Do 10 minut
Velmi snadné
Tažín, tajine nebo tagine. Pochutnejte si na jídle z jednoho hrnce jako v Maroku
ZDROJ:
naimbic/pixabay.com
Pojďme se společně vydat na sever afrického kontinentu a uvařme si místní tradiční jídlo – tajine. Můžete si ho připravit podle vlastní chuti a navíc nepotřebujete víc než jeden „hrnec“. V zimě zahřeje, v létě oceníte nenáročnost jeho přípravy.
Tajine, někdy také tagine, česky tažín, je marocký pokrm, nejčastěji z kuřecího nebo jehněčího masa. S oblibou se vaří i v dalších státech severní Afriky, v Tunisku nebo Ažírsku. Stejný název jako samotné jídlo nese i hliněná nádoba konického tvaru, ve které se tradičně připravuje a zpravidla i servíruje. Tajine připravují Maročané doma i v restauraci, dostanete ho také jako „streetfood“.
- Nádoba tajine pravděpodobně pochází od Berberů, afrických nomádů, kterým hliněné nádoby nejspíš sloužily jako přenosné „trouby“.
Co je tajine?
Tajine je název tradičního marockého jídla připravovaného pozvolným dušením ve speciální stejnojmenné hliněné nádobě (ne nepodobné květináči) na dřevěném uhlí.
- Základem jsou větší kusy masa, většinou i s kostí – kuřecí, jehněčí, hovězí, skopové – brambory a zelenina. Někdy se používají také ryby nebo maso velbloudí.
- Tradiční a oblíběná je také vegetariánská varianta ze zeleniny, cizrny nebo tofu.
- Součástí tajine je bohatá porce zeleniny – nejčastěji cibule, brambory, batáty, rajčata, lilek, mrkev.
- Důležitou roli hraje i koření. Používá se směs s názvem „Ras el Hanout“, ve volném překladu to znamená, „to nejlepší co máte“. Obsahuje kardamom, skořici, hřebíček, římský kmín, badyán, pískavici, kurkumu, bobkový list a další koření.
- Do tajine se přidává i sušené ovoce a olivy.
- Maročané milují citrony a sladidla, proto ani ty nesmějí chybět v tajine.
- Pokrm nemá žádnou striktní recepturu. Jde spíš o způsob přípravy jídla, při kterém se chuti jednotlivých surovin dlouhým dušením dokonale prolnou.
V čem tví kouzlo tajine?
Tajemství dokonalé autentické chuti spočítvá v kvalitních surovinách i v pozvolném dušení na dřevěném uhlí. To trvá 3 až 4 hodiny a zkušení kuchaři si záměrně vybírají ty největší uhlíky, aby teplo vydrželo co nejdéle.
Za zmínku stojí i terakotová nádoba, která nese stejný název, jako jídlo, které se v ní připravuje.
- Hliněná nádoba tajine konického tvaru se skládá ze dvou částí: spodní mělké misky a vrchní pokličky. Její tvar připomíná trychtýř nebo čarodějnický klobouk.
- Špička pokličky zůstává po celou dobu vaření chladná, proto kuchař může víko kdykoli odklopit bez použití chňapky.
- Důmyslný tvar má své opodstatnění. Během dušení se pára na poklici vysráží a tekutina stéká zpět dolů. Proto není potřeba během přípravy dolévat vodu a pokrm zůstává po celou dobu šťavnatý.
- Hotové jídlo se servíruje přímo ve spodní části hliněné nádoby, poté, co se odklopí konická poklička.
Nádoby všech barev
Na marockém tržišti nádobu tajine potkáte na každém rohu. Liší se zejména velikostí. Koupit si můžete hliněnou bez glazury, ale také různě barevnou, s malovanými motivy. Na běžné vaření se však v Maroku používájí klasické terakotové nádoby.
- Pokud si chcete nádobu pořídit, nemusíte kvůli tomu do Afriky. K dostání jsou i u nás.
- Podobnou službu ovšem udělá i litinový hrnec s poklicí, nebo hrnec na pomalé vaření.
Příloha k porci masa se zeleninou?
Určitě nešlápnete vedle, když k tajine přikousnete pita chléb, kterým můžete dokonale vytřít i šťávu z masa a zeleniny. Chléb či chlebové placky jsou totiž nezbytnou součástí marockého hodování.
Zdroj: časopis Apetit, kuchařka Mleté maso, Britannica
