Pro každého k Velikonocům neodmyslitelně patří beránek, mazanec a nádivka s kopřivami. Ochutnat toho však v těchto dnech můžete daleko víc, každé jídlo má svůj význam. Na některých jídlech si pochutnáváme dodnes a jiná upadla v zapomnění. Slyšeli jste například někdy o masovém beránkovi nebo pučálce?Pojďte se s námi společně podívat na tajemství velikonočních tradic.
Začátek velikonočních svátků připadá na neděli následující po prvním jarním úplňku. Většinou se na ně můžeme těšit v rozmezí mezi 23. březnem a 26. dubnem. Je-li úplněk v neděli, svátky se konají až tu nadcházející.
- Svatý neboli pašijový týden ukončuje čtyřicetidenní půst. V těchto dnech si křesťané připomínají poslední týden života Ježíše Krista. Začíná Květnou nedělí a končí červeným neboli Velikonočním pondělím.
- Dříve se lidé podle tradic postili, hlavně proto, že se v tuto dobu čekalo na novou úrodu. Dnes je to naopak – přichází chvíle největších hostin.
Škaredá středa
Tradice velí připravit jednoduché jídlo. Kuchyně tedy nejčastěji provoněl klasický bramborák nebo bramborová placka. Při jejich přípravě se hospodyňky nesnažily o žádné souměrné tvary ba naopak. Jídlo v tento den by mělo být skoro až ošklivé, takže se placky záměrně přehýbají a opékají se nejrůznější trhance.
- Důležitou součástí Škaredé středy je honba za Jidášem. Jeden z chlapců hrál tuto roli a ostatní jej chytali a chrastili hrkačkami. Děti koledovaly za drobné sladkosti a sušené ovoce, ve městech i za malé peníze.
- Ženy nosívaly tmavé oblečení, muži měli za úkol omezit kouření a pití alkoholu.
- K tradičním pokrmům patřily luštěniny, hlavně hrách a čočka. Jak název napovídá, v tento den se obyčejně uklízel celý dům, vymetaly se pavučiny z rohů a čistil se komín.
Uvařte si:
Zelený čtvrtek
Brzy ráno, ideálně před východem slunce, se pojídaly zlatavé jidáše potřené medem. Tento rituál měl zajistit pevné zdraví.
- Později se na stolech často objevila polévka z kopřiv, petrželky nebo špenátu.
- Výtečné jarní polévky doplňovaly škvarkové placky i preclíky.
- Hladovější ocenili pokrmy z luštěnin jako je například pučálka – vyklíčený hrách orestovaný na másle.
- Druhým téměř zapomenutým pokrmem je kočičí tanec, který se v receptech liší podle regionu. První možností je zapečená směs čočky, krup, česneku, cibule a majoránky. Druhá varianta pochází z Vysočiny a údajně byla oblíbeným jídlem Jaroslava Haška. Zde se kočičí tanec připravoval opečením brambor se zelím, vajíčky, cibulkou a uzeninou.
- Velmi oblíbená byla velikonoční nádivka, tzv. hlavička, pečená z různých druhů masa a kopřiv. Žádané bylo i jehněčí, které si však mohli dovolit spíše lidé z města. Tradičně se jedlo maso pouze teplokrevných zvířat.
Velký pátek
Na Velký pátek se nesmělo nic půjčovat, den byl provázen magickými pověrami a lidé se báli, že půjčená věc by mohla být očarovaná. Zákaz se týkal i zahradnických prací se zemí a praní prádla. Mnoho států včetně Česka uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. Říká se, že v tento den zemřel Ježíš Kristus, proto věřící drželi celodenní bezmasý půst. Mezi povolené pokrmy patřila např. kyselá polévka se zelím nebo chléb s vejcem nebo pokrmy z ryb
Bílá sobota
Po pátečním hladovění bylo potřeba doplnit živiny, energii i sílu. Hlavním pokrmem tohoto dne byla nádivka, která má i v současné době různá označení jako sekanina, sekanice nebo velikonoční snítek. Ani na sladkém se nešetřilo, protože se v pecích a troubách dozlatova propékal mazanec. Ten se někdy plnil tvarohem nebo namáčel do vína. Pekly se také hnětynky a velikonoční beránci.
- V sobotu se rozdělával nový oheň, který symbolizoval nový život. Spálené uhlíky se dávaly za trám, aby dům nikdy neshořel.
- Muži pletou pomlázky a ženy zdobí vajíčka pro koledníky. I v tento den se mohla péct velikonoční nádivka, často se nechávala odležet na druhý den. Na Moravě do ní přidávali místo masa klobásy.
Hod boží velikonoční
Nedělí svátky v podstatě vrcholily a v kuchyň zaplavily vůně hned několika dobrot. Sešla se celá rodina, včetně dalekého příbuzenstva, a přátelé.
- Na slavnostně vyzdobený stůl se přinášely nejlepší pokrmy jako pečený beránek, skopové maso – oblíbené bylo kůzlečí, skopové nebo jehněčí, vhod přišel také králík, drůbež a vepřové.
- Mezi další chody patřily velikonoční hlavička, mazance, jidáše nebo buchty z kynutého těsta plněné tvarohem, mákem nebo povidly.
- Pila se pálenka a punč a všichni se veselili.
- Otec rodiny oloupal uvařené vejce a rozdělil ho tak, aby na každého přítomného zbyl stejně velký díl. Platilo, že kdykoli někdo zabloudí, stačí si vzpomenout, s kým vejce jedl, a vrátí se zpět ke své rodině.
- Chlapci vstávali brzy a chodili koledovat. Dívky je obdarovávaly barevnými stužkami, které přivazovaly na pomlázky, a ozdobenými vejci, barvenými např. cibulovými slupkami, červenou řepou, sazemi či šafránem.
Velikonoční pondělí
Církevní oslava červeného neboli Velikonočního pondělí má zcela jiný důvod než světská. Křesťané oslavují zmrtvýchvstání Krista, kdežto světští oslavami vítají příchod jara. V pondělí většinou šlo, a stále jde, především o koledu a vajíčka, která jsou symbolem Velikonoc, nového života a znovuzrození.
- Vejce se přidávala se do omáček, pomazánek, salátů, smažila se, plnila se a pekla se s nimi druhá várka nádivky.
- U nás a na Slovensku chodí chlapci s pomlázkami šupat dívky.
- Nedílnou součástí výprasku jsou velikonoční koledy, za které chlapcům náležela odměna. Pro koledníky se proto chystá jídlo, aby se posilnili před přívalem pálenky.
- Stejně jako dnes si koledníci za vyšlehání odnášeli malovaná vajíčka nebo kraslice.
