Co jsou to ultra zpracované potraviny a proč se jim vyhýbat? Jedná se o průmyslově vyráběné produkty, které obsahují vysoké množství přídatných látek, jako jsou konzervanty, barviva, aromata, emulgátory nebo umělá sladidla. Jsou plné cukru, nezdravých tuků, naopak je pro ně typický nízký obsah zdravých živin, jako jsou vitamíny, minerály nebo vláknina. Jsou rizikové, protože se na nich snadno vytvoří závislost a mají vliv na vznik civilizačních onemocnění. Co si o nich myslí nutriční specialistky?
Šetří čas, protože jsou velmi rychlé na přípravu. Výborně chutnají, protože často obsahují spoustu „éček“. Vydrží dlouho, protože jsou zpracovány tak, aby se jim prodloužila trvanlivost. Ale jsou zdravé? Je v pořádku, že u mnohých lidí tvoří víc než polovinu jídelníčku? Řeč je o ultra zpracovaných potravinách.
Řeknete si, v čem je problém – není snad většina potravin nějakým způsobem zpracovaná? „Většina lidí si pod tímto označením představí nezdravé potraviny. Obsahují totiž mnoho přísad, jako jsou konzervační látky, gumy, škroby, emulgátory, aromata, sladidla, umělá barviva a další. Na druhou stranu mezi ně patří také mnoho potravin, které lidé vnímají jako ty správné a zdravé, například proteinové tyčinky, snídaňové cereálie, přesnídávky či rostlinné alternativy potravin,“ vysvětluje nutriční terapeutka Soňa Vojtíšková.
Co patří mezi ultrazpracované potraviny?
Hana Pávková Málková ze STOB (STop OBezitě) uvádí 8 skupin, do kterých lze ultrazpracované potraviny rozdělit:
- Sladké vody a limonády: obsahují vysoké množství cukru, často barviva, aromatické látky, některé nápoje obsahují i konzervační látky (např. kyselinu benzoovou).
- Instantní a mražené polotovary a hotová jídla: obsahují vysoké množství soli, aditiv, nevhodných tuků, naopak málo mívají vlákniny.
- Některé druhy sladkostí (např. sušenky, zmrzliny, trvanlivé pečivo): kvůli nadbytku cukru, nevhodných tuků, aditiv.
- Sušené rostlinné nápoje: jsou především směsicí ztužených tuků a cukru.
- Sójové a jiné dezerty nahrazující jogurty a pudinky: i když obsahují rostlinné bílkoviny, ve složení dominuje obyčejný cukr, aromatické dochucující látky a stabilizátory. Je ale důležité sledovat složení, najdou se mezi nimi i vhodnější produkty.
- Rostlinné paštiky: na trhu jsou velmi kvalitní, které se vyrábí pouze rozmixováním luštěnin, nejčastěji cizrny, s olejem, solí a případně kořením, ale také najdete řadu „paštik“, typicky těch s dlouhou trvanlivostí, které jsou plné tuku, proteinových izolátů, modifikátorů, aromat apod.
- Proteinové tyčinky: jde o největší „hit“. „S tímto se setkáváme v jídelníčcích klientů nejčastěji. Lidé si je kupují v domnění, že se jedná o něco, co v jídelníčku musí nebo má být. Může to být opravdu dobrá pojistka do šuplíku nebo do batohu, když nestíháte, ale určitě neslouží jako náhrada svačiny typu tvaroh nebo jogurt s kusem čerstvého ovoce,“ varuje odbornice a dodává, že mezi tyčinkami je navíc velký rozdíl, některé tyčinky jsou kvalitnější, jiné jsou ale obyčejnou směsicí cukru nebo umělých sladidel, proteinových izolátů, emulgátorů, aromat, syntetických vitamínů a minerálních látek apod.
- Veganské hamburgery, náhražky uzenin a sýrů: často obsahují vysoké množství tuků, soli, emulgátorů, modifikovaných škrobů a dalších aditiv a aromat nebo také izolované formy proteinů. Množství bílkovin je třeba hlídat dle složení, některé výrobky neobsahují dokonce žádné, ale najdou se mezi nimi i vhodnější produkty.
K veganským a vegetariánským, tedy „vege“, potravinám, říká Soňa Vojtíšková, že jsou oblíbené i u lidí, kteří běžně konzumují produkty živočišné. „Potraviny s tímto označením totiž působí zdravě. A to i v souvislosti s udržitelností zdrojů, ekologií a etikou. Kvalita takových produktů je ale často nízká a jsou řazeny právě mezi ultrazpracované potraviny. Rostlinné náhražky masa, mléčných výrobků, uzenin, ale i dezertů a pomazánek jsou k dispozici v obchodních řetězcích i restauracích. Je po nich poptávka a na tu výrobci reagují. Jedná se o potraviny s vysokým obsahem kokosového tuku, škrobů a sacharidů, rychleji dochází k přepalování při jejich tepelné domácí přípravě, podíl bílkovin je velmi nízký.“
Je to trend hodný následování?
Podle Hany Pávkové Málkové je třeba mít na paměti, že ultrazpracované potraviny jsou nouzovky! „Pomohou, když opravdu nestíháte, jako železná zásoba nebo když cestujete a třeba týden se potřebujete stravovat jinak – na dovolené, na služební cestě a podobně. Nejsou to ale vhodné potraviny ke každodenní dlouhodobé konzumaci,“ varuje Málková.
Moderní výživová doporučení říkají, že ultrazpracované potraviny mají tvořit maximálně 20 % složení jídelníčku. Ano, jejich výhodou (nebo spíše lákadlem) je, že jsou trvanlivé, rychlé na přípravu, někdy dokonce rovnou určené k jídlu (tzv. ready to eat). „Každý z nás občas spěchá, nemá připravené jídlo, v tu chvíli taková potravina přijde vhod. Nemá to ale být pravidlo a určitě si nemůžeme myslet, že mají být pevnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku.“
Proč bychom se jim měli vyhýbat?
- Častá konzumace ultra zpracovaných potravin je spojena s civilizačními chorobami, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, obezita, cukrovka 2. typu, astma, rakovina i některá duševní onemocnění.
- Tyto potraviny mají negativní vliv i na mikrobiom tlustého střeva. Obsahují totiž velké množství nasycených mastných kyselin, cukru i soli, naopak neobsahují dostatek vlákniny, vitamínů a minerálů.
Co u potravin sledovat?
- Délka složení: Do jisté míry je pravdivé, že čím kratší složení, tím lepší volba.
- Obsah cukru a soli: Mnoho ultra zpracovaných potravin obsahuje nadměrné množství těchto složek.
- Obsah bílkovin: Jsou tam vůbec nějaké? A pokud ano, jakého jsou původu a jsou to izolované složky?
- Vysoký obsah aditiv, lidově éček.
Zdroje: Stob.cz, Asistovanehubnuti.cz, Gymbeam.cz
