Nový rok je ideální čas na nový začátek – co takhle začít s fermentovanou zeleninou? Kysané zelí, kimči nebo fermentovaná řepa jsou skutečnými elixíry zdraví. Díky procesu fermentace se zelenina promění v živou bombu plnou probiotik, vitamínů a chuti, která vám po svátcích pomůže znovu nabrat energii.
Začátek roku je ideální čas pro restart. Po svátcích plných sladkostí a těžkých jídel vaše tělo uvítá něco lehčího, ale zároveň výživného. Fermentovaná zelenina je skvělá nejen pro trávení, ale i pro imunitní systém. Můžete si ji připravit doma, jednoduše a přesně podle své chuti.
Fermentace krok za krokem
Pokud jste s fermentací ještě nezačali, nebojte se – není to žádná věda. Stačí zelenina, voda, sůl a trpělivost.
- Vždy pracujte s pečlivě vyčištěným náčiním. Sklenice i víčka vyvařte nebo důkladně umyjte v myčce. Při ochutnávání používejte vždy čistou lžíci, abyste zabránili kontaminaci.
- Vybírejte zdravou a čerstvou zeleninu. Nahnilé nebo plesnivé kousky do sklenice nepatří – mohly by znehodnotit celý proces.
- Mrkev, ředkvičky, květák, řepa, zelí – možnosti jsou nekonečné.
- Připravte slanou vodu, která je klíčem k úspěchu. Na litr vody použijte zhruba 30 g soli – to zajistí správnou fermentaci a ochrání zeleninu před plísněmi.
- Nakrájenou zeleninu těsně naskládejte do čistých sklenic, zalijte ji solným roztokem a zatěžkejte, aby byla zcela ponořená. Tím zabráníte přístupu kyslíku a minimalizujete riziko vzniku plísní.
- Sklenice lehce přikryjte (nezavírejte pevně) a postavte je na tác, protože během fermentace může tekutina přetékat. Při pokojové teplotě nechte zeleninu fermentovat 5–10 dní. Chuť můžete průběžně kontrolovat – čím déle, tím bude výraznější.
- Jakmile zelenina chutná podle vašich představ a v tekutině už se netvoří bublinky, přesuňte sklenice do lednice. Tady proces zpomalí, ale chuť zůstane dokonalá.
Fermentace pro každý den: Zkuste to i s tvarohem, bramborami nebo čočkou
Fermentovat nemusíte jen zeleninu, možnosti jsou mnohem širší! Vyzkoušejte fermentovat tvaroh, vločky, brambory, nebo dokonce čočku. Tyto suroviny získají nejen jedinečnou chuť, ale také lepší stravitelnost.
- Fermentované brambory můžete využít třeba na přípravu houbového kysela, které díky nim získá příjemně nakyslou chuť, nebo je přidat do těsta na bramborové placky, které budou lehčí a křupavější.
- Fermentované vločky promění obyčejné karbanátky v jemnou a šťavnatou delikatesu, kterou si oblíbí celá rodina.
- Fermentovaná čočka má mnohem kratší dobu vaření – hotová bude během pár minut a chutí vás příjemně překvapí.
Řepa: Fermentovaná královna zimy
Fermentace řepy vyžaduje trochu trpělivosti a jeden malý trik. Samotná řepa kvasí pomalu a výsledek může být někdy až mazlavý a chuťově nevýrazný. Nebojte se, má to řešení: přidejte k ní trochu brukvovité zeleniny, jako je zelí, květák nebo kedlubna. Tato zelenina má přirozenou schopnost podpořit mléčné kvašení, díky čemuž se během čtyř až pěti dnů dočkáte křupavé a dokonale ochucené řepy.
Jak na to?
- Oloupejte a nakrájejte řepu na plátky nebo kostky.
- Naskládejte ji do sklenice, přidejte česnek, kousek křenu nebo bylinky, jako je kopr či tymián. Nezapomeňte na kousek květáku nebo přidejte jinou brukvovitou zeleninu.
- Zalijte solným roztokem (30 g soli na litr vody), zatěžkejte a nechte fermentovat zhruba týden.
Proč fermentovat?
- Fermentované potraviny obsahují probiotika, která podporují trávení a imunitu.
- Proces fermentace zvýrazní přirozenou chuť zeleniny.
- Stačí základní suroviny, žádné složité technologie.
- Fermentací prodloužíte životnost zeleniny a omezíte plýtvání potravinami.
- Fermentace je skvělý způsob, jak přidat do jídelníčku nejen nové chutě, ale i kousek zdraví.
Zdroje: Postní kuchařka - od kořene po nať - Pavel Drdel, Jíme jinak, Zahrada pod horou
