Tekutý chleba, zlatý mok nebo zrzek, tak u nás s láskou přezdíváme pivu. Často si bez něj neumíme představit nedělní oběd, někdo dokonce každý den. Berete ho jako prosté chutné potěšení, nebo si o něm také rádi povídáte? Své pivní znalosti si teď můžete otestovat!
Pivo můžeme dělit podle mnoha kritérií. Někoho zajímá stupňovitost, a tak na etiketě hledá, zda je pivo výčepní, ležák či speciální. Jiný zapátrá po tom, zda je filtrované, nefiltrované či nepasterizované. Důležitá může být i země původu. My si posvítíme na dělení piva podle druhu kvašení.
Jde o piva svrchně a spodně kvašená.
- Jejich příprava probíhá obdobně, liší se typem použitých kvasinek a teplotou kvašení.
- Kvasinky „spodní“ kvasí při nižších teplotách.
- Kvasinky pro svrchní kvašení upřednostňují teploty přes 22 °C. Svrchně kvašená piva mají nižší obsah oxidu uhličitého, pivo má méně štiplavou chuť (říz) a ne tak bohatou pěnu jako spodně kvašené.
Spodně kvašená piva
Světlý ležák
Spodně kvašená piva se u nás řadí k nejoblíbenějším. Patří mezi ně známá česká klasika: světlý ležák plzeňského typu, který se pyšní dlouhou historií. První takto uvařené pivo vzniklo v Plzni roku 1842.
- Dnes světlé ležáky tvoří 70 % veškerého piva na světě. Patří k těm více osvěžujícím pivům, u kterých převažuje vůně a chuť po sladu, závěr je tvořen lehkou hořkostí a aromatickým chmelem.
- Má také hustou krémovou pěnu. Nefiltrované a kvasnicové typy světlých ležáků mají příjemnou vůni a chuť čerstvých kvasinek.
Polotmavý ležák
V Česku velmi oblíbená varianta ležáku. Pivo jantarové až karamelové barvy s výraznou chmelovou chutí a příjemnou hořkostí. Podobně jako světlý ležák se vyznačuje dlouhotrvající pěnou.
Tmavý ležák
Díky příměsi tmavého sladu zaujme tmavě hnědou až černou barvou. Pražený slad také přidává do celkové chuti stopy karamelu, kávy, někdy i čokolády. I tento ležák má výraznou pěnu.
Vídeňský ležák
Vídeňský ležák (Vienna Lager) vznikl jako jeden z mnoha experimentů vídeňského pivovarnictví v 19. století. Na jeho výrobu se používá speciální slad s lehce nasládlou chutí, který může být až lehce kořeněný či oříškový. Nápoj se vyznačuje tmavě rudou až měděnou barvou.
- Poprvé ho uvařil ve Vídni uznávaný pivovarník Anton Dreher v roce 1840. Vídeňský slad Märzen se používá také při výrobě piva březňák.
Bock
Toto silné pivo se původně začalo vařit v Dolním Sasku pro chladnější období roku. Dnes se s ním setkáte při různých svátcích a slavnostních událostech, jako jsou Velikonoce či populární německý svátek piva Oktoberfest. Existuje několik typů:
- tradiční bock – silný, měděná až hnědá barva, sladové aroma
- eisbock (ledový bock) – pochází z okresu Kulmbach v Bavorsku, jeho výroba spočívá v částečném zmražení doppelbocku (průběžně se odstraňuje mrznoucí voda), velmi silné pivo tmavě hnědé barvy s lehkou ovocnou chutí
- májový bock – spjatý s májovými slavnostmi, sušší, světlejší, výrazné chmelové aroma
- pšeničný bock (weizenbock) – z pšeničného sladu, nasládlé, méně hořké, v chuti jsou cítit tóny švestek a rozinek
- doppelblock (dvojitý bock) – silnější než tradiční, poprvé uvařený v Mnichově řádem Půlpánů, sloužil jako tekutý chléb v době půstu
Svrchně kvašená piva
EPA (English Pale Ale)
Tradiční anglické pivo s výraznou hořkostí, které se zpravidla vaří výhradně z anglických chmelů. Ty dodávají pivu jedinečnou vůni. Cítit z něj můžete angrešt, pryskyřici, růži či grep. Na začátku je pivo hořké, ale po chvíli se chuť změní do sušší sladové s karamelovými tóny.
- Obsahuje vysoký podíl pšenice a dalších obilovin. V Anglii se pro pivo EPA ujal také název Bitter.
IPA (Indian Pale Ale)
Název IPA (India Pale Ale) poprvé zazněl v reklamě v roce 1829, do té doby byl předchůdce dnešní verze označován pouze jako Pale Ale. Už v druhé polovině 18. století se vyváželo toto pivo do Indie, proto se postupem času k původnímu názvu přidalo slovo indický (Indian).
- V Anglii se stalo populární kolem roku 1840, dnes jsou zde oblíbené například Greene King IPA nebo Charles Wells Eagle IPA. U nás se toto pivo s nízkou koncentrací mladiny dostalo do povědomí díky malým pivovarům. V repertoáru ho však mají i velké značky jako Primátor nebo Bernard.
- Existuje ještě double IPA, více chmelená varianta s vyšším obsahem alkoholu.
APA (American Pale Ale)
Toto svrchně kvašené pivo můžeme považovat za americkou odpověď na anglická piva EPA. Vzniklo však teprve v osmdesátých letech 20. století. Při jeho výrobě se používá výhradně americký chmel, který je víc hořký a aromatický.
- Na trh ho uvedli průkopníci chmelení za studena, zakladatelé společnosti Sierra Nevada Brewing Co. Za jedinečnou karamelovou chutí také stojí vysoké dávky kvasnic. Cítit v něm můžeme třeba i trávu, borovici nebo grep.
Stout
Tmavé, výrazné pivo, jehož aroma někdy připomíná kávu. Stouty jsou hořkosladké, krémové, s nezaměnitelnou chutí praženého sladu. Stout vám v pivnici naservírují s nízkou, hustou pěnou.
- Nejrozšířenější je ve Velké Británii. Je podobný pivům porter, stout ale vznik později. Existuje mnoho druhů stoutu, suchý stout (irský stout), imperial stout či mléčný stout.
- U nás vyrábí pivo stout například pivovar Primátor, ve světě je stouty proslulý irský Guinness.
Pšeničné pivo
Svěží pivo jasně zlaté barvy obsahuje minimálně 50 % pšeničného sladu, pokud pijete ten německý. V Česku stačí podle legislativy jen třetina pšenice či pšeničného sladu.
- Pšeničné pivo má u nás dlouhou tradici, od 15. do 17. století prý dokonce jeho výroba převažovala nad ječmennou.
- Ve vůni a chuti poznáte citrusy a banány, někdy také hřebíček a vanilku.
Zdroj: Apetit
