Slavení Vánoc bylo v Rusku zakázáno roku 1917. Do té doby byly Vánoce oblíbeným svátkem plným radosti a zpěvu, oslav se účastnil i car. Od roku 1990 se Vánoce do života Rusů vrátily, mnoho tradic už si ale nenašlo cestu zpět.
Vánoce jsou po Velikonocích nejvýznamnějším pravoslavným církevním svátkem. 28. listopadu začíná předvánoční půst, který končí po 40 dnech sváteční večerní bohoslužbou. Po skončení půstu přichází na řadu slavnostní tabule. Ta by se podle tradice měla skládat z 12 postních pokrmů. Na stole by neměla chybět kuťja, pšeničná kaše s medem, ořechy, mákem a rozinkami, a také vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Oba tyto pokrmy mají svůj symbolický význam a připomínají narození a smrt Ježíše. Dále se připravují plněné taštičky z kynutého těsta, kapusta, ryby, saláty a nechybí ani sladké moučníky.
Stejně jako u nás existuje i v Rusku tradice koledníků a v domácnostech nechybí stromek se svíčkami, jako symbol života a hojnosti. Dárky pod něj přiváží na saních s trojspřežím děda Mráz. Svátky končí 19. ledna, kdy se pozornost přesouvá k dalšímu významné církevní události, k svátku Kristova křtu.
Pravoslavné Vánoce
Zatímco u nás probíhají 24. prosince finální přípravy na slavnostní večer, v Rusku je běžný pracovní den. Svůj svátek Rusové oslaví až v prvním lednovém týdnu. Jaké jsou jejich tradice?
