Zkuste se na chvíli přenést do pražské kavárny v roce 1918. Vzduchem se line vůně čerstvě upražených zrn, cinkají lžičky a štamgasti schovaní za rozloženými novinami probírají nejnovější politické události. První republika nebyla jen obdobím elegance, ale také zlatou érou české kávové kultury.
Kavárny se tehdy staly skutečným srdcem společenského života a pití kávy nebyl jen rychlý způsob, jak do sebe dostat kofein. Byl to rituál, který si s oblibou dopřávali umělci, bankéři i dělníci. Mezi nejoblíbenější speciality patřila legendární císařská melanž, jemný kapucín nebo osvěžující mazagran.
Zapomenuté kávové rituály první republiky
Cesta kávy do českých zemí byla poměrně dlouhá. Už koncem 16. století o ní s nadšením referovali cestovatelé jako Kryštof Harant z Polžic nebo Heřman Černín, kteří černý nápoj ochutnali na svých výpravách po Blízkém východě. Skutečný rozmach ale nastal až mnohem později.
Zatímco v roce 1787 měla Praha už přes stovku prosperujících kaváren, na venkově se zrnková káva stále považovala za nedostupný luxus. Lidé si proto pomáhali vynalézavostí – zrna si pražili doma na pánvích, drtili je v hmoždířích a dochucovali medem. Když byla káva příliš drahá, nahrazovaly ji směsi z cikorie, šípků, nebo dokonce fíková káva z dovozu, která byla za první republiky velkým hitem.
Ve 20. letech se Praha proměnila v kavárenský ráj střední Evropy
Podniky jako Lucerna nebo Arco nesloužily jen k občerstvení, ale byly místem, kde se tvořily dějiny. Psaly se zde fejetony, rodily se nové umělecké směry a uzavíraly důležité obchodní dohody. Káva doprovázela Pražany v podstatě celý den. Ráno nahrazovala rychlou snídani, odpoledne patřilo společenské konverzaci a večer u šálku probíhal ve znamení flirtu. Základem všeho byl poctivý „turek“ – silná černá káva z jemně mletých zrn zalitá vroucí vodou. Klíčem k dobré chuti bylo nechat usazeninu v klidu klesnout ke dnu a nápoj popíjet pomalu a s rozvahou.
Co přesně si lidé v oněch slavných dobách objednávali?
- Velmi populární byl kapucín, který k nám dorazil z Vídně. Šlo o silnou černou kávu zjemněnou horkou mléčnou pěnou a bohatou čepicí šlehačky posypanou čokoládou. Podával se ve vysoké sklenici a byl ideálním společníkem pro chladná odpoledne.
- Ještě o stupeň výš stála císařská melanž. Tato luxusní varianta spojovala espresso s horkým mlékem, do kterého se přimíchal žloutek vyšlehaný s medem. Výsledkem byl hustý, krémový a velmi sytý nápoj podávaný v dekorativním skle.
Mazagran: První ledová káva v našich končinách?
Pro horké letní dny tu byl mazagran. Tento nápoj, který vznikl v Portugalsku pro osvěžení vojáků, se u nás připravoval z vychlazené kávy, ledu, citronové kůry a pořádné kapky rumu nebo koňaku. Kávové rituály té doby se zkrátka neobešly bez trpělivosti. Obsluha v bezchybných uniformách, čerstvě upražená zrna a hodiny strávené u jednoho stolku s hromadou novin – to byla atmosféra, kterou dnes v uspěchaných řetězcích najdeme jen stěží. Dnes se ke starým tradicím postupně vracíme. Moderní kavárny znovu objevují kouzlo první republiky a oprašují staré receptury.
Císařskou melanž si přitom můžete snadno připravit i doma. Stačí silné espresso, žloutek rozšlehaný s troškou medu, horké mléko a šlehačka na ozdobu. Je to ten nejjednodušší způsob, jak nechat v šálku ožít eleganci a klid starých časů.
Zdroje: radiozurnal.rozhlas.cz, ptejteseknihovny.cz, poznatsvet, cesky.radio.cz
