O tom, že jsou některé světové kuchyně zdravější než jiné, asi dlouhé diskuse vést nemusíme. Ale víte, že existuje na světě pět oblastí, kde se jí tak zdravě, že tu žije nejvíc centenariánů, tedy lidí, kteří se dožívají sta a více let? Mluví se o tzv. Blue zones a vám by mohl být inspirací místní jídelníček.
Jak je možné, že jsou některé národy zdravější než jiné a že se někde běžně lidé dožívají stovky, kdy i v tomto věku jsou stále aktivní, pracují na zahradě, chodí pěšky a tráví čas s rodinou? Jedná se o oblasti, které se nazývají „Blue Zones“, tedy modré zóny, a už spoustu let fascinují vědce, lékaře i nutriční odborníky. Teorie modrých zón naznačuje, že tyto komunity jsou důkazem, že k dlouhému a zdravému životu nemusíte vyhrát genetickou loterii. Dlouhověkost zdejších obyvatel souvisí hodně se stravou, životním stylem, pohybem a silnými sociálními vazbami.
Pět modrých zón a jejich společné rysy
„Termín ‚modré zóny‘ poprvé zavedl Dan Buettner, badatel a novinář National Geographic, během průzkumného projektu, který vedl v roce 2004. Po expedici na japonskou Okinawu v roce 2000, kde zkoumal tamní dlouhověkost, se vydal prozkoumat další oblasti světa s údajně vysokou dlouhověkostí. S týmem vědců a demografů cestoval po světě a hledal komunity, kde lidé nejen žili déle, ale také si užívali vysoké kvality života ve stáří. Po analýze demografických údajů a rozhovorech s řadou stoletých lidí identifikovali pět oblastí, které vynikaly svou mimořádnou dlouhověkostí a vitalitou,“ dočtete se na webu Blue zone.
- Koncept modrých zón vznikl z demografické práce Gianniho Pese a Michela Poulaina, kterou popsali v časopise Journal of Experimental Gerontology a která identifikovala Sardinii v Itálii jako region s nejvyšší koncentrací stoletých mužů. Nakreslili na mapu soustředné modré kruhy, které označovaly tyto vesnice s extrémní dlouhověkostí, a začali tyto oblasti označovat jako modré zóny.
Jedná se o těchto pět oblastí:
- Okinawa v Japonsku
- Icaria v Řecku
- provincie Nuoro na Sardinii v Itálii
- poloostrov Nicoya v Kostarice a
- Loma Linda v Kalifornii.
Společné mají jednotlivé zóny či komunity to, že jejich strava je vesměs rostlinná. Sezónní ovoce a zeleninu pak kombinují s celozrnnými obilovinami a fazolemi, preferují rostlinné oleje. Maso konzumují velmi střídmě, pokud vůbec. Ryby jedí, ale asi méně, než byste čekali. V mnoha modrých zónách jsou běžnou součástí jídelníčku fermentované produkty: jogurty, sýry z kozího a ovčího mléka a fermentovaná zelenina. Až na několik málo výjimek pili lidé v modrých zónách kávu, čaj, vodu a víno.
Modré zóny a jejich složení stravy
- Okinawa, Japonsko: Zdejší strava je založena na nízkém obsahu kalorií, ale je bohatá na živiny. Tradiční japonská strava je založena na rýži, v případě Okinawy je to ale spíš kořenová zelenina. Jedním z hlavních druhů zeleniny je fialový batát, který je bohatý na ochranné polyfenoly. Dále konzumují ryby, libové maso (včetně vepřového) a koření. Místní obyvatelé dodržují princip „hara hachi bu“, který říká: jezte, dokud nejste z 80 % sytí.
- Provincie Nuoro, Sardinie: Tento italský region je domovem mnoha nejdéle žijících mužů, kteří si pochutnávají převážně na rostlinné stravě složené z celozrnných obilovin, fazolí, zahradní zeleniny a ovoce, stejně jako ovčího mléka a sýra. Maso se jí jen v neděli nebo o zvláštních příležitostech. Stejně tak si s mírou pochutnávají na červeném víně a do svého režimu zařazují cvičení, ale aktivní jsou i přirozeně, mimo jiné pasou hospodářská zvířata v hornatém terénu.
- Ikaria, Řecko: Místní středomořská (ostrovní) strava obsahuje hodně ovoce a zeleniny, typicky listové zeleniny, celozrnných obilovin, fazolí a olivového oleje, ale i kozího sýra, medu a bylin. Oproti stravě pevninské je méně kalorická.
- Nicoya, Kostarika: Základem jídelníčku je množství ovoce a zeleniny bohaté na antioxidanty, včetně jamů, kukuřice a batátů, jen málo se tu konzumují potraviny zpracované. Strava zahrnuje ryby, maso a mléčné výrobky a má nízký obsah cukru, ale vysoký příjem kávy. Místní voda je bohatá na minerály. Co má také vliv na dlouhověkost místních, je víra, důraz na rodinu, optimistický pohled na svět a aktivní životní styl.
- Loma Linda, Kalifornie: Zdejší komunita se stravuje převážně vegansky, základem je listová zelenina, ořechy a luštěniny. Ti, kteří jedí i mléčné výrobky, vejce nebo ryby, tak činí s mírou a nevnímají to jako hlavní jídlo. „Velká část obyvatel města jsou členy Církve adventistů sedmého dne. Mají tendenci se vyhýbat kouření a pití a odpočívat o sabatu, jinak si však užívají aktivního životního stylu,“ píše BBC Good food.
Modré zóny pohledem nutriční specialistky
„Fenomén modrých zón mě fascinuje, ale je potřeba být k němu i mírně kritičtí,“ říká Markéta Gajdošová, nutriční terapeutka. Na co si dát pozor?
- Často se totiž zapomíná na to, že data o věku obyvatel v těchto oblastech nemusí být vždy stoprocentně přesná kvůli historicky chybějící evidenci narození, a navíc nelze opomenout specifické genetické predispozice daných komunit.
- V rámci dlouhověkosti je ale dobré inspirovat se tím, že pro tyto oblasti platí kombinace stravy založené na rostlinných zdrojích (luštěniny, celozrnné obiloviny, zelenina), přirozeného pohybu a silných sociálních vazeb.
„Moje osobní tipy pro zdravou dlouhověkost jsou především v důrazu na kvalitu a střídmost, tedy jíst do polosyta (japonské hara hachi bu), upřednostňovat kvalitní zdroje tuků, jako je olivový olej a ořechy, a hlavně si zachovat radost z jídla a sdílet ho v klidu se svými blízkými, což eliminuje chronický stres.“
Zdroje: Apetit, Bluezones.com, Bbcgoodfood.com
