Zjistěte, jak na přípravu poctivého croissantu, který bude chutnat jak z francouzské pekárny. Pozvěte si domů kousek francouzské klasiky a nechte si provonět byt vůní pravé pâtisserie. Máme pro vás užitečné rady pekařských mistrů, díky kterým se vám croissanty povedou dokonale: Budou nadýchané a křupavé. A přidáme i jedno pikantní tajemství o původu francouzského loupáku!
Jakmile k ranní kávě ochutnáte domácí croissant, vaše víkendy se ponesou ve francouzském stylu mnohem častěji. Pravý francouzský croissant se peče z plundrového těsta, které vzniká tzv. laminováním – vrstvením a překládáním kynutého těsta a másla, proto je výsledné pečivo křehké a nadýchané.
Domácí croissanty jako z pâtisserie
Zkušení pekaři vám potvrdí, že základem dokonalých croissantů jsou kvalitní ingredience, dostatek času a trpělivosti a dobré upečení.
- Na suroviny je croissant poměrně nenáročný, většinu ingrediencí máte nejspíš po ruce. Pokud vám doma nechybí máslo, vejce, hladká mouka, droždí, cukr a sůl, můžete se směle pustit do pečení. Při nákupu
- Máslo nikdy nenahrazujte jiným tukem. Jen tak dosáhnete dokonalé chuti.
- Dobré věci vyžadují čas a croissanty také spoustu trpělivosti. Těsto nechejte kynout pomalu a dostatek času a pozornosti věnujte také laminování, protože jen pečlivé a správné překládání těsta vytvoří vrstvy, díky nimž je pak pečivo krásně nadýchané a křehké.
- Nakynuté croissanty dobře upečte. Výsledné loupáky by měly mít krásně tmavou červenohnědou barvu, jen tak budou dokonale křupavé.
Mistrovské croissanty
Láká vás upéct si vlastní croissanty? Než se do nich pustíte, pročtěte si recept na máslové croissanty. Francouzský cukrářský mistr Marc Le Breton vám v něm prozradí tajemství jejich přípravy a prozradí své ozkoušené triky, díky kterým se vám toto nadýchané jemné pečivo zaručeně podaří. Jakmile croissanty párkrát vyzkoušíte, dostanete techniku do ruky a brzy budete vrstvit těsto a motat rohlíčky jako profesionál.
Tajemství vzniku croissantu
Ačkoliv se croissant považuje za typicky francouzský a spolu s velkým šálkem café au lait pro většinu lidí neodmyslitelně patří k symbolům francouzské snídaně, jeho původ bychom našli někde úplně jinde. Příběh křupavého croissantu se údajně začal psát ve Vídni za Rakouska-Uherska, jeho předlohou se stal vídeňský kipferl, nadýchaný rohlík ze sladkého kynutého těsta.
O tom, jak kipferl vznikl, existuje mnoho legend. Ty nejzajímavější a nejčastěji zmiňované vypráví o Turcích, kteří se ve středověku dvakrát neúspěšně pokusili dobýt Vídeň.
- Údajně během druhého obléhání Vídně v roce 1683 vytvořil vídeňský pekařský mistr Peter Wendler pečivo ve tvaru půlměsíce, aby zesměšnil tureckou vlajku s půlměsícem a podpořil odvahu spoluobčanů – každý, kdo se zakousne do kipferlu, sní i svého nepřítele.
- Jiná legenda spojená s obléháním Vídně říká, že kipferl vznikl na počest místním pekařům, kteří museli ráno brzy vstávat a jako první všimli, že se Turci snaží do města podkopat tunelem pod hradbami. Vše hned začerstva donesli obráncům a tím významně přispěli k záchraně Vídně. Loupák ve tvaru půlměsíce se pak pekl během oslav vítězství.
Historici však pravost těchto legend nemohou prokázat. To, že tvar kipferlu souvisí s tureckým půlměsícem, jim nestačí.
- Rohlík z kynutého těsta je údajně mnohem starší a pochází z pohanských dob, kdy se pekl jako součást tehdejších slavnostních obřadů.
- Někteří historici se domnívají, že původ kipferlu sahá do klášterních pekáren. V písemných dokladech je pečivo ve tvaru půlměsíce poprvé zmíněno ve 12. století.
Cesta od vídeňského kipferlu k francouzskému croissantu
A jak se kipferl dostal z Vídně až do Francie? I tady se příběhy rozcházejí.
- Jedna legenda hovoří o tom, že sladký rohlík přivezla do Francie Marie Antoinetta poté, co se provdala za francouzského krále Ludvíka XVI. Tak se údajně pečivo ve tvaru půlměsíce dostalo v 18. století na francouzský dvůr a odtud se později v různých obměnách rozšířilo po celé zemi.
- Jiná verze hovoří o tom, že kipferl poprvé v Paříži představil rakouský důstojník August Zang, který si v roce 1839 v hlavním městě Francie otevřel pekařství. Zde pekl vídeňské speciality, mezi kterými nechyběl ani sladký rohlík. Ten od něj postupně odkoukali francouzští pekaři, kteří se snažili vídeňský kipferl napodobit. Svému výtvoru dali název croissant, což ve francouzštině doslova znamená srpek či půlměsíc.
Croissanty se nejprve připravovaly z kynutého brioškového těsta, teprve od konce 19. století se pečou z jemného plundrového těsta, ve kterém se vrství kynuté těsto s máslem a po upečení vzniká charakteristické laminování.
Až si upečete své první domácí croissanty, dejte si je jen tak ke kávě s mlékem nebo horké čokoládě, do které je můžete namáčet. Chutnat vám budou i s ovocnou zavařeninou či džemem nebo je můžete po vzoru Francouzů rozříznout a naplnit šunkou a sýrem.
Zdroj informací: Paul Allam a David McGuinness – Pouliční pekařství, Itinari
