálně známé postavy, jejichž kult neměl takovou sílu překročit hranice, a proto mají tato posvícení pouze lokální charakter.
2. Datum a sezónní význam
Svátek svatého Martina, který připadá na 11. listopadu, se jednak dobře pamatuje a také symbolizuje konec sklizně a začátek zimy. Tento významný bod v zemědělském kalendáři v minulosti značil přechodné období mezi podzimem a zimou, kdy se završovaly všechny práce na poli, úroda byla pod střechou, lidé díky tomu měli více času, ale zároveň je čekala doba adventu a předvánoční půst. Právě svatomartinské hody nabízely tu nejlepší příležitost pochutnat si na právě sklizené úrodě – čerstvý mák použili do martinských rohlíčků, pšenici na kynuté koláče, brambory na bramborové knedlíky a kysané zelí jako přílohu k pečené huse. Zkrátka se po celoroční práci odměňovali zábavou a dobrým jídlem.
Zatímco třeba Havelské posvícení, které se snažil prosadit Josef II., se slavilo v říjnu. V té době ještě některé zemědělské práce pokračovaly a zároveň nešlo o tak významný předěl mezi ročními obdobími. Takže i když toto „císařské posvícení“ vzali lidé za své, nemělo pro většinu takový význam, jako Svatomartinské.
3. Symbolika jídla a pití
Svatomartinské posvícení je neodmyslitelně spjato s dobrým jídlem a pitím – pečená husa s knedlíky a zelí i svatomartinské víno v těchto dnech nesmí chybět na žádné slavnostní tabuli. Právě tyto tradiční pokrmy a víno z nové sklizně dodávají svátku výjimečnost, která přitahuje pozornost nejen z náboženských, ale i z gastronomických důvodů. Navíc restauratéři a vinaři dělají vše proto, aby na svatomartinské menu nedali zapomenout. Žádné jiné posvícení oproti tomuto nemá takto specifickou kulinářskou tradici, která by se s ním pevně pojila a po gastronomické stránce ho podobně zviditelnila.
4. Svatomartinské mladé víno
Velkou roli v současné popularitě Svatomartinského posvícení sehrála obnova tradice Svatomartinského vína, kterou v roce 2005 uskutečnil Vinařský fond. Tento zvyk, který pochází z doby císaře Josefa II., kdy se mladé víno poprvé oficiálně ochutnávalo právě na svatého Martina, se stal marketingově velmi úspěšným. Stále dokáže přitáhnout nejen milovníky vína, ale také širší veřejnost, která si oslavy s jídlem a dobrým pitím i v dnešní době náležitě užívá. Ani v tomto ohledu nemá žádné jiné posvícení v českých zemích podobný marketingový potenciál. Mladé víno a „první víno roku“ se staly atraktivním symbolem spojeným právě se svatomartinskými oslavami.
5. Mezinárodní rozšíření a tradice
Svatý Martin je uctíván nejen v České republice, ale také v dalších evropských zemích, včetně Německa, Francie, Maďarska a Rakouska, což značně přispívá k jeho popularitě i za hranicemi našeho státu. V každé zemi se sice oslavy tohoto patrona liší, avšak jeho odkazu pomoci bližnímu a vzájemné solidarity rozumí všichni stejně.
6. Popularizace v současnosti
V posledních desetiletích se v České republice staly svatomartinské oslavy významným kulturním a gastronomickým fenoménem. Propagují ho média, vinaři a také tuzemské restaurace lákají na věhlasné Svatomartinské menu. Právě propojení všech zmíněných důvodů proměnilo „běžné“ Svatomartinské posvícení v moderní slavnost, která zažívá boom nejen u nás, ale také ve světě.
Zdroje informací: Apetit, Masarykova univerzita, Vína z Moravy vína z Čech, České tradice
