Nová registrace Zapomenuté heslo

Je zdravější kysané zelí, nebo kimči? Souboj dvou kvašených stálic má překvapivý výsledek. Rozhoduje i způsob přípravy

6. 10. 2026
Nakládané zelí s mrkví a brusinkami ve sklenici, na dřevěném prkénku
Shutterstock
Fermentované bílé zelí v hnědém hrnci, stroužky česneku, bylinky Kysané zelí na prkénku s klobásou Kysané zelí Další
4 fotky

Kysané zelí a kimči představují dvě různé tváře stejného kulinářského zázraku. V obou případech hraje hlavní roli sůl a neviditelná práce bakterií mléčného kvašení, které zeleninu promění v trvanlivou pochoutku s výrazným charakterem. Nelze jednoznačně říct, že by kimči bylo zdravější než naše klasické kysané zelí. Nebo naopak. Obě varianty mají svá specifika a největší službu svému tělu prokážete tehdy, když si vyberete tu, která vám více chutná a kterou budete jíst pravidelně. Jak se tedy rozhodnout a co je dobré vědět?

Fermentované neboli kvašené potraviny vznikají díky aktivitě mikroorganismů, jako jsou bakterie, kvasinky nebo plísně. Tito malí pomocníci požírají přirozené cukry a škroby v zelenině a přeměňují je na kyseliny, oxid uhličitý nebo alkohol. U zeleniny se nejčastěji setkáváme s mléčným kvašením. Stačí zeleninu osolit, nechat ji pustit vlastní šťávu a v nádobě bez přístupu vzduchu se začnou množit prospěšné bakterie.

Fermentování má hned několik výhod

Zelenina se přirozeně konzervuje, získá příjemně kyselou chuť a zároveň si uchová vlákninu i důležité vitaminy. Pokud sáhnete po nepasterovaných výrobcích, dostanete do těla i živé mikroorganismy, které prospívají vašemu zažívání a pestrosti střevní mikroflóry. Je však důležité rozlišovat mezi kvašeným jídlem a klinicky testovanými probiotiky. Množství živých kultur se totiž liší podle způsobu výroby a skladování. Pokud hledáte skutečně živou potravinu, vybírejte v obchodech takové produkty, které najdete v chladicích boxech a nejsou tepelně upravené.

Proč zařadit kysané zelí do jídelníčku

Recept na kysané zelí je jednoduchý. Stačí nakrouhané bílé nebo červené zelí a sůl. Sůl z listů vytáhne vodu a vytvoří nálev, ve kterém se rozběhne kvašení. Výsledkem je křupavá zelenina s čistou, svěží chutí a jemnou slaností. Na rozdíl od kimči má zelí obvykle velmi krátký seznam ingrediencí, takže jeho výsledná kvalita závisí hlavně na surovině, množství soli a trpělivosti při kvašení.

Z hlediska výživy je kysané zelí skvělým zdrojem vlákniny, vitaminů C a K a také draslíku. Vláknina se postará o dobré trávení a slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevech. Pokud zvolíte kvalitní výrobek bez přidaného cukru a konzervantů, získáte čistou zeleninu plnou chuti. Jediným drobným úskalím může být vyšší obsah soli, což by měli hlídat hlavně lidé, kteří si musí dávat pozor na příjem sodíku.

Kimči je korejský národní poklad

Nejčastěji ho tvoří pekingské zelí, ředkev daikon, jarní cibulka, česnek, zázvor a pálivé chilli. Tradiční verze sází na korejské chilli vločky gochugaru a rybí omáčku, ale dnes jsou běžně k dostání i veganské varianty. Příprava je o něco pracnější než u našeho zelí. Zelenina se nejprve nasolí, propláchne a poté se promíchá s kořenicí pastou. Krátce kvasí při pokojové teplotě a pak putuje do chladu, kde pomalu dozrává.

Chuť kimči je dokonale komplexní – ucítíte v něm kyselost, pálivost, slanost i takzvanou pátou chuť umami. Díky širšímu seznamu surovin může kimči nabídnout pestřejší mix rostlinných látek a také antioxidantů. Často se mluví o jeho pozitivním vlivu na metabolismus a zdraví střev, ale vždy záleží na tom, jak vypadá váš celkový jídelníček.

V souboji mezi kysaným zelím a kimči není poraženého

Obě potraviny dodají tělu vlákninu. A pokud neprošly vysokou teplotou, tak i živé kultury.

Kysané zelí je ideální, pokud hledáte jemnější a univerzální přílohu k běžným českým pokrmům. Kimči naopak oceníte v momentě, kdy chcete jídlo oživit pikantním a chuťově výrazným prvkem. Z pohledu zdraví může mít kimči díky pestřejšímu složení o něco rozmanitější mikrobiální profil, ale obě varianty jsou pro tělo velmi přínosné. Pozor by si měli dát pouze lidé s citlivým žaludkem nebo refluxem, kterým nemusí pálivé kimči dělat dobře.

Není třeba čekat na speciální příležitost nebo jíst kvašenou zeleninu nalačno. Důležitější je pravidelnost. Stačí si dát pár lžic jako malý salát ke každému hlavnímu jídlu. 

  • Kysané zelí skvěle doplní pečené maso, brambory nebo luštěniny, ale překvapivě dobře chutná i v sendvičích místo okurky. 
  • Kimči zase perfektně ladí s miskou rýže, míchanými vajíčky nebo jako součást burgerů a tacos.

Pokud chcete z těchto potravin vytěžit maximum pro své zdraví, přidávejte je až na talíř k hotovému jídlu. Dlouhé vaření totiž spolehlivě zlikviduje většinu živých bakterií. I po uvaření vám sice zůstane vláknina a skvělá chuť, ale přijdete o probiotický přínos.

Při nákupu se vždy podívejte na složení. Skutečné kysané zelí by nemělo být jen naložené v octě, ale přirozeně vykvašené. U kimči zase kontrolujte přítomnost rybích složek, pokud dáváte přednost rostlinné stravě. Fermentovaná zelenina sice není zázračný lék na všechny neduhy, ale je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak obohatit svůj talíř o barvy, chutě a zdraví prospěšné látky.

Zdroje: Apetitonline, American Medical Association, Verywell Health, Healthline

Doporučujeme článek s videem

Chcete podpořit hubnutí a zvýšit imunitu? Naučte se připravit snadná kvašená jídla: Od vloček, jogurtu po zeleninu

Sdílet článek

Fermentace Kysané zelí Kimči Probiotika Trávení Radar Kvašení a fermentace Fermentování Fermentované potraviny

Související články