Velikonoční půst má hluboké historické kořeny inspirované pobytem Ježíše Krista v poušti. Co se v rámci čtyřicetidenního postního období jí a nejí? Jaké benefity přináší velikonoční půst našemu tělu a v čem nám naopak může uškodit? Poradíme vám, jak se postit zdravě.
Co je velikonoční půst a jaké má zásady?
Velikonoční půst dle křesťanské tradice nastává Popeleční středou – dnem, kdy si věřící připomínají pomíjivost života, při bohoslužbě kněz žehná popel jako symbol našeho začátku i konce. Popelec, jak se požehnání říká, se v tento den uděluje od konce 11. století. Popeleční středa se stala dnem, kdy je zahájen čtyřicetidenní půst jako symbolika Ježíšova čtyřicetidenního pobytu v poušti.
- V roce 2026 nastala Popeleční středa dne 18. 2.
- Postní období v roce 2026 trvá od 18. 2. až do 2. 4.
- V postním období se nejí maso, v některých případech je povoleno v neděli.
- Maso se však tradičně v postním jídelníčku nahrazuje obilovinami a luštěninami.
- Celkově se doporučuje střídmost v jídle, nejvíce však na Popeleční středu a Velký pátek, kdy platí pravidlo: jedenkrát denně se člověk nají dosyta a dvakrát jen lehce.
- Lidé si často sami volí vlastní formu půstu, může tak jít také o sladkosti nebo alkohol.
- Kromě jídla se střídmost doporučuje také v množství věcí, které vlastníme (ideální pro úklid skříní, garáží apod.) a činností, kterém nám běžně usnadňují život.
Velikonoční půst je obdobím, kdy něco necháváme za sebou a něčemu novému před námi se otevíráme.
Benefity velikonočního půstu pro naše tělo
Ať držíte půst od masa, sladkostí nebo od alkoholu, největším benefitem pro naše tělo je vědomé zacházení s tím, co konzumujeme.
- Vyřazení či omezení masa v jídelníčku a preference rostlinné stravy může mít pro naše tělo benefit v nižším příjmu nasycených tuků a při správném nahrazení i pravděpodobnost vyššího příjmu vlákniny díky obilovinám a luštěninám. Nedoporučuje se „jen“ vyřadit maso v jídelníčku, ale umět jej správně nahradit.
- Omezení alkoholu, kouření, kupovaných sladkostí apod. je v souladu s racionálním jídelníčkem. Výživový odborníci se shodují, že je důležité, jak se stravujeme po celý rok, krátkodobé půsty na naše zdraví nemají tak velký vliv, jako když se dlouhodobě stravujeme správně. Různé formy půstu mohou vést ke krátkodobému snížení hmotnosti a zlepšení některých metabolických parametrů, ale jejich dlouhodobý efekt na zdravý je zatím nejasný a nepřevyšuje výhody běžné racionální stravy.
Jinými slovy lze říci, že v rámci velikonočního půstu je základem střídmost. Z výživového hlediska je pak důležité najít správný balanc mezi střídmostí, dostatkem živin a omezením toho, co našemu tělu prokazatelně škodí.
Co jíst při velikonočním půstu, aby naše tělo nestrádalo?
Pokud držíte velikonoční půst od masa, pak je dobré mít na paměti, co našemu tělu dopřát, aby byla naše strava plnohodnotná. Dbejte proto, aby váš jídelníček obsahoval dostatek:
- Bílkovin: luštěniny, tofu, tempeh, mléčné výrobky.
- Železa: luštěniny, semínka, listová zelenina, ideálně kombinovat s dostatkem vitaminu C pro správné vstřebávání.
- Vitaminu B12: nelze jej plnohodnotně nahradit z rostlinných zdrojů. Spirulina, tempeh, kysané zelí, houby – tyto zdroje sice obsahují B12, avšak ve formě, kterou naše tělo neumí zpracovat. Proto se často doporučuje jeho suplementace.
- Zinku: vaječné žloutky, kešu ořechy.
- Omega-3 mastných kyselin: pokud váš postní jídelníček dovoluje konzumaci tučných ryb, představuje jejich maso nejbohatší zdroj omega-3 mastných kyselin; dalšími možnostmi jsou vejce, vlašské ořechy a lněná semínka, případně lze příjem rovněž doplnit suplementací.
Autorka je výživová poradkyně.
Zdroj: prevention.com, lidovky.cz, Studie: BMJ 2025;389:e082007
