Veteráni před kamerou pekli chléb, dělali palačinky, kohouta na víně nebo řízky. Ochutnali i krávu, která na začátku filmu přijde o život v ruské škole pro vojenské kuchaře. Kruté záběry, které mohou vadit ochráncům zvířat, však režisér obhajoval. Podle něj zabijačka k vaření jednoduše patří. „Ochutnali jsme všechno. Asi nejvíc nám chutnalo srbské jídlo – paprikáš ze želvy a kopřivový hamburger z ptačích vajíček,“ řekl Kerekes. Jedli ho účastníci cvičení srbské armády zaměřeného na přežití v bojových podmínkách, kde se ocitli bez zásob potravin. Mnohá jídla ale prý tak chutná nebyla, protože je při opakování záběrů například překořenili.
Vyprávění o chlebu i bujných ňadrech
Natáčení filmu trvalo pět let. Lidi, kteří se starali o žaludky vojáků během druhé světové války, války o Alžír, maďarské revoluce v roce 1956, okupace Československa v roce 1968, balkánských válek i konfliktu v Čečensku, hledali filmaři po celé Evropě. Pátrali po nich za pomoci inzerátů, v klubech veteránů, ale i prostřednictvím přátel.
Někteří protagonisté se dokončení filmu nedožili, například hlavní ochutnavač vůdce jugoslávských komunistů, maršála Josipa Broze Tita. Naopak vitalitou prý překypoval nejstarší z protagonistů, kterému bylo 95 let, když se s ním v březnu 2004 filmaři poprvé setkali. „Tento německý pekař připravoval chléb během bitvy o Stalingrad. V říjnu 2005 jsme s ním natáčeli. Jeho ruce hnětly těsto na bochníky chleba a on vzpomínal na ňadra Francouzek během tažení na Paříž," vzpomínal s úsměvem Kerekes.
Víte, jak velký je regiment?
O úloze kuchařů ve válkách se doposud mluvilo málo, tvůrci filmu jsou ale přesvědčení o tom, že byla podstatná. Hladový voják by prý nedokázal pořádně bojovat. „Kdyby nebylo kuchařů, jídla a té péče, neměli by šanci bojovat,“ uznal i německý kuchař Peter Silbernagel, který jako jediný z posádky přežil potopení ponorky Hai v 60. letech.
Film bude koncem dubna uveden i do českých kin, pokud si budete chtít nějaký ze zmíněných receptů vyzkoušet, nezapomeňte si uvedené dávky přepočítat. Jsou totiž vyčíslené pro 500 000 sovětských okupantů Československa, 74 000 srbských vojáků a asi 11 milionů sovětských vojáků, kteří padli za druhé světové války.
