Už ve 12 letech začal Adam Dostál s akciemi na burze. Rozjel spoustu podnikatelských nápadů, některé se chytly, jiné skončily krachem. Neúspěchu se ale rozhodně nezalekl, jeho poslední projektem je úspěsná značka Grig, pod kterou prodává produkty z hmyzu. Úplnou novinkou je hmyzí burger!
V sortimentu máte hmyzí čipsy, lízátka, čokoládu, granolu... Jaký z produktů se prodává nejvíce?
Když jsme před třemi lety začínali, celá naše filozofie byla o tom, že chceme ten hmyz skrývat. To znamená, že ho chceme v podobě cvrččího proteinu nebo cvrččí mouky dostávat do zmíněných produktů. Následně jsme ale zjistili, že to není úplně ideální cesta. Nakonec se ukázalo, že lidem se víc líbí fyzický hmyz, tedy produkty, které obsahují celá tělíčka.
Takže lidé jdou po cvrččích?
Dalo by se to tak říct. Našimi bestsellery jsou parmazánoví červíci, ale taky cvrčci s příchutí chilli a limetka.
Hmyz se ale přece jen spojuje stále s něčím otravným, často nemoci přenášejícím. Lidé možná zbytečně všechen hmyz házejí do jednoho pytle, ať jde o komára přenášejícího malárii, nebo neškodného cvrčka, ne?
Je to tak, naší největší úlohou je vzdělávat populaci, že konzumace hmyzu je tou správnou cestou. Hmyz má za následek nejvíce úmrtí na celém světě, ale s takovým hmyzem my samozřejmě nepracujeme. Naším cílem je propagovat benefity pojídání hmyzu. Když to třeba srovnáme s klasickým hovězím masem, je hmyz podle některých studií prospěšnější. A to je důvod, proč se nám hmyz líbí.
Hmyz obsahuje velké množství vitaminu B2, B12, železa, vápníku, omega-3, omega-6, jeden gram cvrčka obsahuje navíc stejně proteinu jako jeden gram hovězího masa.
S tím zdravotním aspektem konzumace hmyzu vs masa to nebude tak jednoduché, více mě ale stejně více zajímá ekologická stránka. Četla jsem, že na chování cvrčků je potřeba minimum vody, produkuje minimum CO2, ale co prostor a výroba? Na pěstírny je potřeba místo a to hraje v ekologickém měřítku také velkou roli.
I z hlediska plochy je hmyz ekologičtější než hospodářská zvířata. Nepotřebuje jí totiž moc. Pro příklad na 1 m2 dokážeme produkovat 50krát více proteinu než z chovu krav. Je to díky tomu, že hmyz můžeme chovat i vertikálně, v té hale může zkrátka lézt po celém prostoru.
To zní skvěle. Kolik farem by bylo potřeba abychom uživili celou Českou republiku?
Myslím si, že pár velkých farem by nasytilo celou naší zemi. Ale naším cílem dnes není nahradit běžné maso, bereme to spíše jako doplněk. Třeba jako máme možnost jíst hovězí a k tomu si zpestřit jídelníček mořskými plody.
Ve světě to ale nevypadá s hmyzím jídlem pro lidi úplně růžově, zatím se spíše investuje (a to ve velkém) do hmyzích výrobků pro zvířata.
Máte pravdu, 99 procent celého segmentu dneska připadá na pet food.
Nepřemýšlel jste, že bude tedy raději investovat do granulí?
Mým snem bylo dlouho hmyzí jídlo pro lidi. Podle statistik už lidem naštěstí hmyz přestává vadit. Když jsme s podnikáním před třemi lety začínali, měli jsme data, že zhruba 5 procent lidí je konzumaci hmyzu otevřených. Dnes víme, že je to zhruba nějakých 15 – 20 procent a mnoho lidí se na e-shop vrací opakovaně, protože ví, že jsme hmyz dokázali dostat do podoby, kdy je chutný a nepřipadá jim odpudivý.
Kdo je nejčastějším zákazníkem? Jsou to spíše vegani a vegetariáni nebo lidé, kteří jedí maso a hmyz jim přijde jako vtipné zpestření?
Naše cílovka jsou sportovci a lidi, co chtějí jíst zdravě, ale zároveň trochu přemýšlejí o enviromentálním dopadu jídla, a pak takoví ti inovátoři, kteří hledají zpestření ve všem. Máme i docela velkou skupinu lidí, kteří jsou vegetariáni, ale hmyz si dají. Říká se jim entomovegetariáni, nebo pak entomovegani.
Hmyz při usmrcení netrpí?
Hmyz nemá žádnou centrální nervovou soustavu a vůbec necítí bolest jako my lidé nebo třeba hospodářská zvířata, takže proces usmrcení je humánní.
Hmyzí bílkovina ale oproti klasickému masu stále ještě není cenově výhodnější, ne?
Zatím ne, ale klasické maso se bude čím dál více zdražovat. Cena hmyzu už je dneska velmi příznivá, do dvou let bude nejlevějším zdrojem živočišného proteinu. Ve chvíli, kdy budou lidé řešit ekonomickou situaci, sáhnou po nejlevějším proteinu.
Jak se na hymzí jídlo pro lidi dívá legislativa? Je těžké začít podnikat v tomto oboru?
Dnes už ne, legislativa na hymz byla kompletně dokončena, a tudíž už nemáme problém s tím, že bychom bojovali s byrokracií. Hmyz je dnes na úrovni klasického hospodářského zvířete, to znamená, že se na něj vztahují ty samé zákony, co na vepřové, kuřecí nebo hovězí maso. Jediná vtipná věc je, že se zákon dívá na celou krávu úplně stejně jako na jednoho cvrčka. Což je v nějakých věcech komické. Už se nám ale daří s těmi lidmi, co na to dohlížejí, řešit komunikaci. Takže už na to nepohlíží tak striktně, jako je to v zákoně.
Kdy jste ochutnal poprvé hymz?
To mě dovedlo k celé té myšlence! V roce 2016 jsem byl na táboře vyhecovaný, abych snědl živou kobylku. Jako jediný jsem ji z té skupiny nesnědl, připadalo mi to nechutné, ale říkal jsem si, že by to byl fajn environmentálně směřující byznys, který bude mít jednou zajímavý dopad. První hmyz jsem ochutnal až v 18 letech, a to jsem rovnou založil firmu.
Takže vám asi chutnal předpokládám...
Měl jsem k tomu ze začátku dost velký mentální blok, ale za těch pár let jsem si na to tak navykl, že už hmyz normálně zařazuju do své každodenní stravy. Konzumuju ho v podobě, v níž ani nejde poznat, že je to hmyz.
Tím asi narážíte na vaši novinku – hmyzí burger.
Hmyzí burger byl už delší dobu můj sen, přinést na trh jídlo, u nějž člověk vůbec nepozná, že jí hmyz. Na tom stojí celá filosofie naší firmy. Nechceme říkat, jezte hmyz, ale jezte jídlo budoucnosti. Jídlo, které je kvalitní, má spoustu zdraví prospěšných látek.
Jak burger chutná?
Já mám z toho burgeru strašnou radost. Chutná velmi podobně jako třeba beyond meat, ale kromě rostlinných bílkovin je tam 30 procent hmyzích, což mu dává masitý nádech. Ale jinak vůbec není poznat, že je to výrobek z hmyzu, ani po stránce textury nebo chuti.
Kdy a kde ho budeme moct ochutnat?
Jde o úplnou novinku, kterou teprve budeme dostávat do různých restaurací po celém česku. Kdyby měl náhodou někdo ze čtenářů/restauratérů zájem, ať se mi určitě ozve. Dost pomohl díl Souboje na talíři, který náš burger zpopularizoval.
Pokud jsem to dobře pochopila, tak sami hmyz nechováte. Odkud ho tedy dovážíte?
My jsme pouze firma, která hmyz zpracovává. Z farmy ho nakoupíme živý, případně mražený, následně ho převezeme k nám do výroby, která je v Brně, tam hmyz zpracujeme. Jinak cvrčky dovážíme z Litvy, červíky z farmy z Jaroměřice nad Rokytnou.
Nepřemýšlíte o své vlastní farmě?
Určitě ano, ale je to velká investice. Zatím tím nechceme tříštit naši pozornost, protože naše firma je z pohledu hmyzího jídla třetí největší v Evropě a my směřujeme k tomu, abychom byli první i z pohledu obratu. Za minulý rok jsme udělali obrat 17 milionů korun, letos míříme na 50 milionů. Tady jde krásně vidět, že je to relativně rychle rostoucí segment, a pokud bychom šli dnes do farmy, tak tím ztratíme nejen peníze, ale i čas. Máme spočítané, že by se to vyplatilo až od obratu nějakých 250 milionů korun.
Proměnil se celkově váš vztah k hmyzu? Třeba když teď vidíte zmiňovanou kobylku, tak jestli se jí štítíte mnohem méně.
Rozhodně nejsem entomofág, který by hmyz zbožňoval, takže teď nechodím na louce se síťkou na motýli. Když je ale hmyz rozemletý, moc rád si ho dám.
