Nejčastější důvod ke sledování sociálních sítí? Inspirace. Najdete tu módní trendy, tipy na zajímavé dovolenkové destinace, ale i nekonečné množství zajímavých receptů a zkušeností s hubnutím a dietami. Ale pozor, instagramový obsah není založen na konzultacích s odborníky a neprochází pečlivou editací. Tudíž ne vše, co tu během scrollování objevíte, je hodno následování. Příkladem je trend What I eat in a day, který ukazuje, co lidé jedí během celého dne a láká k napodobování jejich jídelníčku.
Instagram vám během pár minut podá hlášení o tom, co se kde šustne, a to na všech frontách... Ale měli byste vždy mít zapnuté radary obezřetnosti a zdravý rozum. Protože nechat se tu inspirovat, co se týče péče o pleť nebo sbírání tipů na podzimní outfity, je jedna věc. Ale věřit influencerům, co se týče zdravého životního stylu? Tady opatrně! Nejsou to odborníci, jen je sleduje hodně lidí.
Cílem není tvrdit, že sociální sítě jsou problém samy o sobě. Naopak mohou člověka přivést k vaření, novým surovinám, zelenině, luštěninám nebo zajímavému receptu. Problém začíná ve chvíli, kdy se z inspirace stane zdravotní tvrzení nebo když se osobní zkušenost vydává za univerzální pravidlo.
Instagram je rájem výživových dezinformací
Studie Disinformation about diet and nutrition on social networks analyzovala 28 dokumentů zaměřených na dezinformace o výživě na sociálních sítích.
- Jako platformy s největším výskytem tohoto obsahu byly identifikovány Instagram (50 %) a YouTube (39,28 %), následované TikTokem (5,13 %) a Twitterem (10,72 %).
- Více než 62 % zkoumaných studií se zabývalo dezinformacemi spojenými se „zázračnými“ dietami, které byly často spojovány s ortorexií (14,28 %) a onemocněním COVID-19 (14,28 %). Tyto diety často zahrnovaly neověřená tvrzení o rychlém zlepšení zdravotního stavu.
- Za zmínku stojí, že důvěryhodný obsah týkající se výživy sdíleli především zdravotníci a akademické instituce, což podtrhuje jejich klíčovou roli v boji proti dezinformacím.
Na co si dát pozor na sociálních sítích?
Co jste mohli na sociálních sítích zaznamenat a na co si dát pozor podle odbornice na výživu Tai Ibitoye:
Po sacharidech se tloustne
Vyřazení sacharidů sice může vést k úbytku hmotnosti, ostatně jako jakékoli jiné dietní omezení, ale půjde spíše o ztrátu vody než tuku. Sacharidy jsou nezbytnou makroživinou a hlavním zdrojem energie. Měly by tvořit 50 % našeho celkového energetického příjmu: volte celozrnný chléb, celozrnné těstoviny, hnědou rýži, ovoce a zeleninu, brambory vařené ve slupce.
Cukr v ovoci škodí zdraví
Fruktóza je přirozeně se vyskytující cukr obsažený ve veškerém ovoci, který se neřadí mezi tzv. „volné cukry“ (ty se do potravin či nápojů přidávají pro jejich oslazení). Ovoce je skvělým zdrojem vitaminů, minerálních látek, fytonutrientů a vlákniny a naopak bychom měli denně zkonzumovat alespoň pět porcí ovoce a zeleniny.
Detoxikační diety zbavují tělo toxinů
Mnohé detoxikační diety jsou naopak potenciálně nebezpečné a nejsou podloženy přesvědčivými vědeckými důkazy. Tělo má svoje vlastní detoxikační mechanismy: konkrétně střeva, játra a ledviny. Pokud netrpíte závažným zdravotním problémem, tyto orgány tělo přirozeně detoxikují na základě fyziologických signálů.
Rostlinné výrobky jsou zdravější
Veganská a vegetariánská strava může být výživná a prospěšná pro zdravý životní styl, ale skutečnost, že je potravina rostlinného původu, automaticky neznamená, že jde o tu nejlepší či nejzdravější volbu. Některé vegetariánské a veganské výrobky jsou naopak vysoce průmyslově zpracované a obsahují velké množství nasycených tuků, soli a cukru.
Vyhýbejte se mléčným výrobkům, ve stravě je nepotřebujete
Mléčné výrobky jsou vysoce výživným zdrojem bílkovin, vápníku, jódu, fosforu, draslíku a vitaminů skupiny B. Některé fermentované mléčné výrobky, jako jsou jogurty s živými kulturami a kefír, obsahují probiotika, a mohou tak prospívat zdraví střev. Pokud nemáte diagnostikovanou alergii na mléko nebo intoleranci, nemusíte mléčné výrobky ze stravy vyřazovat.
Proč kopírování „jídelníčku na den” nemusí být zdravé
Formát „What I eat in a day“ neboli „Den na talíři“ patří dnes k nejpopulárnějším výživovým obsahům na sociálních sítích. Co si o něm myslí nutriční terapeutka Markéta Gajdošová? „Jeho problém spočívá v tom, že vytváří iluzi univerzálního návodu. Nevidíme věk daného člověka, jeho zdravotní stav, sportovní zátěž, cíle, genetické predispozice ani vztah k jídlu. Přesto máme tendenci předpokládat, že pokud takto jí někdo úspěšný, štíhlý nebo oblíbený, měli bychom jíst stejně,“ vysvětluje a dodává, že ve své praxi často vídá, že podobný obsah podporuje zbytečné porovnávání, nejistotu a někdy i nerealistická očekávání.
„To, co je optimální pro jednoho člověka, může být pro druhého nedostatečné nebo naopak nadbytečné. Mnohem užitečnější než kopírovat cizí jídelníček je naučit se rozumět vlastním potřebám, signálům hladu a sytosti a budovat stravování, které odpovídá našemu životu, nikoli životu někoho jiného na sociálních sítích.“
Co naopak Markéta Gajdošová naopak doporučuje?
- Přestat čekat na „dokonalý jídelníček“ a místo toho si vytvořit pravidelnost: Pro většinu lidí udělá mnohem větší službu stabilní rytmus jídla než další dieta nebo restriktivní plán. Pravidelný a dostatečný příjem během dne pomáhá lépe pracovat s hladem a sytostí, energií i chutěmi a zároveň snižuje pravděpodobnost, že večer budeme dohánět to, co jsme přes den tělu nedali.
- Začít si více všímat toho, co tělo skutečně potřebuje a ne jen toho, co nám říká aplikace, hodinky nebo číslo na váze. Hlad, sytost, únava, energie, trávení, kvalita spánku nebo třeba výkonnost jsou velmi cenné informace. Zdraví ani změna hmotnosti totiž nestojí na jednom „správném“ pravidle, ale na dlouhodobém pochopení vlastních potřeb a na návycích, které jsme schopni udržet i v běžném životě.
Zdroje: Apetitonline, nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, National Library of Medicine, BBC Food
