Knedlo vepřo zná každý – oblíbený český pokrm nabízejí nejen hospody a restaurace ale také školní jídelny a kantýny. Česká kuchyně má ovšem daleko víc co nabídnout. Důkazem jsou speciality z českých a moravských koutů. Schválně, s kolika z nich jste se setkali nebo o kolika z nich jste alespoň slyšeli?
Pravdou je, že tradiční kuchyně českých zemí využívá prostých a lokálně dostupných surovin.
- Pro naše předky, kteří na prosté stravě vyrostli, představovaly brambory nejden zásadní zdroj živin, ale také potěšení pro chuťové pohárky. Že lze brambory upravit na desítky způsobů, včetně těch na sladko, víme i teď.
- V dnešní době staročeská jídla vyvolávají spíše nostalgii, protože nás přenášejí do dob, kdy ještě nebyly tak rozšířené polotovary, dochucovadla a potravinářská chemie nebyla běžnou součástí výroby potravin.
V tradičních krajových jídlech se dodnes odráží původní suroviny, kterým se v kraji dařilo. Jsou jimi brambory, zelí, mrkev, pšenice, pohanka, čočka, houby, jablka, švestky, meruňky, mléko a mléčné výrobky nebo mák.
- Maso vždy platilo za cennou surovinu, kterou si lidé dopřávali jen čas od času a to ještě spíš v zimních měsících, kdy bylo jeho uchovávání jednodušší.
- Zabijačka u nás i v dalších evropských zemích představovala odjakživa hospodářskou nutnost i oslavu společenského života a dobrého jídla. Dnes už sice tradice vesnických zabijaček není tak živá, jako tomu bylo v minulosti, ale přesto zůstává výrazným prvkem českého folkloru. U nás jsou navíc zabijačky tradičně spojeny s masopustem, během kterého se kromě různých uzenin a sladkého pečiva v rámci oslav s oblibou jí také vepřové lahůdky.
Vyzkoušejte své znalosti z české gastronomické historie! A pokud se vám nezadaří podle vašich představ, můžete si aspoň některé krajové speciality s námi.
Zdroj: Apetit
