Španělsko je pro Lucii Šmoldasovou srdeční záležitostí, jezdí tam každý rok a vždycky objeví něco nového. Ibizu měla kdysi spojenou s večírky, ale zelený ostrov na západě Středozemního moře nabízí daleko víc než diskotéky do rána.
Historie Ibizy, jež je součástí Baleárských ostrovů, sahá sedm století před náš letopočet a je tak bohatá, až se místní obávají kopnout na svých zahrádkách hlouběji pod povrch. Ukrývá totiž spoustu archeologických nálezů. My zůstaneme u toho, co mají lidé na záhoncích a co pak využívají při přípravě jídla a pití.
- Říká se, že Ibizané při zahradničení čas od času najdou nějakou pamětihodnost, a tak ji pro jistotu zase zahrnou hlínou, aby nepřijeli archeologové.
1. Sangria de Cava
Typická sangria z červeného vína s ovocem, známá po celém světě, nejspíš vznikla ve španělské Andalusii. Ibizané upřednostňují lehčí, osvěžující variantu: Místo červeného vína podávají sangrii z katalánského sektu Cava.
- Ovoce v místní sangrii je sezonní, například jablko, pomeranč, ananas, hruška.
- Drink je obvykle dochucený likérem a ozdobený například snítkou máty.
Všudypřítomné je tady také mojito v různých variantách, třeba s jahodovou příchutí. Umíchají vám ho i na některých místech v přírodě, kam se jezdí pozorovat západ slunce.
2. Tekuté bylinky Hierbas
Hierbas Ibicencas v překladu znamená ibizské bylinky. Servírují se především v tekuté formě. Tradiční nápoj Hierbas s dvousetletou historií si vyrábí každá rodina podle svého receptu. Záleží hlavně na tom, jaké bylinky rostou kolem domu. Jejich výsledný počet má být lichý, obvykle je jich 15 – 21. V lahvi se většinou nechávají celé větvičky bylinek.
- Základem suchého nebo sladšího likéru je anýz, důležitý je také tymián, rozmarýn, přidává se levandule, různé druhy máty.
- Komu nevyhovuje anýz, může zkusit jiný bylinný likér. Frigola je z tymiánu, Palo z chinovníku – obvykle se pijí jako aperitiv.
‚Chupito‘, tedy ‚panák‘ ibizských bylinek, se obvykle podává po jídle na podporu trávení, tedy jako digestiv. Likér se dá koupit v supermarketu. Domácí mají například v lokálním hippies baru v oblasti San Carlos, kde také skvěle vaří.
3. Omáčka aioli
Lehká majonéza vyšlehaná jen z oleje s mlékem a česnekem, bez vajíček. Sněhově bílá pomazánka na křupavé bagetce je skvělý předkrm, většinou se podává s olivami.
Výbornou mají v baru Anita, místní si ji tam kupují i domů. Jestli nemáte rádi česnek a dali byste si jen malou porci jídla, objednejte si tapas, které jsou stejné jako jinde ve Španělsku. Bramborová tortilla, patatas bravas, krokety, kalamáry, chipirones – malé chobotničky, sýry nebo uzeniny.
4. Sůl přímo z moře
Přírodní park Ses Salines je ideální místo na procházku cestou z přilehlých pláží. Sůl odtud se většinou vyváží do severských zemí ke konzervaci ryb.
- Zpracování soli probíhá ve třech typech nádrží. První je nejhlubší, proudí do ní voda přímo z moře a nechá se usadit.
- V druhé je vody míň a začíná se odpařovat, salinita roste.
- Ve třetí už je vody minimálně, odpaří se a zůstane jen sůl.
Proces začíná v březnu a trvá do září. Kvůli soli sem v minulosti jezdili piráti, byla považována za bílé zlato. Lidé, kteří pracovali na solných polích, byli kdysi vypláceni solí.
- Slovo salary (anglicky plat) pochází ze slova sal, salario byl plat v soli.
Místní sůl koupíte ve velkém balení v supermarketech za méně než dvě eura. Nebo v obchodech se suvenýry, luxusně zabalenou v menším balení, za mnohonásobně vyšší cenu.
5. Ryby a maso v omáčce
Hvězda ibizské gastronomie, bullit de peix, připomíná guláš z ryb, ale chutná jinak. V pokrmu je obvykle více druhů rybího masa, jemná krémová omáčka má díky alioli česnekovo-majonézovou chuť. Vynikající bullit de peix s romantickým výhledem na moře nabízí například restaurace S’illa des Bosc v oblasti Sant Josep.
- Bullit v katalánštině znamená vařit, peix jsou ryby, v překladu tedy vařené ryby. Podává se obvykle s bramborami. Jedna porce většinou vystačí nejméně pro dva lidi.
- V domácnostech obvykle na jídelníčku převládají ryby a mořské plody, jídlo z masa se podává při mimořádných příležitostech.
Tradiční baleárský guláš sofrit pagés pro změnu tvoří vydatná směs různých druhů masa s bramborami, paprikami a artyčoky. Používá se kuřeci a jehněčí maso, ale i ibizské klobásy sobrassada nebo botifarra.
6. Káva a dezert
Café carajillo se podobně jako irská káva podává s panákem alkoholu, na Ibize je to většinou brandy nebo anýzovka. Do malého černého espressa si ale můžete objednat i jakýkoli jiný alkohol. Zkuste například Carajillo de Baileys.
Nebo si ke kávě dejte dezert flaó, což je podobné jako španělský flan. Případně na závěr zkuste mojito, restaurace S’illa des Bosc nabízí mini mojito sorbet s karamelem na dně.
7. Paella
Kolébka paelly je ve Valencii, ale skvělou vám připraví i v mnoha ibizských restauracích v různých variantách, oblíbená je ta s plody moře nebo rybí paella.
Pokud je v nabídce paella pro jednoho a není z velké pánve, většinou je z rozmraženého polotovaru. Najděte místo, kde připravují velkou pánev paelly a odeberou vám jednotlivé porce, nebo takovou, kde pokrm chystají nejméně pro dvě osoby.
