Při příchodu do kavárny Slávie na vás dýchne závan minulosti, u kávy nebo absintu se zde scházeli slavní umělci a spisovatelé například bratři Čapkové či Karel Tiege. Na národní třídě zažila pohřební průvody Tomáše G. Masaryka i Sametovou revoluci. Dnes se pyšní citlivou zrekonstruovaným interiérem a skvělou kuchyní.
Kavárna Slávie se nachází v reprezentativním paláci na rohu Smetanova nábřeží a Národní třídy naproti Národnímu divadlu. Palác na břehu Vltavy nechal vystavět hrabě Leopold Lažanský v první polovině 19. století, jeho návrhu se chopil architekt Vojtěch Ullmann. Luxusní kavárnou se stal až v 80. letech 19. století, pod vedením známého podnikatele Václava Zoufalého.
Jeho cílem bylo vytvořit moderní a příjemné místo, kde by se scházela vyšší společnost. Povolení k úpravám paláce mu bylo uděleno až dva měsíce po slavnostním otevření Národního divadla, kavárna pak otevřela roku 1884.
Stěny kavárny byly pokryty dekorativní prolamovanou tapetou a osvětlení tvořily secesní lustry. Přestože místo bylo bezpochyby atraktivní, kavárna Slavia musela o své zákazníky bojovat, protože od Řetězového mostu až k Obecnímu domu se rozprostírala síť dalších kaváren.
- Na konci století se navíc objevil konkurent v podobě kavárny Orient, která se nacházela v prvním patře Domu U Černé Matky Boží na Ovocném trhu.
Po skončení druhé světové války, se noví majitelé rozhodli pro přestavbu. Od té doby vypadá kavárna s menšími renovacemi stejně jako dnes, stylem ji můžeme zařadit do art deco, zajmavé je použití materiálu, na kterém se nešetřilo. Kavárnu zdobí mramor a dřevěné obložení na stěnách.
- Kavárna tehdy po rekonstrukci vypadala moderně, dnes přináší návštěvníkům příjemné pocity nostalgie.
Okupace vše změnila
Za druhé světové války bylo Masarykovo nábřeží bylo přejmenováno na Heydrichovo a kavárna Slávie (Café Slavie) na Café Viktoria. Za komunistického režimu byla kavárna zestátněna, prošla nešťastnou rekonstrukcí, která ji však na popularite neubrala.
- U legendárního stolku českého výtvarníka a básníka Jiřího Koláře, kde bylo možné zahlédnout Hrabala se Škvoreckým, s oblibou sedával Václav Havel s přáteli.
Za znovuotevření bojoval Havel
Po sametové revoluci byla kavárna opět uzavřena pro veřejnost. O její znovuotevření se nakonec zasloužil prezident Václav Havel, který v Divadle Na Zábradlí nechal kolovat petici, ve které zdůraznil kulturní význam kavárny. Dveře Slávie se znovu otevřely 17. listopadu 1997.
- Dnes Café Slavie provozují Petra Onderková a její syn Jozef Onderka.
- V roce 2020 procházela citlivou rekonstrukcí interiéru, za níž se podílel i architekt Jan Špaček, který kavárnu rekonstruoval už v roce 1997.
Menu ctí tradiční českou kuchyni
Šéfkuchařem je Dušan Svoboda, který několik let pracoval jako šéfkuchař v Obecním domě, kde zajišťoval gastronomický servis pro prezidenta České republiky a měl šanci připravovat pokrmy pro vzácné hosty z celého světa. Jeho zkušenosti se propsaly i do menu Kavárny Slávie.
- V menu Slavie dnes najdete převážně české klasiky jako je svíčková a guláš uvařené s největší možnou péčí.
- Skvostné jsou i polévky jako kulajda nebo hovězí vývar, které se podávají ve velikosti hlavního chodu a překvapí svou vyladěnou chutí.
Turisty láká kromě interiéru absintová fontána
Ke kávě si můžete dát zákusky jako koňakovou špičku nebo větrník. Kavárna táhne návštěvníky nejen na dobový interiér, ale také na absintovou fontánu, kterou si můžete objednat přímo na stůl.
[[nid:37030]]
- Mezi osobnosti, které kavárnu navštěvovaly patřil například Bedřich Smetana. Nad prací, ale i osobním životem, zde diskutovali spisovatelé Karel a Josef Čapkovi, Arnošt Lustig, teoretici umění Karel Teige a Václav Černý, básníci Vítězslav Nezval a Jaroslav Seifert, malíři Jan Zrzavý a Václav Špála či novinář Ferdinard Peroutka.
Zdroje: Café Slavia, iDnes, Novinky
