Možná vás překvapí, že v protikladu se skromným životem mnichů bylo pivo, které vařili, silné a hutné. Důvody najdeme v klášterním režimu – výživné pivo mělo mnichy posilovat v období půstu. Prý za den na lačný žaludek vypili až 4 litry nápoje. Naplňuje se tak u něj okřídlené sousloví ‚tekutý chléb‘. Jako postní ‚pokrm‘ se vařilo dokonce i v ženských klášterech.
V minulosti platilo, že každý dobrý a významný klášter, také vařil dobré pivo. Ostatně kvalita piva je něco, čím pivovary opravdu prosluly. Pojďme se podívat, kudy vedla cesta piva z chudých domácností do velkolepého prostředí klášterů.
Co dům dal
Stejně jako dnes i ve středověku patřilo pivo na území našich zemí k nejoblíbenějším nápojům. A nejen u nás, rozšířené bylo po celé Evropě. Pili ho dokonce i děti a staří lidé, a to především ze zdravotních a hygienických důvodů: dát si tehdy doušek piva bylo bezpečnější než usrknout doušek špinavé vody.
Často se vařilo podomácku z toho, co bylo zrovna dostupné. Vaření piva bylo spíše výsadou žen, které tak vylepšovaly skromný výdělek domácnosti. Jako vstupní suroviny obvykle používaly ‚co dům a jeho okolí daly‘, což se odráželo i ve výsledné chuti a kvalitě piva. A protože byly na štíru také s hygienou, pivo se často kazilo.
Pivo jako poklona Bohu
A tehdy přichází na pivovarnickou scénu mniši z klášterů. Ti s jeho vařením experimentovali již od 5. století, ovšem na vrcholu středověké pivovarnické éry vařilo vlastní pivo více než 600 evropských klášterů. Mniši zvolili jiný přístup než prostí lidé, kteří vyráběli pivo doslova na koleni bez hlubších znalostí.
V klášterech se řídili zásadou naprosté soběstačnosti, hlídali si jak kvalitu vstupních surovin, tak celý proces výroby. Recepty a jejich úpravy pečlivě zaznamenávali a zkoumali a své pivo neustále zdokonalovali. Technologii vaření tak postupně vypilovali k dokonalosti a výsledkem bylo pivo vynikající kvality.
Jejich práce vždy byla v souladu s vírou. Pracovali pro Boha a podprůměrné či jakkoliv nehodnotné pivo by bylo těžkým přestupkem. Aby udrželi krok s velkou poptávkou, našli nové způsoby vyšší produkce piva a a ke vstupním surovinám přidali také chmel, který vyvážil sladkost nápoje a pivo zakonzervoval.
Díky masové produkci se tak pivo pro mnichy stalo nejen zdrojem postní výživy, ale také obživy.
Klášterní pivo dneška
Ačkoliv zlatá éra klášterního piva již skončila a oněch více než 600 klášterů se stálou nabídkou piva bychom hledali jen marně, v České republice dosud působí několik pivovarů s klášterním původem. Dva z nejznámějších pražských se nachází ve Strahovském a Břevnovském klášteře. A když vyjedete mimo Prahu, můžete navštívit Klášterní pivovar Želiv, který najdete u Humpolce na Vysočině. Ochutnat můžete také pivo z Klášterního pivovaru Porta Coeli v Předklášteří nedaleko Brna. Už víte, kam vyrazíte o víkendu na výlet?
