Pokud zavítáte do Japonska, téměř za každou výlohou tamní restaurace uvidíte lákavě naservírovaná jídla, která budete chtít ihned ochutnat. Jenže se vám to nepovede. Všechny tyhle lahůdky jsou falešné. Proč bez nich Japonci nemohou žít?
Představte si jídla jako polévku ramen s udon nudlemi a řasou nori, piškotový dort s máslovým krémem a třešněmi nebo křupavou vepřovou kotletu v těstíčku, která na první pohled vypadají naprosto božsky. Na ten druhý ale poznáte, že tu něco nehraje: všechno je umělé.
- Jedná se o napodobeniny jídel, kterým se v japonštině říká sampuru, což v překladu znamená vzorek.
- Falešné pokrmy se v Japonsku vyrábějí ručně už celá desetiletí a jejich produkce patří mezi nejlukrativnější odvětví místního průmyslu. Jeho hodnota se pohybuje okolo 90 milionů amerických dolarů, tedy něco přes dvě miliardy českých korun.
Kde se vzalo falešné jídlo? Seznamte se s jeho otcem
Za vznikem sampuru pravděpodobně stojí Takizo Iwasaki, kterému se přezdívá Otec falešného jídla.
- Tento řemeslník z městečka Gujo Hachiman byl ve 20. letech 20. století prvním člověkem, který vytvořil hyperrealistickou verzi jídla.
- Za použití roztaveného vosku ze svíčky vyrobil repliku vaječné omelety a když ji ukázal své manželce, nedokázala voskový model rozeznat od skutečného pokrmu.
- Iwasaki tedy pokračoval ve výrobě různých napodobenin a poté, co se jeho omeleta objevila v obchodním domě v Ósace, založil v roce 1932 první společnost na výrobu falešných potravin jménem Iwasaki Be-I.
- Iwasaki zemřel v roce 1965, ale jeho společnost stále patří k jednomu z největších producentů sampuru v Japonsku a ovládá 60 % trhu s falešnými potravinami.
Výroba falešného pokrmu trvá i týden
I když je poptávka vysoká, sampuru se nevyrábí masově. Většina společností si najímá jednotlivé řemeslníky, kteří se specializují na určitý pokrm. Někdo mistrně ovládá výrobu falešného sushi, jiný zase zmrzlinový pohár, přičemž naučit se dokonalé sampuru prý trvá až deset let.
- Proces výroby začíná zmrazením opravdového pokrmu, který má být replikován.
- Na jeho základě řemeslník odlije formu jídla, kterou plní různými syntetickými materiály, jako je tekutý polyvinylchlorid (PVC) nebo urethan, a následně peče v troubě, dokud odlitek neztuhne.
- Poté se modely ručně malují nebo stříkají airbrushem a lakují.
- Příprava jednotlivých surovin zabere jeden den, zatímco celý pokrm se vyrábí i týden.
Dražší než reálné jídlo
Ačkoli je každý řemeslník mistrem na určitý druh jídla, na zakázku vyrobí téměř vše, co si jen dokážete představit. Kromě asijské kuchyně často vytváří nejrůznější pizzy, zmrzliny, hamburgery a nealkoholické i alkoholické nápoje.
- A protože se jedná o detailní a časově náročnou práci, i cena jednotlivých falešných pokrmů je mnohonásobně vyšší než cena skutečného jídla.
- Napodobenina piva s lákavou pěnovou čepicí stojí v přepočtu okolo 1 800 korun, miska falešného ramenu vás vyjde na 2 700 korun a velký tác se sushi, které se nedá jíst, se může vyšplhat až na 12 700 korun.
Boom falešného jídla přišel během války a trvá dodnes
Američtí vojáci, kteří byli během druhé světové války odveleni do Japonska, neznali jazyk a neuměli číst v japonském menu, kde nebyly žádné obrázky ani fotografie jídel.
- Proto vzrostla produkce falešného jídla, které se začalo objevovat ve všech výlohách restaurací, aby cizinci věděli, jaké jídlo si objednávají.
- Popularita sampuru ale neklesá ani dnes.
- A ačkoli je jeho cena opravdu vysoká, stále více světových restaurací ho využívá jako cenný nástroj k překonání jazykové bariéry – když neumíte japonsky, pouze ukážete na konkrétní jídlo, které si chcete dát, a máte objednáno.
- Kromě restaurací, bister a gastro koutků v obchodních domech najdete sampuru i v krámcích se suvenýry v podobě klíčenek a dalších drobných předmětů, abyste si mohli tento originální kousek japonské kultury přivézt domů.
Zdroje informací: Business Insider, Yahoo! News
