Transmastné kyseliny nejsou jen dalším strašákem na etiketách potravin, ale konkrétní skupinou tuků, která prokazatelně škodí našemu srdci a cévám. Příklad z Dánska přitom jasně ukazuje, že se jich vyplatí zbavit. Jakmile tam zavedli přísná pravidla pro jejich obsah v potravinách, úmrtnost na srdeční choroby i počet infarktů a mrtvic začaly znatelně klesat.
Většina lidí je zná pod názvem transmastné kyseliny. Tyto látky vznikají změnou prostorového uspořádání tukových molekul. V přírodě na ně narazíme jen výjimečně, například v malém množství v mléce nebo hovězím mase.
Skutečný problém pro naše zdraví ale představují ty průmyslově vyráběné. Ty vznikají při částečném ztužování rostlinných olejů, což je proces, který mění tekutý olej na tuhou hmotu. Výrobci tuto metodu milovali, protože potraviny díky ní déle vydrží, lépe drží tvar a mají lákavou konzistenci. Dříve takové tuky tvořily základ margarínů, cukrářských náplní nebo trvanlivého pečiva. Na obalu je dnes poznáte podle označení částečně ztužený tuk nebo částečně hydrogenovaný olej.
Tyto tuky útočí na náš krevní oběh ze dvou stran
Zvyšují hladinu takzvaného špatného LDL cholesterolu, který se ukládá do cévních stěn, a zároveň snižují hladinu toho dobrého HDL cholesterolu, který nám s čištěním cév pomáhá. Výsledkem je rychlejší kornatění tepen neboli ateroskleróza. Škodlivý vliv jde ale ještě dál, protože tyto látky podporují zánětlivé procesy a oslabují samotnou výstelku cév. Ty pak hůře reagují na potřeby organismu a snáze v nich vznikají nebezpečné nánosy. Dlouhodobá konzumace tak výrazně zvyšuje riziko infarktu, mrtvice i předčasného úmrtí. Přitom jde o živinu, kterou lidské tělo k ničemu nepotřebuje a nemá pro nás žádnou užitečnou funkci.
Dánsko se v roce 2003 stalo první zemí na světě, která nastavila pro průmyslové trans tuky přísný limit. Ten povoloval maximálně 2 gramy těchto látek na 100 gramů tuku v jakékoliv potravině. Výsledky se dostavily poměrně rychle. Následné analýzy potvrdily, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění začala klesat mnohem výrazněji než v okolních státech. I když na celkové zdraví populace má vliv i omezování kouření, více pohybu nebo lepší léčba vysokého tlaku, dánský experiment jasně prokázal, že vyškrtnutí trans tuků z jídelníčku má na délku a kvalitu života měřitelný dopad.
Zásadní je zajímat se o to, co máme na talíři
Ačkoliv je dnes v mnoha zemích legislativa přísnější, stále se vyplatí být ve střehu, zejména u levnějších potravin nebo výrobků s extrémně dlouhou trvanlivostí. Pozornost si zaslouží hlavně trvanlivé sušenky, oplatky s náplní, levné čokoládové polevy a různé cukrářské výrobky. Často se mohou vyskytovat také v listovém pečivu nebo v některých typech instantních pokrmů. Rozhodující je číst složení. Pokud narazíte na výraz částečně ztužený tuk, je lepší se takovému výrobku vyhnout. Naproti tomu plně ztužený tuk sice trans tuky prakticky neobsahuje, ale i tak bývá bohatý na nasycené kyseliny, které by v jídelníčku také neměly převažovat.
Cesta ke zdravějšímu srdci vede přes jednoduché návyky a upřednostňování základních, minimálně zpracovaných surovin. Ideální je průmyslové trans tuky z jídelníčku odstranit úplně. Při vaření a pečení je nejlepší používat kvalitní rostlinné oleje, jako je řepkový nebo olivový. Do stravy je vhodné pravidelně zařazovat ořechy, semínka, avokádo a ryby, které dodají tělu prospěšné tuky. Sladké pečivo nebo smažená jídla mají zůstat spíše výjimečným zpestřením než každodenním základem. Tuky jako takové tělo potřebuje pro mozek, hormony i vstřebávání vitaminů, stačí se jen naučit mezi nimi rozlišovat a vybírat si ty, které nám skutečně prospívají.
Zdroje: Apetitonline, Bezpečnost potravin, WHO, NCBI, NZIP, Quantifying benefits of the Danish transfat ban for coronary heart disease mortality
