Pohádka Sůl nad zlato, která vznikla na motivy příběhu Boženy Němcové a v níž září geniální Jan Werich, vypráví o tom, co všechno se může přihodit, když se tenhle minerál zcela vytratí z naší kuchyně. Ano, sůl je do jisté míry potřebná a dodává jídlu chuť, jenže když je jí přespříliš, škodí. Jaká je doporučená míra její konzumace a jak dodat pokrmům „chuťovou jiskru“ i bez soli?
Lidský organismus potřebuje k zdravému fungování asi 1 a čtvrt gramu soli. Maximální denní dávka kuchyňské soli, kterou doporučuje ke konzumaci Světová zdravotnická organizace (WHO) je u dospělého člověka 5 gramů. Realitou však je, že čeští muži spořádají v průměru 17 a ženy kolem 10 gramů denně. Sůl se totiž nachází nejen v „hlavním“ jídle, ale také v nápojích (včetně vody) nebo pečivu. Jaké potíže výrazným překračováním dávky riskujeme? Od vysokého krevního tlaku přes ucpávání cév, poruchy ledvin až po infarkt myokardu nebo dokonce rakovinu. Přitom úplně zbytečně.
Na chuti záleží, to ano...
Ano, díky soli nám pokrm víc chutná, zapamatujeme si ho. Prsty v tom má ona delikátní chuť, která se však nedá přesně definovat, přesto ji všichni znají... Japonci páté chuti (vedle hořké, slané, sladké a kyselé) říkají umami. A i když je známá už hodně dlouho, specifický receptor, který ji dokáže na jazyku zachytit, byl objeven teprve v roce 2000. Umami se ale nenachází v soli, najdete ji například v mase, rajčatech nebo v mateřském mléce. V potravinářském průmyslu se hojně používají náhražky, které mají za cíl potraviny přesně takto „chuťově vybarvit“ — nejčastěji pomoci glutamanu sodného (na etiketách se ukrývá pod kódem E621 či označením: hydrolyzovaný rostlinný protein), ale pozor, je to chemicky vytvořená látka, která může vyvolávat migrény, alergické reakce a další potíže. Jak ze začarovaného kruhu ven?
Japonsko má recept
I když za pověstnou vitalitou a kondicí, kterými Japonci oplývají, stojí nejspíš souhra faktorů (jako geografická poloha a s ní i častější konzumace ryb, zeleniny, rýže nebo větší ctižádostivost), jedno je jisté — jde o gurmány, kteří si potrpí na dobré věci. V kuchyni často používají kvalitní sójové omáčky, protože obsahují zmíněnou umami chuť. Ovšem není sójová omáčka jako sójová omáčka. Aby byl výrobek skutečně prémiový, musí projít dlouhou fermentací a být vyrobený jen z několika ingrediencí — sójových bobů, vody, minimu soli, případně pšenice. Přesně takový nabízí značka Kikkoman. 7 lžiček sójové omáčky se vyrovná lžičce soli, tudíž snížíte příjem soli o celých 30 %. Pokud ale chcete s ušetřením soli, avšak za podmínek zachování intenzity chuti umami, zajít ještě dál, hledejte na trhu sójovou omáčku, která obsahuje o celých 43 % méně soli.
Poklad do kuchyně, který potěší také milovníky designu
Sójovou omáčkou od Kikkoman teď pořídíte také v limitované edici s dávkovačem. Poznávací znamení — obal je zdobený motivem brokátových kaprů, kterých si japonská společnost ohromně cení už jen proto, že symbolizují hojnost a zdraví.
Fantazii při použití sójové omáčky se meze nekladou...
Kvalitní sójovou omáčku můžete přidávat i do polévek, dipů (zvyšuje bohatost chutí, a zároveň snižuje kyselost a slanost) nebo při dochucování masa. Dodává skvelou chuť také rybám, nudlím, zelenině nebo mořským plodům. A máme pro vás i tip, jak ze všedního dezertu udělat slast pro všechny mlsouny: Některé národy například posypávají meloun špetkou soli. To pro to, aby byl ještě sladší. A obdobně to zafunguje, když přidáte několik kapek sójové omáčky třeba do zmrzliny!
