V polovině dubna se v obchodech objeví první lahve se známkou České pivo. Podmínky pro využívání této evropské ochranné známky dovolují tuzemským pivovarům ředit pivo vodou. Českým pivařům se změna technologických postupů nelíbí, a tak není divu, že pivovary o nových postupech při výrobě piva nechtějí příliš mluvit. Přiznávají však, že se pivo ředí stále častěji.
„Technologie, kdy se pivo vaří a kvasí jako kupříkladu čtrnáctka a poté se ředí na desítku, se u nás běžně, nebo spíš velice často, používá. Snižuje to potřebu investic do nových varen. Když je velká spotřeba piva, dělá se jedna várka a ta se pak počítačem rozředí,“ vysvětlil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
„V 15. století by jim za to usekli ruce. Ano, vím, že se to dělá, ale nechtějte po mně, abych ukazoval. Za nás mohu slíbit, že se to nikdy nedělalo, a dělat nebude,“ prohlásil prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.
Postup, podle něhož se pivo nejprve nechá vařit na vyšší stupňovitost a potom se rozředí vodou na požadovaných dvanáct nebo deset stupňů, se ve světě používá běžně. Tradiční české pivo se však podle všech receptur vařilo od počátku na konečnou stupňovitost a přidávání vody po uvaření nepřicházelo v úvahu. Díky podmínkám pro využívání ochranné známky České pivo ale nyní však celá řada tuzemských pivovarů od původních postupů ustupuje.
„Podmínky pro použití známky jsme vyjednávali dva roky. Bylo to složité, a výsledkem je kompromis, podle něhož je možné známku využít pro drtivou většinu vyráběných piv,“ uvedl Veselý. „Naším cílem bylo, aby ochranná známka vydržela a nemuseli jsme neustále reagovat na změny technologií,“ dodal. Kvalitu českých piv bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta by do budoucna měla také vést seznam piv, která známku využívají.
