Když v MasterChefovi uvařila studentka Lucie hmyzí tacos, porotci se nejprve netvářili nadšeně. Hmyz zkrátka v Evropě není příliš populární, možná ale bude muset být. Smažení cvrčci na školním jídelníčku a burger z moučných červů k večeři? Řeč je o pokrmech šetrných k životnímu prostředí. Bude opravdu nutné si na ně zvyknout?
Když zavážete člověku oči a necháte ho ochutnat smažené cvrčky, pravděpodobně nebude z jejich chuti nijak překvapen. Při pohledu na trčící nožičky a lesklé krovky si však hmyz dá s chutí jen málokdo. Jasně, najdou se i výjimky, navíc hmyz se konzumuje v Asii či Africe zcela běžně. Jenže hmyz obtěžuje, děsí a znechucuje, takže proč bychom ho vlastně měli jíst?
Jídla bude čím dál méně
Hmyz je nutričně velmi bohaté jídlo, obsahuje důležité živiny jako zdravé tuky a bílkoviny. Možná si řeknete, proč ho jíst, když nejste vegetarián a bílkoviny můžete doplňovat ve velkém z masa. Jenomže produkce masa momentálně může za třetinu světových emisí.
- Na světové klimatické konferenci v roce 2021 se lídři různých organizací v čele s Climate Action Network shodli, že se do roku 2050 musí snížit počet hospodářských zvířat na polovinu. Co to pro nás znamená? Pravděpodobně to, že si nebudeme dávat tak často steak, ale také to, že produktů živočišného původu bude méně a budou dražší. Nasytit stále rostoucí populaci bude zkrátka stále náročnějším úkolem.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství už teď vyzývá, aby lidé více využívali tento ‚zbytečně opomíjený‘ zdroj bílkovin. A vzhledem k tomu, že už nyní víme, jak snadno dokáže zkolabovat kvůli válce či epidemii dodavatelský řetězec, možná konzumace hmyzu za pár desítek let nebude otázkou volby.
Umělé maso svět zřejmě nespasí
Někdo by mohl namítat, že na trhu je přece už mnoho dostupných alternativ masa. Kalifornská společnost Beyond Meat se i se svým konkurentem Impossible Foods těší velkým ziskům. Ve vývoji je i buněčně pěstované maso: v prosinci schválila singapurská potravinářská agentura první plně syntetické kuřecí nugety na světě.
- Přesto rostlinné alternativy masa nevedou k reálnému řešení. Na produkci rostlin je potřeba mnoho vody, energie, hnojiv (emise) a prostoru. Hmyz oproti tomu neničí půdu a lze ho krmit vedlejšími produkty potravinářského průmyslu.
Domácím mazlíčkům hmyz nevadí
V současné době se ale investuje spíše do vývoje hmyzího krmiva pro zvířata. Jde třeba o společnosti Mars Petcare či Lovebug. Francouzská firma Ÿnsect například nedávno získala 225 milionů dolarů na otevření největší hmyzí farmy na světě, která bude údajně brzy produkovat 100 000 tun bílkovin ročně.
- Hmyz je na výrobu krmiv podle všeho ekologický i ekonomický, může být krmen odpadem a jeho trus lze použít jako hnojivo.
- Krmit zvířata hmyzem ale nebude stačit, největším problémem je stále nadměrná produkce masa.
Cvrčky zatím lidé kupují spíše na zkoušku
Jedna věc je však přesvědčit někoho, aby vyzkoušel nový hmyzí produkt, a druhá, aby se stal součástí jeho pravidelného nákupu. To je výzva, kterou se snaží splnit nejen zahraniční ale i české značky.
Například brněnská firma Grig Adama Dostála, která vyrábí cvrččí chipsy, trojhránky, krekry, ale i hmyzí lízátka, garnolu, proteinové tyčinky či čokoládu. Jíst hmyz totiž neznamená, že se musíte koukat na nožičky a krovky, britská společnost VEXo mince třeba vyrábí mleté maso z rozemletého hmyzu.
Hovězí vs cvrčči
Cvrčci vypouštějí méně než 0,1 % emisí skleníkových plynů a v gramu cvrčků je stejné množství bílkovin jako v gramu hovězího masa. Potřebují také mnohem méně vody: Na výrobu jednoho gramu hovězího masa je potřeba 112 litrů vody, ale na gram hmyzí bílkoviny méně než 23 litrů. (Hmyz v tomto ohledu také s přehledem poráží cizrnu.) Jinými slovy, pokud přemýšlíte, jak ještě ulevit naší planetě – nebojte se hmyzu!
Zdroje informací: The Guardian, Science Direct, Grig, BBC
