Imunitu můžeme posílit i pomocí planě rostoucích rostlin. Přírodovědkyně a novinářka Jana Vlková, autorka Květinové kuchařky vám představí čtyři rostliny, které obsahují spoustu prospěšných látek. Přitom je běžně najdeme na zahradě, na louce či za plotem.
Jedlé rostliny vystrkují lístečky, jakmile vysvitne slunce. V rašícím lupení je množství látek, které jsou velmi prospěšné našemu zdraví. Po staletí či spíš tisíciletí prožívali lidé radostnou jarní očistu oždibováním planě rostoucích rostlin na loukách. Ještě za časů našich babiček to bývala zcela intuitivní činnost, jíž si lidé po dlouhé zimě posilovali imunitu. Bylinky z volné přírody patří do našeho
- Zelené barvivo obsažené v listech má podobnou chemickou strukturu jako hemoglobin v krvi, podporuje tedy krvetvrobu.
- V planých rostlinách se často vyskytují hořčiny, což jsou látky, které urychlují průtok krve játry nebo působí močopudně, což jsou pro tělo očistné procesy.
- Plané rostliny pro jarní posílení imunity se mohou sbírat na čistém místě, kde nejezdí auta, nechodí mnoho zvířat nebo nejsou příliš blízko polí.
- Lupení se může trhat v kteroukoliv denní dobu. Nejlepší je však po ránu, kdy je svěží podobně jako zelenina ze záhonu.
Bršlice kozí noha
Rostlina raší ve velmi brzkém jaru z oddenků, které přezimují v zemi. Mladé lístečky mají velmi lahodnou chuť, která připomíná petržel nebo naťový celer, zeleniny, s nimiž je bršlice příbuzná.
- Dá se používat jako výše zmíněné zeleniny – do polévek, na dětské svačinky, do smoothie. Nazývá se též dumbířec kozí noha, což je název, který ji dal před dvěma sty lety Jan Svatopluk Presl.
- Bršlice obsahuje 70 mg vitamínu C ve 100 g listů.
Pampeliška smetánka
Hojně rostoucí jedlá rostlina má tu výhodu, že ji všichni poznají a leckdo už je s jejími zdraví prospěšnými účinky obeznámen.
- Nejlepší částí rostliny jsou šťavnaté části listů u země a nikoliv jemné zelené konce, které jsou trochu tužší a nahořklé.
- Nadrobno nasekané mladičké listy se mohou přidávat do salátů. Doporučuje se je kombinovat s jemně chutnající zeleninou jako je třeba mrkev.
- V listech se vyskytuje vápník, draslík, měď, železo a další stopové prvky.
Kopřiva dvoudomá
V dřívějších dobách nemohla kopřiva na jarním jídelníčku chybět. Její mladé výhonky suverénně nahradí nebo i předčí špenát. Stačí rostlinu sbírat v gumových rukavicích. Nasekané nebo spařené listy nepálí a neštípou.
- Hodí se například do krémové smetanové polévky, nákypů, velikonoční nádivky. Obohatíte jimi zapečené těstoviny nebo brambory, karbanátky a krokety, bylinková másla. Ve velké oblibě jsou také jarní čaje.
Violka vonná
Krásná a vskutku vonná květina je poslem jara. Má nezaměnitelnou vůni i vzhled.
- Z bylinky se dají konzumovat kvítka i s kousky stonků. Záleží na tom, jak se podaří bylinu natrhat.
- Violka vonná se hodí na sladké nepečené moučníky.
- Je vhodná na výrobu vín, sirupů i octů. Překvapivě se také dobře hodí do salátů.
- Fialky obsahují slizovité látky, které působí blahodárně proti bronchitidám a kašli, ale i další substance, které snižují krevní tlak.
Jana Vlková
Vystudovala ekologii na Přírodovědecké fakultě UK a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Pořádá kurzy na nichž učí, jak plané rostliny poznávat, sbírat a používat v kuchyni. Bydlí v Praze, kde jsou její kurzy otevřené pro veřejnost, ale jezdí i po celé republice. Miluje louky, na nichž nikdy nebyla a může jejich kulinární kvality objevovat spolu s místními milovníky jedlých květů.
Doposud vydala tři kuchařské knihy: Květinová kuchařka, Kytky k jídlu, Pampelišky k jídlu a praktického průvodce sezonou Notes Květinové kuchařky.
