Jak ušetřit čas, peníze a přitom vařit výživná poctivá jídla se zabývali redaktoři denního tisku už před sto lety. A i když se časový odstup zdá příliš velký, několika radami a postřehy se stále můžeme inspirovat. Vždyť stejně jako tehdy i dnes platí, že „dobrá kuchyně s obsažnou stravou převede člověka ze zdravého bujného mládí do zdravého klidného stáří.“
Jedním z omylů minulého století, který se „s vědeckého hlediska vetřel do řečí o žaludkových věcech“ je ten, že při přípravě jídla postačí zohlednit pouze jakost potravy. Jenže to je podle autora článku z roku 1928 s názvem „Obsažná strava“ málo. Zdůrazňuje, že „žaludek potřebuje občas býti také plný, protože v této věci jsa podoben mlýnu, nemůže mlíti jen jedno zrnéčko, ale musí mlíti hodně. Proto pociťují někdy lidé ohromnou touhu nacpati se chlebem.“ A jak se píše dál, to žádné výtažky ani pilulky nenahradí, protože „nejde jen o to se nasytit, ale také zasytit, aby tělo ukojilo hlad“.
Kuchaření je věda i umění
Uvařit pro vícečlennou rodinu za minimální náklady nebylo pro většinu žen v dobách první republiky vůbec snadné. Autor článku v nedělní příloze novin „Československá republika“ popisuje, jak by si hospodyně měly počínat, aby příliš neutrácely a přesto všichni strávníci odešli od stolu spokojení.
- Už při nákupu má hledět na to, aby potraviny byly výživné a dlouho udržely člověka sytého, navíc „ranní cesta do trhu umožňuje hospodyni dobrý výběr“.
- Pro příklad místo drahého cizího ovoce, nakupovat domácí.
- Také by měla paní domu umět potraviny „prohoditi, aby se v chuti i výživnosti doplňovaly. Raději koupí méně než aby to zbylo a zkazilo se to.“
- Dále zvolit vhodnou a dostatečně dlouhou tepelnou úpravu, která sice usnadňuje žaludku jeho práci, avšak nevhodné vaření „může potravinu úplně zkazit nebo zbavit výživnosti“, apeluje autor.
Už před sto lety se poukazovalo na stravování podle ročního období, protože „potravina chutná v zimě jinak než v létě“. Také se doporučovalo dostatečně kombinovat těžší a lehčí potravin jako maso, luštěniny, vejce se zeleninou, ovocem, mlékem. Žena „sama podle svých úkolů v domácnosti vaří obědy rychlé nebo delší. Vždyť víme, jak to bývá s obědem, když se doma pere nebo uklízí,“ dodává redaktor. Ženy ve městech navíc mohly ušetřit čas tím, že využijí tehdejší donáškové služby prodejců a nechají si potraviny přinést až domů.
Šetřit může celá rodina
Zbytečnému plýtvání mohou zabránit i ti jedlíci, kteří „přeceňují svůj hlad a potom nedojídají, nebo jedí zbytečně mnoho. Tak se stává, že zatím co jedni trpí přesycením, trpí druzí hladem.“
- Důležité je pořádně kousat, protože „kdo hltá, nikdy si tak nepochutná, jako kdo dobře jídlo rozežvýká. Trávení počíná již v ústech slinami a dále uvnitř žaludeční šťávou.“
- Velmi důležitá je také čistota nádobí a jídlo „přívětivě podané v pravý čas“. To, jak uvádí článek, „může obstarat hospodyně zadarmo jen trochou píle a veselou náladou.“
Ženy, které nejsou v domácnosti ještě příliš zběhlé, případně by rádi svůj um ještě vylepšily, najdou v článku několik rad, jak si práci v kuchyni zefektivnit. Protože i za první republiky byl čas drahý a „člověk má ještě jiné úkoly, než je zvířecí shánění potraviny a pohodové trávení v klidu.“
- Velmi pomůže, „když si hospodyně už večer neb ráno dobře promyslí, co bude na oběd chystat, vyhne se zbytečnému plahočení a případným ztrátám.“
- Dále „ráno si vše řádně připraví, aby nemusela mnoho běhati po kuchyni.“
- Také je třeba očistit a nakrájet maso, zeleninu, proprat kroupy, rýži, luštěniny od případného prachu, suché suroviny předem namočit, aby se snáze vařily.
- Ideálně si sestavit jídelníček na celý týden, ovšem „po rodinné dohodě“.
- Autor článku nabádá, že když se rodina o všední dny uskromní, „ušetří na lepší oběd sváteční“.
V neposlední řadě musí být paní domu dobrým topičem. Zvládnout udržovat příslušnou teplotu vhodnou k varu a zároveň dbát na to, aby ušetřila na otopu a přitom měla kamna dobrý tah. Vždyť „její práce je mnohdy pramenem velikých činů jiných lidí, kteří jenom se spokojeným žaludkem mohli vykonati věci důležité pro lidstvo.“
Zdroj: Národní archiv, Nedělní čtení Československé republiky, datum vydání 22. 7. 1928
