Slivovice na zahnání bacilů, sklenička červeného na krvinky, becherovka pro lepší trávení. Z lidových rčení bychom mohli usuzovat, že je alkohol alternativním lékem na vše. Opak je ale pravdou. Z analýzy více než stovky studií za posledních 40 let vyplývá, že ani kapka alkoholu zdraví neprospívá.
Studiem analýz za poslední desetiletí o konzumaci alkoholu a jeho působení na lidské zdraví dospěli vědci k novým závěrům. Že příliš mnoho alkoholu škodí, nikoho nepřekvapí. Jak ukázala mataanalýza, ani malé množství – oproti zažitému přesvědčení – zdraví neprospívá.
Předmětem zkoumání byly analýzy více než stovky studií za posledních 40 let. Závěry vyšly v březnu 2023.
- Například v listopadu 2022 jeden z výzkumů odhalil, že v letech 2015 až 2019 ve Spojených státech mělo zhruba 140 tisíc úmrtí ročně spojitost s alkoholem.
- Přibližně 40 % těchto úmrtí mělo sekundární příčiny jako jsou autonehody, otravy a vraždy.
- Většina z nich však byla způsobena chronickými onemocněními připisovanými alkoholu, jako jsou onemocnění jater, rakovina a srdeční choroby.
Raději ani kapičku
Pokud si myslíte, že se vás tato rizika netýkají, protože si dáte pouze skleničku denně na chuť, jste na omylu. Zdravotní rizika plynoucí z pití alkoholu mohou pramenit i z jeho mírné konzumace.
- Vyšší riziko předčasného úmrtí hrozí ženám při denní konzumaci více než 25 gramů alkoholu, což jsou zhruba dvě malá piva nebo tři decilitry vína a mužům se míra rizika zvedá s více než 45 gramů alkoholu za den.
- Doporučené denní limity se také nemají průměrovat za celý týden. Jinými slovy, pokud od pondělí do čtvrtka abstinujete a o víkendu si dáte dva nebo tři drinky za večer, počítají se tyto víkendové nápoje jako nadměrná konzumace. Poškození může způsobit jak kumulativní množství nápojů v průběhu času, tak množství alkoholu v těle při jedné příležitosti.
Kdo řekl, že je umírněná konzumace alkoholu zdravá?
Proč mezi lidmi stále koluje domněnka, že mírná konzumace alkoholu může zdraví prospívat? Jde o sto let starou dávno překonanou teorii z roku 1924. Tehdy ji představil biolog Raymon Pearl z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru.
A co červené víno?
Jako o nápoji plném zdravotních přínosů se hovořilo před několika lety o červené vínu, které má vysoký podíl antioxidantu resveratrolu, jenž podle některých výzkumů dokáže v těle stimulovat dráhy dlouhověkosti.
- Hypotéza o benefitech pití červeného vína je dnes považována za tehdejší marketingový tah vinařských společností. Výzkum totiž nezohlednil skutečnost, že lehcí a střídmí pijáci červeného vína mají i jiné zdravé návyky, které přispívají k jejich dlouhověkosti.
Zdroj: ČT24, The New York Times
