Česko a Slovensko slaví Velikonoce v podstatě stejně – zdobí se vajíčka, trhají kočičky, muži chodí s pomlázkou a na Bílou sobotu se peče a vaří. A přesto, když si sednete ke slovenskému velikonočnímu stolu, zjistíte, že je tam spousta věcí, které u nás nenajdete. Jiná jídla i jiné regionální speciality. Dva sousední národy, jedna pomlázka – a přitom tak jiné pohoštění.
Průběh velikonočního týdne je na obou stranách hranic prakticky totožný. Zelený čtvrtek patří zeleným jídlům, Velký pátek modlitbám a střídmosti, Bílá sobota přípravám a pečení, neděle slavnostnímu obědu a pondělí pomlázce s vykoledovanými vajíčky. Tady se nerozcházíme.
Rozdíly začínají na talíři. A jsou to rozdíly, kvůli kterým stojí za to se slovenské kuchyni o Velikonocích věnovat – protože leccos z ní klidně můžete přenést i na svůj sváteční stůl.
Bramborový salát k řízku – na Velikonoce, ne na Vánoce
Tohle je první věc, která českého návštěvníka na slovenském velikonočním stole překvapí. Bramborový salát s řízky patří na Slovensku ke svátečnímu menu tak přirozeně jako u nás k Vánocům. Ne, nejde o žádný omyl – bramborový salát je zkrátka dobrý v prosinci i v dubnu.
Jižní Slovensko: slaný beránek a calta
Na jihu Slovenska se o Bílé sobotě peče beránek – ale ne sladký tvarohový, na který jsme zvyklí my. Tady je to beránek slaný, připravený z vajec, housek a klobásy. V podstatě variace na nádivku, ale vytvarovaná jako beránek. Výsledek je překvapivě dobrý a na svátečním stole rozhodně nezapadne.
Dalším lákadlem je calta – kynutý koláč, který se chutí i vůní nápadně podobá mazanci nebo naší vánočce. Patří k regionálním specialitám, které v obchodě nekoupíte, ale v domácnostech se stále peče podle rodinných receptů. A ráno, před velkými přípravami, se na jihu Slovenska často snídá kopřivová „praženica“ neboli míchaná vejce. Čerstvé kopřivy, vejce, máslo – jarní, rychlá a překvapivě dobrá snídaně, která vám dá energii na celý den příprav.
Východní Slovensko: paska, hrudka a košík ke svěcení
Východní Slovensko je co do velikonočních tradic nejbohatší a nejpestřejší část země. Právě tady se nejvýrazněji dochoval zvyk, který jinde pomalu mizí – posvěcování obřadního jídla. V neděli ráno lidé berou proutěný košík naplněný svátečním jídlem a nesou ho do kostela ke svěcení. Šunka, klobása, vejce, chléb, křen, sůl a samozřejmě paska – kynutý koláč, který je srdcem celého košíku.
Paska, které se říká také pascha, se peče na Bílou sobotu a existuje ve dvou podobách – slaná s klobásou nebo sladká s tvarohem. Obě se nesou ke svěcení a obě mají své místo na svátečním stole. Po příchodu z kostela se košík rozbalí a rodina se pustí do jídla – posvěcené suroviny jsou první, co se v neděli jí.
A pak je tu hrudka: na východním Slovensku si bez ní Velikonoce představit snad ani nedokáží. Říkají jí také syrek – jemný vajíčkový sýr připravený ze sražených vajec a mléka, tvarovaný do pevné hmoty, která se krájí na plátky. Chutná jemně a perfektně se hodí ke klobásce, křenu nebo jen tak s chlebem.
Slovenské Velikonoce jsou svátky, které dobře známe, jen podané trochu jinak. Slaný beránek místo sladkého, paska místo mazance, hrudka na každém stole, bramborový salát v dubnu. Pokud vás něco z toho zaujalo, začněte hrudkou. Je jednoduchá, připravíte ji z věcí, které máte doma, a na velikonočním stole zaujme každého, kdo ji ještě nezná.
Zdroj: eta.sk, Nanič mama, Apetit
